Maďarský ministr zahraničí prohlásil, že Brusel netuší, jaké důsledky by mělo členství Ukrajiny v EU.
Hlasité hlasy podporující vstup Ukrajiny do Evropské unie jsou během diskusí za zavřenými dveřmi ve výrazné menšině, prohlásil Maďarský ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó.
Ministři zahraničí EU v úterý odložili rozhodnutí o členství Ukrajiny na nadcházející summit hlav států a vlád a Szijjártó uvedl, že postoj Maďarska v této věci zůstává takový, že ani EU, ani Ukrajina nejsou připraveny k jednání.
Upozornil, že postoj Maďarska k Ukrajině není „taktickým postojem“ a že neexistuje žádný prostor pro vyjednávání, neboť vláda se domnívá, že EU není připravena zahájit s touto zemí dobře strukturovaný přístupový proces, který by zajistil vzájemné výhody.
„Je zřejmé, že Evropská komise nemá představu o důsledcích vstupu Ukrajiny do EU a jejích členských států v různých oblastech života,“ řekl.
Zdůraznil, že se vládě podařilo z původního návrhu odstranit také vyhlídku na opatření proti Srbům a hrozbu zmrazení komunitárních fondů pro Srbskou republiku v Bosně, jakož i body, které by znemožnily vyjednávací proces se Severní Makedonií.
„Navzdory tomu, co si myslí Evropské či světové veřejné mínění, je faktem, že země podporující rozšíření jsou dnes v Evropské unii v menšině,“ upozornil.
„Samozřejmě na veřejnosti můžete slyšet prorozšířovací prohlášení od všech, ale když jsme mezi sebou, když jsme v situaci rozhodování za zavřenými dveřmi, členské státy, které jsou rozhodně pro rozšíření, zůstávají v menšině,“ dodal.
Szijjártó si stěžoval, že již deset let nepřistoupil k bloku žádný nový členský stát, že již šest let nebyla uzavřena žádná kapitola jednání s kandidátskou zemí a že před dvěma lety byla otevřena nová kapitola.
Severní Makedonie je kandidátskou zemí od roku 2005 a Albánie od roku 2014 a skutečná jednání ještě nezačala. Černá Hora je kandidátskou zemí od roku 2010, přičemž poslední přístupová kapitola byla uzavřena před šesti lety, a Srbsko od roku 2012, přičemž k žádnému reálnému pokroku nedošlo.
„Jak k této situaci došlo? Mohlo k tomu dojít proto, že vždy existovaly členské státy, které vznesly nějakou námitku, zablokovaly proces nebo si myslely, že by nebylo správné, aby došlo k pokroku,“ dodal.
Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
