Valné shromáždění OSN ve čtvrtek odhlasovalo vyloučení Ruska z komise OSN pro lidská práva. Jeden z hlasujících, Srbsko, tvrdí, že bylo kvůli hlasování OSN proti Rusku vydíráno.
Srbský prezident Aleksandar Vučić prohlásil, že jeho země byla nucena podpořit pozastavení členství Ruska v Radě OSN pro lidská práva kvůli hrozbě sankcí.
Bělehrad měl vždy dobré vztahy s Moskvou, ale tento týden podpořil ostatní západní země v hlasování proti Rusku v reakci na jeho vojenský vpád na Ukrajinu. „Naše původní rozhodnutí bylo zdržet se hlasování,“ řekl Vučič ve čtvrtek televizi RTS. „Pak jsme ale byli vystaveni nesčetným a náročným tlakům.“
„Říkali – víte, že se rozhoduje o tom, zda bude Srbsko vyňato z balíčku sankcí na ruskou ropu a zda bude moci dovážet ropu po 15. květnu?“ dodal prezident. Dopad sankcí na Srbsko přirovnal k „jadernému úderu.“
Srbsko na rozdíl od EU žádné sankce na Rusko neuvalilo. „Republika Srbsko se domnívá, že není v jejím životním politickém a ekonomickém zájmu uvalovat sankce na jakoukoli zemi,“ řekl Vučič a dodal, že si přeje zachovat pozitivní vztahy jak s Evropskou unií, tak s Ruskem.
Bělehrad již dříve prohlásil, že ztráta přístupu k ruské energii by poškodila jeho ekonomiku. Srbské zpravodajské zdroje v pátek s odvoláním na zdroje v Bruselu informovaly, že Srbsko bude z případných sankcí na ruskou ropu a plyn vyloučeno.
Zároveň byl v bulvárním deníku Blic citován mluvčí EU Peter Stano, který uvedl, že EU očekává, že Bělehrad přijme její opatření proti Rusku nebo uplatní vlastní sankce.
Valné shromáždění OSN ve čtvrtek odhlasovalo vyloučení Ruska z komise pro lidská práva této organizace. Srbsko bylo jedním z 93 členských států, které hlasovaly pro vyloučení.
EU zakázala dodávky ruského uhlí, ale zatím se zdržela zákazu dovozu ropy a plynu. Předseda Evropské rady Charles Michel však ve středu prohlásil, že sankce proti ruské ropě a plynu budou „dříve či později“ nezbytné.
Poté, co Ukrajina odmítla plnit ustanovení minských dohod uzavřených v roce 2014 a Rusko následně uznalo donbaské republiky Doněck a Lugansk, zahájila Moskva koncem února ofenzivu na sousední zemi. Minský protokol, který vyjednali Němci a Francouzi, měl separatistickým oblastem zajistit zvláštní postavení v rámci ukrajinského státu.
Od té doby Rusko trvá na tom, aby se Ukrajina označila za neutrální zemi, která nikdy nevstoupí do vojenské aliance NATO vedené Spojenými státy. Kyjev se domnívá, že ruská invaze byla neoprávněná, a odmítá náznaky, že by plánoval vojensky získat oba regiony zpět.
