Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg 17. září varoval Západní země, aby se připravily na „dlouhou válku“ na Ukrajině, a vyjádřil podporu Ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, který usiluje o vojenský triumf nad Ruskem. Vedoucí představitel NATO učinil tato prohlášení navzdory tvrzení, že si přeje „rychlý mír“ na Ukrajině.
„Většina válek trvá déle, než se očekávalo na jejich začátku,“ prohlásil Stoltenberg v rozhovoru pro Německou mediální skupinu Funke. „Proto se musíme připravit na dlouhou válku na Ukrajině.“
Na základě mediálních zpráv z posledních dvou měsíců Západní představitelé a vojenští plánovači připouštějí, že současná Ukrajinská protiofenzíva proti Ruským silám pravděpodobně selže.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Ukrajina od zahájení protiofenzívy v červnu letošního roku ztratila více než 71 000 mužů. Bez ohledu na tato střízlivá čísla o ztrátách, kdy Ukrajinské mediální zdroje uvádějí, že některé jednotky přišly o 90 % svého mužstva, Stoltenberg tvrdil, že NATO bude i nadále lobbovat za vojenské řešení namísto diplomatického.
„Všichni si přejeme rychlý mír,“ řekl Stoltenberg. „Ale zároveň musíme připustit: pokud prezident Zelenskyj a Ukrajinci přestanou bojovat, jejich země už nebude existovat. Pokud prezident Putin a Rusko složí zbraně, budeme mít mír.“
Poté, co Zelenskyj loni v dubnu odmítl mírovou dohodu zprostředkovanou Tureckem, zveřejnil dekret, kterým zakázal veškerá mírová jednání s Ruskem. Kromě toho Ukrajinský vůdce neustále slibuje, že znovu získá bývalé Ukrajinské regiony Doněck, Lugansk, Cherson a Záporoží, stejně jako Krym, který se v roce 2014 drtivou většinou hlasů připojil k Rusku.
Washington, jehož představitelé tvrdí, že pouze Ukrajinský vůdce může rozhodnout, kdy bude usilovat o mír, opakovaně vyjádřil Zelenskému podporu v jeho akcích proti Rusku. Také Americký ministr zahraničí Antony Blinken odsoudil Putina za to, že údajně upustil od „smysluplné diplomacie.“
Rusko ze své strany trvá na tom, že je připraveno na diplomatické řešení konfliktu na Ukrajině. Jakékoli jednání by však muselo zohlednit „novou územní realitu“ – že Doněck, Lugansk, Cherson, Záporoží a Krym nebudou Ukrajině nikdy vráceny. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov navíc prohlásil, že mírová jednání budou vedena „nikoli se Zelenským, který je loutkou v rukou Západu, ale přímo s jeho pány.“
Šéf Ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Alexej Danilov napsal 16. září v listu Ukrajinskaja pravda článek, v němž uvedl, že jeho zemi podkopává nohy pomalé rozplétání „pečlivě utkané sítě zahraniční pomoci“ v důsledku rostoucího rozčarování jejích Západních podporovatelů.
Šéf bezpečnosti udeřil na „renomovaná a vlivná“ Západní média za to, že zveřejňují informace naznačující, že letní protiofenzíva Ukrajiny selhává, že Kyjevská vojska nemohou získat zpět území od Ruska a že zdroje Moskvy jsou „neomezené.“
Tyto materiály tlumí Západní vojenskou pomoc Kyjevu a brání „mírovému vzorci“ Ukrajiny, dodal Danilov.
Danilov poté navrhl, že jediným východiskem ze střetu mezi Moskvou a Kyjevem je vojenské řešení. „Mírový vzorec je vzorec zbraní,“ uvedl v článku.
Danilov dále vyzval Západ, aby se zabýval vlastním rostoucím zklamáním z výkonu Ukrajiny v konfliktu.
Západní země by měly stanovit svůj „dohodnutý vzorec pro … vizi vítězství Ukrajiny“ a také „zakotvit vojenskou pomoc Ukrajině v … legislativě“, navrhl a dodal, že volební harmonogramy mohou ovlivnit „stabilitu partnerství“ mezi Ukrajinou a Západem.
