15. listopad 2023 může být tragickým dnem pro Afriku a celou Karibskou a Tichomořskou oblast. Je to den, který si Evropská unie (EU) vyhradila pro nátlak nebo přemlouvání Afrických, Karibských a Tichomořských zemí (AKT), aby podepsaly klamavě a eufemisticky vytvořenou dohodu o LGBT mezi EU a zeměmi AKT.
Možná víte, že v posledních několika měsících bylo svoláno několik schůzek mezi poslanci EU a AKT, jejichž cílem bylo přimět vedoucí představitele AKT k podpisu kontroverzní dohody o LGBT. Například 28. listopadu 2022 se v Bruselu uskutečnilo zásadní setkání ministrů EU a zemí AKT, jehož cílem bylo potenciálně vyvinout větší tlak na ministry zemí AKT, aby přesvědčili předsedy vlád zemí AKT k podpisu sporné dohody o LGBT. Další setkání se stejným cílem se konalo ve dnech 19. až 28. června 2023 v Bruselu.
Tato jednání skončila patem, neboť poslanci a vedoucí představitelé zemí AKT se ostře postavili proti podpisu dohody AKT- EU. Proto jsme dnes šokováni zprávou, že 15. listopadu byl stanoven termín podpisu ofenzivní dohody o LGBT. Otázky, které jsou na místě, jsou následující: Udělali šéfové vlád zemí AKT kompromis ve svém dřívějším postoji k této záležitosti a nyní souhlasí s podpisem kontroverzní dohody AKT-EU? Pokud ano, proč? Konzultovali vedoucí představitelé Afrických zemí se svými parlamenty a svými občany, než souhlasili s podpisem dohody? Proč Africká média neinformovala o jednáních mezi EU a zeměmi AKT od roku 2021?
Jedno je jisté. Pokud vlády zemí AKT podlehnou zastrašování ze strany EU a dohodu podepíší, bude to pro země AKT znamenat zkázu. Proč? Protože cílem dohody je především homosexualizace a LGBTizace zemí AKT. Tato dohoda, která má podobu smlouvy, je záludně a lstivě formulována tak, aby zemím AKT vnutila agendu EU v oblasti LGBT.
Země AKT musí jednomyslně povstat a postavit se proti podpisu této dohody. Proč? Protože jakmile bude dohoda podepsána, bude automaticky nadřazena ústavám a národním suverenitám zemí AKT. Na rozdíl od Monroeovy doktríny se země AKT v rámci mezinárodního práva řídí dualistickou doktrínou. Například na základě článku 12 Nigerijské ústavy z roku 1999 nemá smlouva podepsaná Nigerijskými politickými představiteli v Nigérii sílu zákona, dokud ji neratifikuje a neosvojí si ji Národní shromáždění. Dohoda o LGBT však byla formulována tak rafinovaně, že jakmile ji země AKT podepíší, dohoda automaticky nahradí jejich příslušné vnitrostátní zákony a stanoví LGBT jako jejich nový zákon.
Je neuvěřitelné, že Západ povýšil barbarský akt zasouvání penisu do konečníku nebo prstů do vagíny na civilizační hodnotu. Řitní otvor je určen k vylučování odpadu; odpad vychází z řitního otvoru. Západ se nás však dnes snaží naučit pravý opak. Západ se nás bohužel snaží přesvědčit, že anální styk je forma státnického jednání, které je nadřazeno důležitějším záležitostem.
Co se týče EU, USA a mnoha částí Evropy, každá země, která neschvaluje praxi zasouvání penisu do konečníku, je považována za zemi, která neplní své mezinárodní závazky. Země LGBT se mohou jevit jako hvězdy, které odrážejí světlo, jsou to však bezvládné mraky unášené větrem erotiky. Připomínají bezplodné stromy v pozdním podzimu nebo divoké mořské vlny, které na veřejnosti vyvrhují pěnu jako zvratky. Jaká hanba! Kam se poděl veřejný stud?
Například Americký prezident Joe Biden učinil z LGBT práv ústřední bod Americké zahraniční politiky. Proto Biden nařídil, aby Americká vlajka vlála vedle „Pride“ vlajky, která líčí Ameriku jako zemi přátelskou k LGBT. Americká vláda nyní pronásleduje Ugandu za přijetí protihomosexuálních zákonů.
