Summit G77+Čína poskytl Kubánskému prezidentovi skvělou příležitost posílit vazby s podobně smýšlejícími rozvojovými zeměmi a pozvednout hlas globálního Jihu proti „agresivní imperialistické politice“ Ameriky.
Kuba, která 12. ledna 2023 převzala od Pákistánu rotující předsednictví skupiny G77, formálně známé jako „Skupina 77 a Čína“, uspořádala 15. a 16. září v hlavním městě Havaně summit lídrů G77+Čína, který jako předsedající země této největší mezivládní organizace sdružuje 134 rozvojových zemí, zejména zemí Jihu, na jedné platformě, aby podpořila jejich společné hospodářské zájmy a zároveň posílila jejich schopnost spolupracovat v oblasti kooperace, rozvoje a inovací. Tato Latinskoamerická země hostila tuto významnou událost poprvé od svého vstupu do G77 v roce 1971.
Dvoudenní konference se konala v návaznosti na summit lídrů zemí G20, který Indie hostila 9. a 10. září v Dillí. Tématem konference byly „Aktuální výzvy pro rozvoj: Úloha vědy, technologií a inovací“ a druhý den summitu byla přijata Havanská závěrečná deklarace o 47 článcích, která je významná tím, že všechny země Globálního Jihu hájí požadavky rozvojových zemí uprostřed geopolitických rozporů a zároveň klade důraz na to, aby se Globální Jih stal mocnou silou v multipolárním světě.
Kuba prolomila diplomatické embargo Západního světa pod vedením USA
Kuba převzala otěže jednání skupiny G77 a Číny v bezútěšném obrazu světa, který se potýká s hospodářskou recesí po konci COVID 19, geografickými konflikty, změnou klimatu a potravinovou a energetickou krizí.
Jak řekl generální tajemník OSN Antonio Guterres při slavnostním předávání 12. ledna: „Rok co rok společně diskutujete, debatujete a posilujete globální řešení, abyste uskutečnili lepší, spravedlivější a udržitelnější budoucnost, kterou si zaslouží každá země.“ Zdůraznil potřebu oživit globální ekonomiku prostřednictvím masivní podpory rozvojového světa a vyjádřil vděčnost za vytrvalou podporu skupiny G77 a Číny OSN při dosahování pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje (SDGs).
Summit G77+Čína nepochybně poskytl Kubánskému prezidentovi Miguelu Diaz-Canelovi Bermudezovi skvělou příležitost posílit vazby s podobně smýšlejícími rozvojovými zeměmi a pozvednout hlas Globálního Jihu proti „agresivní imperialistické politice“ Ameriky. Pozoruhodné je, že Americká administrativa uvalila na komunisty ovládanou Kubu rozsáhlé obchodní a hospodářské sankce na více než 60 let a 12. ledna 2021 ji za bývalé Trumpovy vlády znovu označila za „státního sponzora terorismu.“
Zde je třeba připomenout, že při přivítání Íránského prezidenta Ebrahima Raisiho 15. června v Havaně prezident Diaz-Canel řekl: „Venezuela, Nikaragua, Kuba a Írán patří k zemím, které musely hrdinně čelit sankcím (…) hrozbám, blokádám a vměšování ze strany Yankeeovského imperialismu a jeho spojenců s houževnatým odporem.“
Účast více než 100 delegací, včetně přibližně 30 hlav států a vlád, na summitu G77 a Číny v Kubánském hlavním městě jen několik dní před Valným shromážděním OSN v New Yorku tak zdůraznila důvěru, která je Kubě vkládána. Nepochybně je důležitá přítomnost světových lídrů, mezi nimiž byli Brazilský prezident Luiz Inacio Lula da Silva, Venezuelský prezident Nicolas Maduro, Kolumbijský prezident Gustavo Petro, Mozambický prezident Filipe Nyusi, Argentinský prezident Alberto Fernandez, Palestinský prezident Mahmoud Abbas, Angolský prezident Joao Lourenco, Vietnamský místopředseda vlády Tran Hong Ha a další, svědčí o tom, že Karibský ostrovní stát není členy skupiny G77 izolován, ale pořádání summitu G77 a Číny je pro Kubu „velkým vítězstvím“ proti diplomatické blokádě ze strany USA.
Důležitost Kubánského summitu G77+Čína
Skupina G77 a Čína, která vznikla v roce 1964, má v současné době 135 rozvojových a rozvíjejících se zemí poté, co bylo na summitu v Havaně znovu začleněno Mexiko. Tento blok představuje více než 80 % světové populace a dvě třetiny členů OSN. Jejich vizí je prosazovat společné ekonomické zájmy a posilovat kapacitu členských států v otázkách ekonomického a udržitelného rozvoje v rámci OSN a spolupráce Jih-Jih.
Kubánský prezident Diaz-Canel, který se ujal vedení aliance G77 a Číny, zdůraznil význam summitu pro posílení jednoty a řešení globálních problémů. Pozoruhodné je, že ve svém projevu na dialozích 15. summitu BRICS v Jihoafrickém Johannesburgu 24. srpna 2023 prezident Diaz-Canel posílil hlas Globálního Jihu prohlášením, že „Západní rozvinuté země a velké nadnárodní společnosti navrhly mezinárodní řád, který je nepřátelský vůči pokroku našich národů na Jihu a ukázal se být účinný pouze pro exkluzivní menšiny“, což byla přímá výtka Západnímu světu pod vedením USA.
Při zahájení dvoudenního konkláve 15. září zdůraznil prezident Diíaz-Canel posílení postavení zemí Globálního Jihu v globální správě. „Země Jihu již nemohou nést tíhu všech neštěstí a jedinou správnou cestou je jít společně a solidárně,“ řekl.