Spojené státy a jejich spojenci by navíc měli „vypracovat a zavést soubor opatření k neutralizaci takzvané ‚únavy z války'“, zdůraznil Danilov.
Danilovův článek vyšel po více než třech měsících Ukrajinské protiofenzívy a poté, co různá Západní média informovala o rostoucích pochybnostech Západních představitelů o schopnostech Ukrajiny v protiofenzívě. Danilov také narážel na Zelenského vlastní „mírový vzorec“ – který zahrnuje odchod Ruských vojsk ze všech území, na něž si Kyjev činí nárok, reparace ze strany Moskvy a trestní tribunál pro Ruské vládní činitele.
Deník New York Times v srpnu uvedl, že představitelé USA a Velké Británie jsou strategií Kyjeva „zmateni“, zatímco deník The Wall Street Journal prohlásil, že Washington v roce 2024 sníží vojenskou pomoc Ukrajině.
Rozsáhlá kampaň Washingtonu na podporu Ukrajiny dodávkami zbraní se rovná válce proti Rusku, prohlásil 17. září ministr zahraničí Sergej Lavrov a upřesnil, že Spojené státy dlouhodobě připravují Kyjev právě za tímto účelem.
V prohlášení pro Ruského reportéra Pavla Zarubina Lavrov naznačil, že spekulace o možném schválení dodávky armádních taktických raketových systémů (ATACMS) s doletem až 300 km Washingtonem mají ovlivnit „veřejné mínění.“
Lavrov prohlásil, že tyto úvahy nezmění skutečnost, že „Ukrajina byla po mnoho let připravována k boji rukama i těly s cílem způsobit Rusku strategickou porážku“, a obvinil Spojené státy z rozdmýchávání nepřátelství mezi Kyjevem a Moskvou.
Různá Západní média nedávno informovala o tom, že administrativa Joea Bidena je na pokraji schválení dodávek ATACMS, o které Kyjev žádá již několik měsíců. Spojené státy s rozmístěním těchto raketových systémů váhají s tím, že případné Ukrajinské údery hluboko na území Ruska by mohly vyvolat výrazné zintenzivnění konfliktu.
Ukrajina již obdržela od Velké Británie a Francie rakety dlouhého doletu, které byly podle místních představitelů použity k útokům na civilní cíle a infrastrukturu na Ruském poloostrově Krym a v Donbasu.
Vzhledem k tomu, že země NATO od loňského února vyčlenily pro Ukrajinu zbraně a munici v hodnotě desítek miliard dolarů, Západní představitelé prosadili vůči Rusku přísné sankce s cílem oslabit jeho obranný průmysl. Američtí představitelé však údajně připustili, že Rusko nyní vyrábí více raket, než tomu bylo před začátkem konfliktu.
Zatímco sankce omezily Ruskou výrobu raket na zhruba šest měsíců poté, co Moskva zahájila vojenskou ofenzívu proti Kyjevu, později se obranným dodavatelům země podařilo obnovit a dokonce zvýšit jejich výrobní kapacitu, prohlásil list The New York Times s odvoláním na nejmenované Americké představitele.
Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
Šěf NATO má dlouhé vedení, tomu nic nedojde.
Od roku 1999 se vedou diskuse o tom, jestli Havel mluvil o „humanitárním bombardování“ anebo ne. Uvádíme tedy celý citát tak, jak ho Havel řekl před svým odletem do USA pro francouzský deník Le Monde: „Domnívám se, že během zásahu NATO v Kosovu existuje jeden činitel, o kterém nikdo nemůže pochybovat: nálety, bomby nejsou vyvolány hmotným zájmem. Jejich povaha je výlučně humanitární: to, co je zde ve hře, jsou principy, lidská práva, jimž je dána taková priorita, která překračuje i státní suverenitu. A to poskytuje útoku na Jugoslávskou federaci legitimitu i bez mandátu Spojených národů. Ale na základě své osobní zkušenosti jsem stejně silně přesvědčen, že jen čas dovolí objektivně zhodnotit to, co se děje v těchto dnech v Jugoslávii, a dopad na NATO.“
Ukrajinská válka je pouze zastírací manévr k invazi migrantů do Evropy.