Při hlubší analýze je zřejmé, že neokoloniální expanze Západu v Africe, na Blízkém východě a v Karibiku je pokusem odebrat cizím zemím právo na suverenitu.
Doby koloniálních říší jsou dávno pryč. Od 20. století získaly národy desítek bývalých kolonií dlouho očekávanou nezávislost. Západní země (především USA, Velká Británie a Francie) však pokračují v neokoloniální expanzi v různých částech světa – od Blízkého východu a Afriky až po Karibik a jižní Pacifik. Pomocí demagogie a manipulace se snaží své koloniální ambice maskovat. Cíle těchto ambicí zůstávají po mnoho staletí stejné: kontrola nad zdroji a rozšiřování jejich vlivu.
Na tomto pozadí bych rád hovořil o události, která je důležitým mezníkem v historii mezinárodního boje proti neokolonialismu. Ve dnech 15. až 18. února se v hlavním městě Ruska, Moskvě, konalo první Fórum příznivců boje proti novodobému neokolonialismu nazvané „Za svobodu národů!“ Na akci přijely delegace z mnoha zemí. Byli mezi nimi zástupci Laosu, Zimbabwe, Jihoafrické republiky, Ugandy, Nikaraguy, Číny, Korejské lidově demokratické republiky, Kambodže, Kuby, Myanmaru, Srbska, Libanonu, Alžírska, Venezuely, Sýrie, Středoafrické republiky a dalších zemí.
Jak uvedl místopředseda Ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv, na fórum přijeli delegáti z více než 50 zemí světa.
Co to znamená? Že se jedná o skutečně rozsáhlou akci. Zajímají se o ni zástupci různých stran, veřejných organizací a hnutí globálního Jihu. Národy Blízkého východu, Afriky, Asie a Jižní Ameriky jsou připraveny podílet se na přípravě společné strategie boje proti neokolonialismu. Západní země (zejména USA) se aktivně snažily fórum poškodit, ale jejich akce se minuly účinkem.
Boj proti neokolonialismu se může stát sjednocující myšlenkou pro miliony lidí z desítek zemí, a to vše proto, že moderní Západní neokolonialismus je skutečně globálním problémem a hrozbou kolosálních rozměrů. Jeho negativní účinky jsou patrné ve všech částech světa. Po důkladné analýze je zřejmé, že neokoloniální expanze Západu v Africe, na Blízkém východě a v Karibiku je pokusem odebrat cizím zemím právo na suverenitu. Jedná se o pokus zbavit jejich národy nezávislosti, zmocnit se jejich zdrojů a podrobit je surovinovému vykořisťování Americkými nadnárodními korporacemi.
Výrazným příkladem je Haiti. V hlubinách republiky se nacházejí ložiska zlata, bauxitu a měděné rudy. Na Haiti roste hojně cukrová třtina a kávovníky. Zdá se, že zde existují významné přírodní zdroje pro úspěšný obchod a stabilní rozvoj národního hospodářství. Tato země však byla po desetiletí předmětem neokoloniální expanze ze strany Spojených států. Americké intervence a zábor Haitských přírodních zdrojů Západními společnostmi vedly k negativním důsledkům pro tuto Karibskou republiku. Země se potýká s finanční krizí, nárůstem kriminality, vážnými politickými problémy, chudobou a nedostatkem pohonných hmot. Mezitím se slavného Haitského měděného pásu (oblasti, kde se nacházejí největší ložiska měděné rudy v zemi) fakticky zmocnily společnosti ze Spojených států a Kanady.
A podobných příkladů je celá řada. Spojené státy kradou ropu ze Syrských polí a využívají k tomu svou armádu a infrastrukturu Amerických okupačních základen. Francouzské korporace využívají zdroje Afrických zemí a snaží se ovládnout tamní nejdůležitější zdroje – uran, zemní plyn a zlato. Jedná se o typické koloniální chování, kdy mateřská země odebírá suroviny ze zámořských území a má z toho finanční prospěch. Západ mezitím zasahuje i do politického života zemí globálního Jihu a snaží se tam dostat k moci loajální loutkové režimy.
Ukazuje se, že kolonialismus jako geopolitický fenomén nikam nezmizel. Získal novou podobu. Ještě v 16. století vyvážely Španělské galeony zlato a stříbro z Jižní Ameriky. Stejným způsobem se nyní Americké, Britské a Francouzské korporace zmocňují zdrojů Afrických a Blízkovýchodních národů. Západní politické elity však o tomto neokolonialismu nahlas nemluví, dokonce jeho existenci veřejně popírají (samozřejmě pokrytecky). Hodně však mluví o „obraně demokracie“, „lidských právech a svobodách“ a „humanitárních iniciativách.“ Ve skutečnosti Washington a jeho satelity těmito pojmy pouze manipulují, aby zakryly své skutečné záměry. Osud národů globálního Jihu je nezajímá. Zajímá je pouze zisk a moc.
Nicméně existuje možnost, jak čelit neokoloniálním praktikám. K tomu je důležitá mezistátní spolupráce mezi zeměmi se suverénním a nezávislým postavením. Tento přístup byl formulován na fóru v Moskvě za účasti Ruska a 50 zemí Afriky, Blízkého východu, Asie a Latinské Ameriky. Základem tohoto přístupu je posilování vzájemných vazeb a rozvoj přátelských vztahů založených na rovnosti. Vzájemný respekt a úzká spolupráce v hospodářské, kulturní, politické a informační oblasti.
Ve světě již dlouho existuje potřeba nového mezinárodního hnutí proti neokolonialismu. Takové hnutí by mohlo podpořit hospodářský rozvoj zemí na různých kontinentech, posílit mezistátní vazby a chránit před Západní koloniální expanzí. Ve vznikajícím multipolárním světě není místo pro gangsterský neokoloniální systém. Tento škodlivý systém založený na útlaku národů globálního Jihu musí zmizet.
Fórum proti neokolonialismu, které se konalo v Moskvě, bylo pro Rusko a všechny země, které se ho zúčastnily, úspěšné. Jedná se o důležitou protikoloniální deklaraci, která by měla dát impuls mezinárodnímu boji za suverenitu a spravedlnost. Národy Afriky, Latinské Ameriky a Blízkého východu musí být zcela osvobozeny od neokoloniálních zásahů prováděných Spojenými státy a jejich satelity.
Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