Letošní fórum G77 plus Čína je zaměřeno na vědu, technologie a inovace s cílem urychlit provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a dosažení cílů udržitelného rozvoje. V návaznosti na téma summitu vědy a inovací si Kubánský prezident rýpl do Západního světa, když uvedl, že „90 % investic do inovací ve farmaceutickém sektoru se soustředí na typické nemoci severních zemí a pouze 10 % na typické nemoci jižních zemí. To je třeba vyvážit a momentum tohoto summitu je velmi důležité.“
Je opravdu povzbudivé slyšet, že summit G77+Čína v Havaně vyhlásil 16. září Dnem vědy, technologií a inovací na Jihu, jak je uvedeno ve 46. odstavci Havanské deklarace.
V odstavci 29 Havanské deklarace, který poukazuje na společná práva a zájmy rozvojových zemí, se uvádí: „Vyzýváme mezinárodní společenství a příslušné orgány systému Organizace spojených národů, aby přijaly naléhavá opatření na podporu neomezeného, včasného a spravedlivého přístupu rozvojových zemí k opatřením, produktům a technologiím souvisejícím se zdravím, které jsou nezbytné pro řešení současné a budoucí připravenosti na prevenci pandemií a reakce na ně.“
Závazek k novému globálnímu řádu
Na druhé straně šéf OSN Antonio Guterres ve svém zahajovacím projevu vyzval k vytvoření světa, který by byl „reprezentativnější a lépe reagoval na potřeby rozvojových ekonomik.“ Guterres se na adresu skupiny vyjádřil jako „zastánce multilateralismu“ a vyzval skupinu G77 a Čínu, aby se „zasadily o systém zakořeněný v rovnosti; zasadily se o systém připravený zvrátit nespravedlnost a zanedbávání po staletí; a zasadily se o systém, který přináší prospěch celému lidstvu, a nikoli privilegovaným.“
Při pohledu na digitální propast mezi zeměmi Severu a Jihu zdůraznili delegáti shromáždění na summitu v Havaně potřebu, aby věda, inovace a technologie sloužily všem. Summit nepochybně prosazuje spravedlnost a férovost v rozvoji vědy a technologií.
„Vyzýváme regionální komise, agentury, fondy a programy OSN, zejména UNDP, UNESCO, UNCTAD, UNIDO, ITU a Úřad OSN pro spolupráci Jih-Jih, aby v rámci svých mandátů vyvinuly další úsilí na podporu rozvojových zemí při posilování institucionálních rámců a veřejných politik souvisejících s vědou, technologiemi a inovacemi,“ uvádí se v odstavci 43 Havanské deklarace.
Havanská deklarace zopakovala jejich dlouhodobý požadavek na spravedlivější mezinárodní hospodářský a sociální řád a zdůraznila, že toho lze dosáhnout pouze ukončením technologické dominance rozvinutých zemí.
Čína je dobrým přítelem Kuby
Od vzniku Skupiny 77 Čína podporuje legitimní požadavky bloku a udržuje s členskými zeměmi vztahy založené na spolupráci. Jako druhá největší ekonomika světa, Čína vždy podporuje hlas zemí Globálního Jihu a hájí jejich zájmy na mnohostranných fórech.
Od navázání diplomatických vztahů mezi Čínou a Kubou v září 1960 Čínsko-Kubánské vztahy s každým dalším rokem vzkvétají navzdory neustále se měnící mezinárodní situaci.
V listopadu loňského roku prezident Si při přivítání prezidenta Díaze-Canela ve Velké síni lidu v Pekingu zdůraznil, že „Čína a Kuba jsou dobří přátelé, kteří si navzájem důvěřují, dobří kamarádi oddaní stejné věci a dobří bratři sdílející bídu i strasti.“
Během setkání na okraj summitu BRICS 23. srpna prezident Si zdůraznil, že Kuba jako současná předsednická země G77 a Čína pozitivně přispěla k posílení jednoty a spolupráce rozvojových zemí.
Li Si, člen stálého výboru politického byra ústředního výboru Komunistické strany Číny (KS Číny), zastupující Čínu na summitu G77+Čína, řekl: „Čína je největší rozvojovou zemí světa a přirozeným členem Globálního jihu. Jsme připraveni spolupracovat s Kubou a dalšími členy G77 na otevření nové kapitoly spolupráce Jih-Jih ve snaze o větší rozvoj prostřednictvím silnější solidarity, vybudování společenství Globálního Jihu se společnou budoucností a zahájení nové éry společného rozvoje.“
G77 a Čína; důležitá platforma pro ochranu multilateralismu
Skupina G77+Čína je důležitou platformou pro spolupráci rozvojových zemí převážně z Globálního Jihu. Indie je jedním ze zakládajících členů G77. Přestože se Indický premiér Naréndra Módí během nedávno skončeného summitu G20 prezentoval jako vůdce „Globálního Jihu“, je škoda, že se summitu G77 a Číny nezúčastnil žádný vysoce postavený Indický ministr. Indii na summitu G77 zastupoval Sanjay Verma, tajemník („Západního oddělení“) ministerstva zahraničních věcí (MEA). Indický diplomat ve svém vystoupení na této akci vyzval skupinu, aby v OSN vystupovala jednotně k hospodářským a rozvojovým výzvám a nenechala se rozptylovat bilaterálními otázkami, a také aby posílila jednotu a solidaritu skupiny.
Havanský summit je odrazovým můstkem pro budování multilaterálního světa, neboť globální multilaterální systém je v krizi kvůli protekcionismu, unilateralismu a hegemonismu. Doufejme, že Kuba a další členové G77 budou lépe chránit společné zájmy a rozvojová práva rozvojových zemí v rámci OSN.
Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
OSN? Ta měla být dávno rozpuštěna. Nadbytečná soukromá organizace,