V nedávných výrocích Biden prohlásil, že LGBT práva jsou univerzálním mezinárodním právem. Zdá se, že nechápe, že mezinárodní právo je závazné na základě souhlasu národů. Neví, že podle konsensu dosaženého na různých konferencích OSN musí zákony přijaté v každé rozvojové zemi, včetně Nigérie a dalších Afrických národů, odrážet rozmanité sociální, ekonomické a environmentální podmínky dané země a zároveň respektovat jejich náboženské a kulturní zázemí a filozofické přesvědčení.
Země AKT by proto neměly dohodu 15. listopadu ani k jinému datu podepisovat. Místo toho, aby se podvolily zastrašování a vydírání ze strany EU a dohodu podepsaly, měly by uplatnit svou suverenitu a 15. listopadu od EU odstoupit.
Země AKT jsou suverénní státy. EU by nám neměla diktovat. Již nejsme pod kuratelou našich bývalých koloniálních pánů. Pokud se EU rozhodne zastavit poskytování finanční pomoci kvůli našemu odmítnutí podepsat dohodu o LGBT, může k tomu přistoupit. Nemůžeme však podlehnout lacinému vydírání ze strany EU a dohodu podepsat. V každém případě jsou praktiky LGBT ve všech zemích AKT s výjimkou Jihoafrické republiky nezákonné. Koncept soužití osob stejného pohlaví nebo manželství je Africkému cítění odporný. Především však představuje naprostý odklon od Africké civilizace.
V horečné honbě za LGBT sexuálním potěšením a otrockou svobodou Západ ztratil své základní hodnoty a identitu. Měly by se Africké, Karibské a Tichomořské země připojit k Západu v tomto šílenství? Ne, musíme se držet svých vlastních hodnot a tradic. Je sebevražedné importovat praktiky a životní styly, které jsou Africe cizí, a snažit se je vnutit jako zákony, a to vše ve jménu dodržování mezinárodních závazků.
Je zřejmé, že EU nerespektuje náboženské a filozofické přesvědčení Afrického lidu, jinak by nás netlačila k podpisu dohody o LGBT. Když se nad tím zamyslíme, EU nemá pravomoc vnucovat Africkým zemím odchylky, které jsou cizí životnímu stylu Afrického lidu. Zákony se tvoří v souladu s hodnotami národa. Každá země má zájem chránit to, co je jí drahé, nebo své hodnoty, kterých si váží.
EU nemá právo nám diktovat, jaké zákony máme pro své občany přijímat. LGBT není naší hodnotou. Manželství homosexuálů není naší hodnotou. Naší hodnotou není ani transgenderismus. Pokud se Západ s LGBT a transgenderismem potápí do bezedné propasti lidské civilizace, měl by se potopit sám; nesmí se snažit potopit společně s Africkými, Tichomořskými nebo Karibskými zeměmi.
Naštěstí v době psaní tohoto článku Namibie od dohody odstoupila a přísahala, že ji nikdy nepodepíše. Není nepravděpodobné, že ostatní země budou následovat jejího příkladu a od podpisu dohody odstoupí nebo dají najevo svůj záměr dohodu nepodepsat. Namibie při odmítnutí podpisu dohody uvedla, že dohoda „není v souladu s Namibijskou ústavou, právním rámcem ani zamýšlenou politikou vztahů a spolupráce.“ Rovněž uvedla, že dohoda neobsahuje definiční část, která by zajistila, že všechny strany rozumí podmínkám dohody a tomu, co z nich vyplývá. Podle Namibie dohoda „odkazuje na závazek k plnému a účinnému provádění budoucích výsledků revizních konferencí v Pekingu a ICPD, které mohou strany zavazovat k budoucím procesům a výsledkům, jež nelze v současné době předvídat.“ Namibie si rovněž stěžuje, že dohoda může povýšit nezávazné dohody/strategie/iniciativy, pokrok a procesy na právně závazné postavení nebo status smlouvy.
Země AKT by si v tomto ohledu měly vzít příklad z Namibie a dohodu nepodepsat. Odhodlání Namíbie uplatnit svou národní suverenitu a zdržet se podpisu dohody je chvályhodné. Podepsat dohodu se rovná dát EU nevyplněný šek, aby na něm vyplnila libovolnou částku a odnesla ho do banky.
