Náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov v rozhovoru zveřejněném ve středu varoval, že Rusko bude konvoje dodávající zbraně ze států NATO na Ukrajinu považovat za legitimní vojenské cíle, jakmile se dostanou na území kontrolované Kyjevem.
Pravidelný kontakt s USA je pro Rusko nemožný vzhledem k „neskrývané podpoře militaristických záměrů kyjevského režimu ze strany Washingtonu a přísunu moderních zbraní“ do země ze strany členů NATO. Diplomat vysvětlil, že cílem Moskvy je nyní dát USA a jejich spojencům jasně najevo, že Rusko použije tvrdé metody v reakci na pokusy o zastavení jeho vojenské činnosti na Ukrajině.
„Upozorňujeme, že americké a NATO transporty převážející zbraně přes ukrajinské území jsou považovány za legitimní vojenské cíle,“ zdůraznil.
Moskva zastává tento postoj od prvních dnů bojů na Ukrajině. Tento týden ruské ministerstvo obrany informovalo o zničení čtyř odpalovacích zařízení z baterie systému protivzdušné obrany S-300, které na Ukrajinu dodala nejmenovaná evropská země.
Předpokládá se, že dotyčné zbraně pocházely ze Slovenska, které minulý týden oznámilo darování baterie S-300 Ukrajině. Slovenský premiér Eduard Heger označil ruské tvrzení za „propagandu“ a odvolal se na popření zprávy Kyjevem.
V rozhovoru pro agenturu TASS Rjabkov uvedl, že Washington de facto odmítá poskytnout přímé odpovědi ohledně biolaboratoří financovaných Pentagonem na Ukrajině. Moskva a Čína uvedly, že se obávají, že laboratoře jsou využívány k výzkumu biologických zbraní, což američtí představitelé popřeli. Absence řádné odpovědi na oprávněné otázky „potvrzuje, že naše obavy jsou opodstatněné“, uvedl ruský diplomat.
Rjabkov uvedl, že veškerá jednání mezi Ruskem a USA o strategické stabilitě a jaderném odstrašování byla zmrazena. Nová smlouva START, poslední smlouva o snížení jaderných zbraní zavazující obě země, která přetrvala od dob studené války, zůstane podle něj v platnosti do února 2026.
Úředník dodal, že americké pokusy poškodit Rusko prostřednictvím ekonomických sankcí nedosáhly svého cíle, což je v rozporu s „očekáváním, že se Rusové vzdají, jak se Západ sám přesvědčil.“ Omezení poškozují i západní země a podniky, zdůraznil. A i když mohou zpomalit rozvoj Ruska, z dlouhodobého hlediska ho nezastaví, ujistil Rjabkov.
Washington „dráždí naše klidné soustředění na úkoly stabilizace ekonomiky a zajištění jejího trvalého fungování v prostředí bezprecedentního zahraničního tlaku,“ řekl.
Moskva zaútočila na sousední stát koncem února poté, co Ukrajina neplnila podmínky minských dohod podepsaných v roce 2014 a Rusko nakonec uznalo donbaské republiky Doněck a Lugansk. Minský protokol zprostředkovaný Německem a Francií měl separatistickým regionům poskytnout zvláštní status v rámci ukrajinského státu.
Rusko od té doby požaduje, aby se Ukrajina oficiálně prohlásila za neutrální zemi, která se nikdy nepřipojí k vojenskému bloku NATO vedenému USA. Kyjev trvá na tom, že ruská ofenzíva byla zcela nevyprovokovaná, a popřel tvrzení, že by plánoval znovudobytí obou republik silou.
