Pochopení recese v Evropě, kterou si Evropa sama způsobila

Vyšší ceny energie v době hospodářského zpomalení zvyšují spotřebitelské ceny a prodražují výrobu a snižují její konkurenceschopnost. Na první pohled se rozhodnutí EU vstoupit do války na Ukrajině a platit vyšší ceny energií v době stagflace zdá být iracionální; ale je tomu skutečně tak?

Vstup eurozóny do recese nebyl pro nikoho překvapením. Zpomalení se očekávalo, jakmile vstoupily v platnost první sankce vůči Rusku, které získalo zpět kontrolu nad Krymem. Již tehdy EU prosadila několik sankcí zaměřených na konkrétní subjekty a osoby spojené s Ruským státem. Ačkoli měly tyto sankce omezený rozsah, ukazovaly jasné známky toho, že vztahy mezi EU a Ruskem se pohybují na tenké hranici.

Jisté však je, že podmínky pro neútočení mezi Ruskem a Evropou nikdy neexistovaly z důvodu strukturálních mocenských rozporů. Rusko je příliš velké na to, aby se s ním dalo vypořádat, a musí se rozpadnout, aby si konstelace EU a USA udržela globální hegemonii. Současná sestava Evropských států proti Rusku připomíná mnoho takových případů v historii.

Pozdní názor kancléřky Angely Merkelové, že Minská dohoda byla zástěrkou pro vyzbrojení Ukrajiny, nebo její poznámka, že „Studená válka nikdy doopravdy neskončila“, jsou body v historické kontinuitě. Zbídačení Ukrajiny a její nasazení jako žoldnéře proti Rusku je investicí za pár dolarů, která přinese ovoce, až Rusko imploduje. Západ roste agresí a současné události jsou jen plody zrozené z dlouhodobých rozporů, které historie zatím nedokázala vyřešit.

Ve zprávě z roku 2014 nazvané „Energetická bezpečnost EU se v důsledku Krymské krize stala naléhavou“ Parlament EU nastínil výzvy, které před sebou má prosazování sankcí vůči Rusku. Zajímavý aspekt této zprávy vyjadřuje podstatné aspekty rozhodování bloku. Porovnáním krátkodobých i dlouhodobých důsledků protiruských sankcí na ekonomiku bloku můžeme rozeznat důvody pro rozhodnutí EU: V krátkodobém horizontu by EU čelila „několika překážkám“ spojeným s výstavbou nových dovozních terminálů, přestavbou elektráren na jiné zdroje energie, nahrazením dovozu ruského plynu plynem z Norska, Alžírska a Kataru, což by mělo za následek vnější otřesy a „recesní dopady“ na ekonomiku EU, zatímco v dlouhodobém horizontu sankce slibují posílení bezpečnosti Evropy, navázání obchodních aliancí s „novými zeměmi“, zvýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů a další prostředky ke snížení energetické závislosti na Rusku.

Jde o to, že Evropa restrukturalizuje mocenskou rovnováhu tím, že nutí země k podřízenosti a čerpá budoucí zdroje za levné náklady. Princip, kterým se řídí rozhodování EU, spočívá v tom, že dočasná eroze evropského blahobytu – současného zabezpečení Evropských dělnických tříd – má posílit autonomii bloku a dlouhodobě zvýšit bezpečnost evropské dělnické třídy a kapitálu.

Evropská dělnická třída je od dob koloniálních válek nadále partnerem kapitálu a těží z imperialistických dividend generovaných mocí. Toto zdůvodnění je úplně stejné, jaké se uplatňuje v souvislosti s Ukrajinským konfliktem – že dočasné zmenšení eurozóny má v dlouhodobém horizontu posílit bezpečnost a ekonomiku Evropy.

Jedním z příkladů takového zdůvodnění je německý zákon o obnovitelných zdrojích energie do roku 2023 – program, který je všeobecně odsuzován za to, že přehlíží nejnaléhavější potřeby Německa, pokud jde o řešení inflace, obnovu kupní síly a uspokojení energetických potřeb výrobců.

Začátkem ledna tohoto roku, pouhý měsíc poté, co novelu v prosinci 2022 schválila EU, kancléř Scholz řekl agentuře Bloomberg, že je „naprosto přesvědčen“, že Německo nespadne do recese. Jakmile však byla zveřejněna čísla a škody se ukázaly jako zřejmé: výrobní výkon země, jejíž ekonomika se posledních 20 let tolik spoléhala na levnou ruskou energii, klesl.

Před začátkem Ukrajinského konfliktu umožnila Ruská ropa Německé ekonomice konjunkturu, podpořila tvorbu pracovních míst a růst v různých odvětvích a přispěla k přebytkům obchodní bilance, které dále stimulovaly obchodní cykly. Po zavedení sankcí vůči Rusku a vyhození plynovodu Nord Stream do povětří klesl Německý výrobní index PMI, který měří výkonnost výrobního sektoru, na nejnižší úroveň zaznamenanou od roku 2020, přičemž v červnu 2023 činil index 40,6 a klesl z dubnové hodnoty 44,5. V roce 2023 byl index PMI na úrovni 40,6 a v červnu 2023 činil 44,5.

Francie je opatrnější při řízení svých výdajů, protože se snaží obnovit své jaderné reaktory a vybudovat plynovody táhnoucí se od Alžírska až po Španělsko. Vláda však také čelila vážným námitkám proti svému plánu důchodové reformy, což je další strategie, jejímž cílem je odvrátit krizi důvěry ve francouzskou ekonomiku způsobenou energetickou otázkou.

Zvýšením věku odchodu do důchodu z 62 na 64 let se od pracujících vyžaduje, aby pracovali o dva roky déle a odváděli více příspěvků do důchodového systému, čímž mladší lidé pracují za starší a pracující třídy nesou plnou odpovědnost za samotnou existenci důchodového systému. V únoru letošního roku ministr práce Olivier Dussopt prohlásil, že je nutné začít s reformami co nejdříve, protože pokud ne nyní, pak je Francie bude muset nevyhnutelně provést později. „Deficit si nebere žádné přestávky,“ řekl a dodal: „Pokud chceme reformu, postupnější vstup v platnost, musíme ji udělat velmi rychle, to je to, co děláme.“

Ačkoli Spojené království není součástí Eurozóny, také zažívá těžké časy, protože se potýká s kombinací inflace a hypoteční krize, které pravděpodobně do konce roku přivedou zemi do recese. Od loňského roku Bank of England zvyšuje úrokové sazby ve snaze bojovat s inflací vyvolanou energetickou krizí. Zatím se jí však nepodařilo stabilizovat cenové trhy – přiměla spotřebitele utrácet více za potraviny a bydlení, a přesto dostávat méně než před krizí. A co hůř, země nyní čelí vyhlídkám na krizi bydlení, protože úrokové sazby se blíží hranici 6 % – úrovni, která byla naposledy zaznamenána v roce 2008, kdy ekonomiku zachvátila krize bydlení.

V uplynulém desetiletí a půl se Spojené království těšilo téměř nulovým úrokovým sazbám, což spotřebitele povzbuzovalo k tomu, aby si půjčovali peníze za nízké úrokové sazby. To se však dlužníkům brzy vymstí, protože centrální banka musí své sazby neustále zvyšovat, což pravděpodobně ovlivní trh s bydlením a způsobí další zpomalení podnikatelské činnosti.

Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.

Zdroj