Iniciativa Gatesovy nadace v oblasti umělé inteligence je podrobována zkoumání a kritice z různých hledisek. A nyní trojice akademiků nabídla svůj pohled na kontroverzní snahu o využití umělé inteligence k údajnému zlepšení „globálního zdraví.“
Zdá se, že podnětem k této konkrétní reakci – jejímiž autory jsou vědci z Vermontské univerzity, Oxfordské univerzity a Univerzity v Kapském Městě – bylo oznámení ze začátku srpna.
Gatesova nadace tehdy dala světu vědět, že se chystá nový program v hodnotě 5 milionů dolarů, který má financovat 48 projektů, jejichž úkolem je implementovat velké jazykové modely umělé inteligence (LLM) „v zemích s nízkými a středními příjmy s cílem zlepšit živobytí a blahobyt komunit po celém světě.“
Pokaždé – a bylo to už mnohokrát – když se nadace rozhodne prezentovat jako „dobrodinec zemí s nízkými nebo středními příjmy“ (tj. nerozvinutých zemí, které mají jen málo možností, jak se chránit před mnoha věcmi, včetně zjevného „spasitelského“ komplexu Billa Gatese) – zanechává to pozorovatele, kteří jsou k této organizaci a „experimentům“ jejího zakladatele kritičtí – a cítí se poněkud, ne-li hodně, špatně.
Ale pocity jsou jedna věc a vědecká fakta snad často druhá, a dokument, jehož podstatu si můžete přečíst v článku, si klade otázku: snaží se Gatesova nadace „přeskočit globální nerovnosti v oblasti zdraví?“
Vědecky řečeno je však iniciativa oznámená 9. srpna s velkou pravděpodobností dalším Gatesovým projektem, který sice slibuje všechno správné – zlepšení života a blahobytu lidí na celém světě, zejména těch chudých nebo na hranici chudoby (a tedy zřejmě mimořádně zranitelných, zejména vůči pochybnému „altruismu“), ale výsledky mohou být velmi odlišné.
Studie si nebere příliš servítky. Ze souvisejícího článku:
„Existují přinejmenším tři důvody, proč se domnívat, že neomezené zavádění těchto nástrojů do již tak křehkých a roztříštěných systémů poskytování zdravotní péče hrozí, že způsobí mnohem více škody než užitku.“
Výzkum to pak rozvádí do samotné podstaty „umělé inteligence“, tedy – strojového učení. „Pokud do stroje, který se údajně „učí“, vložíte neobjektivní nebo nekvalitní data, vyjde z něj jejich reprodukce, možná ještě horší než předtím,“ tak to autoři formulují.
Pokud tedy máme věřit tomu, čemu věří mnozí vědci a aktivisté, totiž že „svět a jeho vládnoucí politická ekonomie jsou strukturálně rasistické“, co lze očekávat jako výsledek učení „umělé inteligence“ na základě tohoto obrovského souboru dat?
A pak – dalším důvodem, „proč se postavit proti bezstarostnému nasazení AI v globálním zdravotnictví“, je podle nich „téměř úplná absence skutečné, demokratické regulace a kontroly – což je problém, který se týká globálního zdravotnictví v širším smyslu.“
Člověk by nutně nečekal, že se vědci takhle hluboko trefí, ale je to tak: „Nakonec jsou tvrdé, ostré hrany kapitálu, velení a kontroly v rukou několika málo subjektů a jednotlivců, zejména včetně samotné konfliktně zainteresované korporace Microsoft, která do OpenAI investovala více než 10 miliard dolarů.“
Jak se řekne „mikrofon spadl“ – ve vědeckém jazyce?
Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
