Válka na Ukrajině přiškrtila ruský a ukrajinský zemědělský vývoz a zvýšila obavy, že pokud bude konflikt trvat dostatečně dlouho, může vyvolat celosvětovou potravinovou krizi.
Ukrajina i Rusko jsou předními vývozci zemědělských produktů. Téměř polovinu veškerého ukrajinského vývozu tvoří zemědělské produkty, včetně pšenice, drůbeže, ječmene a kukuřice, z nichž většina se pěstuje v úrodných východoukrajinských zemích, které v současnosti trpí v důsledku těžkých bojů probíhajících v této oblasti.
Země Blízkého východu, severní Afriky a Střední Asie jsou v mnoha svých zemědělských produktech velmi závislé na Rusku a Ukrajině.
Například Libanon je závislý na Ukrajině, která dodává neuvěřitelných 80 % jeho pšenice. Také Libye a Jemen získávají třetinu až 40 procent pšenice z Ukrajiny. Mezitím Mongolsko, Kazachstán, Eritrea a Arménie dovážejí prakticky veškerou pšenici z Ruska.
Turecko, Írán, Egypt a Bangladéš jsou ve velké míře závislé na Ukrajině i na Rusku a dovážejí z nich více než 60 procent veškeré pšenice.
Blížící se potravinová katastrofa dosáhne úrovně, jakou jsme nezažili od druhé světové války
Světový potravinový program (WFP) varoval, že utlumení ukrajinského a ruského zemědělského dovozu povede k masivnímu nárůstu hladu ve světě, jaký nebyl zaznamenán téměř sto let.
„Ukrajina jen prohloubila katastrofu na katastrofě,“ řekl výkonný ředitel WFP David M. Beasley. „Od druhé světové války neexistuje žádný precedens, který by se tomu byť jen přiblížil.“
Snižující se nabídka zemědělských produktů na vývoz bude nutit menší a méně bohaté země, aby vynakládaly podstatně více prostředků jen na to, aby se mohly ucházet o zbývající dostupné produkty. To způsobí kaskádový efekt nejen na jejich zásobování potravinami, ale také na stav jejich ekonomik.
„Mnoho lidí si myslí, že to bude znamenat jen to, že jejich rohlíky budou dražší. A to je naprostá pravda, ale o tom to není,“ řekl Ben Isaacson, zemědělský analytik kanadské finanční společnosti Scotiabank. Isaacson varoval, že lidé by měli očekávat také nedostatek potravin a jejich zdražování.
Isaacson rovněž varoval, že nedostatek potravin a prudký růst jejich cen by mohl vést k větší nestabilitě ve světě. V rozhovoru pro New York Times se Isaacson zmínil o četných povstáních na Blízkém východě a v severní Africe. „Co vlastně vedlo k tomu, že lidé vyšli do ulic a protestovali?“ řekl. „Vychází to z nedostatku potravin a z inflace cen potravin.“
V roce 2020 bude hladovět 720 až 811 milionů lidí. To je o 18 % více než v předchozím roce. Organizace spojených národů varovala, že dopady války mohou vést k tomu, že každý den bude hladovět o 7,6 až 13,1 milionu lidí více.
Rostoucí světové ceny potravin již ovlivňují schopnost WFP sloužit 125 milionům lidí, kteří jsou alespoň částečně závislí na jejich pomoci. Náklady WFP se již zvýšily o 71 milionů dolarů měsíčně, což stačí na snížení denních dávek pro 3,8 milionu hladovějících.
„Budeme brát jídlo hladovějícím, abychom ho dali hladovějícím,“ řekl Beasley.