Namíbie má pravdu. Dohoda je trojským koněm. Kromě LGBT legalizují další ustanovení dohody: transgenderismus, redukci lidského kapitálu a queer chování v zemi, která dohodu podepíše. Podpisem dohody země souhlasí s tím, aby se její děti učily, jak praktikovat „bezpečný“ sex, „bezpečný“ potrat; jak masturbovat, líbat se, objímat a dotýkat se pohlavních orgánů a jak se vyhnout otěhotnění prostřednictvím sterilizace a podobně, a to vše ve jménu sexuální výchovy neboli komplexní sexuální výchovy (CSE). Je zřejmé, že tato dohoda je zaměřena konkrétně na děti z Afriky, Karibiku a Tichomoří, které má zkazit a rozvrátit. Dohoda hrozí podkopáním národní suverenity Afrických, Karibských a Tichomořských zemí. Jejím cílem je také překonat jejich vnitrostátní zákony a ústavy.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem uspořádalo Africké parlamentní fórum ve spolupráci s Africkými právníky a některými významnými Africkými nevládními organizacemi v loňském roce v Ugandském Entebbe vůbec první Africkou meziparlamentní konferenci o rodinných hodnotách a suverenitě. Z komuniké této konference později vzniklo to, co bylo pokřtěno jako Deklarace z Entebbe. Deklarace z Entebbe nejen jednoznačně odmítla dohodu o LGBT, ale také vyzvala vlády zemí AKT, aby ji nepodepisovaly.
Příloha 1 Deklarace uvádí následující: „VZHLEDEM K TOMU, že doložka o nadřazenosti smlouvy AKT- EU ruší platnost ustanovení všech stávajících smluv, s nimiž je v rozporu, čímž rovněž porušuje národní suverenitu zemí a integritu regionálních a subregionálních orgánů, včetně Africké unie a integrace regionálních hospodářských společenství. VZHLEDEM K TOMU, že smlouva AKT- EU porušuje kulturní a náboženské hodnoty a podkopává integritu Afrických rodinných hodnot tím, že nařizuje provádění služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a „sexuálního a reprodukčního zdraví a práv“ (SRHR), přičemž klamavě vyžaduje legalizaci potratů, prostituce, manželství osob stejného pohlaví, zvláštních „práv“ LGBT a sexualizace dětí. Proto společně vyzýváme všechny hlavy Afrických států AKT, aby nepodepsaly dohodu o partnerství AKT- EU, a naléhavě žádáme jejich příslušné parlamenty a zákonodárné sbory, které jsou vnitrostátními zákonodárnými orgány Afrických států, aby odmítly tuto zavádějící smlouvu ratifikovat.“
Závěrem lze říci, že EU by měla nechat země AKT v této záležitosti LGBT na pokoji. Život je o tom žít a nechat žít. EU by měla nechat země AKT, aby se rozhodly samy. Praktiky, jako je životní styl LGBT, nelze označovat za „lidská práva“; jinak by se za „lidská práva“ mohlo označovat i deviantní chování, jako je zpronevěra veřejných prostředků, úplatky, podvody, vraždy, krádeže, teroristické útoky, obchodování s lidmi atd. Možná víte, že již 29. června 2016 vynesl prestižní a vysoce vážený Evropský soud pro lidská práva zasedající ve Francouzském Štrasburku historický a nezpochybnitelný rozsudek, že LGBTQ+ není lidským právem. Soud, který je nejvyšším soudem v Evropě, rozhodl, že „manželství“ uzavřená osobami stejného pohlaví nelze považovat za manželství. Jakkoli je tento rozsudek důležitý, liberální média, jako například pro-gay CNN, pro-gay BBC a další, o něm odmítla informovat.
Proto po vzoru Namíbie nesmíme my, ostatní země AKT, dohodu o LGBT podepsat. Pravdou zůstává, že když demokracie ztratí své konstitutivní filozofické a právní principy – když se křivdy označují za „práva“ a nástroje práva se používají k páchání a ospravedlňování zla – demokracie se promění v LGBT totalitu.
Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
