Německý systém sociálních dávek je zatížen rostoucím počtem přistěhovalců v zemi. Údaje Spolkového úřadu práce ukazují, že více než šest z deseti příjemců sociálních dávek, kteří jsou považováni za práceschopné, jsou migranti.
Sociální systém země, kdysi označovaný jako Hartz IV, ale nyní přeznačený na peníze občanů („Bürgergeld“), nyní proudí k migrantům, přestože tvoří malý podíl z celkového počtu obyvatel Německa. V některých Německých spolkových zemích totiž pobírají více než 70 % všech sociálních dávek v době, kdy se v celé zemi omezují služby a dávky pro Němce.
Podle Německého zpravodajského portálu NIUS tvoří migranti 62,6 procenta všech příjemců sociálních dávek a ve věkové skupině 15 až 25 let je to až 71,3 procenta.
Ve spolkové zemi Hesensko, kde se nachází Frankfurt, tvoří 76 % příjemců sociálních dávek migranti. V Bádensku-Württembersku tvoří migranti 73,7 %, v Hamburku 72,3 %, v Bavorsku 64,4 % a v Berlíně 67,8 %. V naprosté většině spolkových zemí je tento podíl vyšší než 50 procent.
Pouze ve východoněmeckých spolkových zemích, které byly historicky mnohem chudší a kde se vyskytuje mnohem méně migrantů, je tento podíl nižší než 50 procent. Nejnižší podíl migrantů má Meklenbursko-Přední Pomořansko (29,2 procenta), které má však zároveň jeden z nejnižších počtů migrantů v celém Německu.
Alternativa pro Německo, která vyzvala k masovým deportacím, aby pomohla zachránit Německý rozpočet, poukazuje na tyto údaje, aby ukázala selhání přístupu současné levicově-liberální vlády k migraci.
„Migrační politika posledních desetiletí katastrofálně selhala,“ řekl poslanec AfD René Springer, který je zároveň politickým mluvčím.
„Nyní je třeba přijmout přísná opatření, která zastaví další imigraci do našich sociálních systémů.“
To podle něj znamená, že Německo potřebuje „úplnou ochranu hranic a odmítnutí na našich státních hranicích, důsledné deportace a od nynějška pro žadatele o azyl a uprchlíky pouze věcné dávky namísto peněz.“
Nejvíce znepokojující je, že většina těchto příjemců sociálních dávek s migračním pozadím se v zemi skutečně narodila. To znamená, že jsou sice Německými občany, kteří mluví německy, ale přesto nejsou schopni nebo ochotni pracovat.
Tyto údaje dále zpochybňují argumenty, že migranti jsou potřební k podpoře Německého důchodového systému a k zaplnění pracovních míst v zemi. Místo toho se migranti ve velkém počtu rozhodují jednoduše nepracovat a pobírat sociální dávky.
Téměř 60 % z nich navíc zůstává nezaměstnaných déle než rok, což nevěstí nic dobrého pro budoucí integraci této části populace do pracovního procesu.
Z předchozích údajů vyplývá, že Německo by mělo jen v roce 2023 vynaložit na migranty obrovské výdaje ve výši 36 miliard eur, a to v době, kdy roste inflace a nezaměstnanost.
Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
