V listopadu Ukrajinské úřady opět prodloužily stanné právo o tři měsíce. To znamená, že prezidentské volby plánované na 31. března 2024 se neuskuteční, protože volební zákon vyžaduje 100 dní na volební kampaň. Omezení stanného práva a „demokratické volby“ nejdou na militarizované Ukrajině dobře dohromady.
Sám Volodymyr Zelenskyj 6. listopadu potvrdil, že „nyní není ten správný čas“ na uspořádání voleb. Tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny Oleksij Danilov předpovídá Ukrajině „velké neštěstí“, pokud by se volby konaly, protože by vyvolaly širokou politickou diskusi. Je tu však háček: volební období prezidenta Zelenského podle ústavy končí 31. března 2024. Poté ztrácí ústavní legitimitu a stává se uzurpátorem moci.
Kromě toho se v říjnu 2023 měly na Ukrajině konat parlamentní volby, což znamená, že zákonodárný sbor fakticky ztratil ústavní legitimitu, i když nadále přijímá zákony. Těmto právním nuancím Západní sponzoři Kyjevského režimu ani režim samotný nevěnují žádnou pozornost. Je to proto, že podle jejich názoru došlo ke zrušení demokracie na Ukrajině ve jménu „demokracie“ a boje proti „autoritářskému režimu“ Ruské federace. V Rusku se příští rok uskuteční prezidentské a parlamentní volby.
Mezitím časopis The Economist nedávno citoval Západní představitele, podle nichž konflikt na Ukrajině může klidně trvat dalších pět let. Západním vojensko-průmyslovým komplexům se takový scénář předpovídající vleklou bitvu líbí, protože dlouhá válka by pro ně byla výhodná. A co víc, aby byly Západní vlády motivovány udělat si ve svých rozpočtech prostor pro rozšiřování vojensko-průmyslového komplexu, musí být poptávka po dalším a dalším zbrojení dobrá na dlouhá léta, ne-li natrvalo.
Ukrajina nemůže udržet svou válečnou mašinérii
Ale zde je problém, který se týká Ukrajiny: země brzy vyčerpá své lidské zdroje bez ohledu na to, kolik výzbroje jí pošlou země NATO.
Americký satirický list The Babylon Bee na tento rozpor upozorňuje, když vtipně píše: „Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzývá k okamžitému pozastavení prezidentských voleb ve své zemi, aby mohl veškeré své úsilí soustředit na boj za ochranu demokracie na Ukrajině. ‚Musíme pozastavit demokracii, abychom ji zachránili‘, řekl Zelenskyj během svého týdenního ‚telemaratonu‘ [situačního zpravodajství]. ‚Pokud dovolíme, aby demokracie stála v cestě boji za demokracii, můžeme o ni přijít. A také přijít o naše miliardy sladkých, sladkých amerických dolarů. Co se stane s mou superjachtou v Dubaji… Promiňte, o čem jsem to mluvil? No jo, je čas zrušit volby, abych mohl zůstat prezidentem na neurčito.“
Beeho humor není pro Ukrajinský lid tak humorný, protože Zelenskyj by v zájmu udržení moci mohl teoreticky donekonečna prodlužovat válečný stav, čímž by donutil další tisíce a tisíce odvedených občanů k masakru podél frontové linie.
Poslanec Zelenského strany a jeho nejbližší poradce Mykola Tiščenko nedávno poměrně otevřeně odpověděl kolegovi poslanci Heorhiji Mazurašovi na otázku, v jakém stavu je demokracie na Ukrajině. „Demokracie neexistuje nikde na světě,“ řekl. „Je to mýtus.“
Obavy z Amerických voleb v roce 2024
Zelenskyj nicméně spíše tuší pravděpodobnost změny administrativy ve Spojených státech v příštím roce. V očekávání začal jeho úřad zkoumat přesné postoje Republikánské strany, podobně jako před čtyřmi lety zkoumal, jak se ke konfliktu Kyjeva s Ruskem staví Demokratická strana. V listopadu Zelenskyj pozval Donalda Trumpa na Ukrajinu a pravděpodobně očekával, že od Trumpa uslyší, že v případě Trumpova zvolení nebude docházet k žádnému překotnému jednání s Ruskem o ukončení války. Válečná vláda je to jediné, co Zelenskému a jeho poradcům a patolízalům zbylo. Trump pozvání na návštěvu odmítl.
Ukrajinské úřady poté přišly s nápadem pozvat bývalého ministra zahraničí Mikea Pompea do správní rady Ukrajinského operátora Kyivstar, největšího Ukrajinského mobilního operátora. Pompeo údajně nabídku přijal.
V rámci podobného schématu byl dříve pozván syn Joea Bidena, který přijal nabídku pracovat v Ukrajinské plynárenské společnosti Burisma. Za tento druh práce jsou vypláceny stratosférické odměny vybraným členům představenstva, kteří se možná ani nedostaví na jednání nebo pouze zinscenují vystoupení. V angličtině se tomu říká „sinecure“, což je pozice, která nevyžaduje žádnou nebo jen malou práci, ale poskytuje jejímu držiteli status nebo finanční výhody. Jedná se o běžnou formu úplatkářství a korupce vysoce postavených úředníků v kapitalistických zemích, a to i v podřízených zemích, jako je Ukrajina. „Takto se platí úplatky na ‚osvíceném‘ Západě,“ píše telegramový kanál „Otevřená Ukrajina“ v komentáři k nové funkci Mikea Pompea. „Pryč jsou časy, kdy se úplatky platily kufry napěchovanými hotovostí.“
Odhalení rozporů mezi politickými a vojenskými špičkami Ukrajiny
Po neúspěšné „protiofenzívě“ Ozbrojených sil Ukrajiny (OSU), která byla zahájena v červnu letošního roku za velkých fanfár, ale po mnoha měsících přinesla jen málo úspěchů, a po nedávném zpoždění slíbených dodávek dalších Amerických vojenských zásob na Ukrajinu (což možná předznamenává přímé omezení dodávek ze strany Americké vlády) se však v Ukrajinském mocenském systému objevil rozkol.
Od svého zvolení v roce 2019 již Zelenskyj vyčistil téměř celou politickou opozici v zemi a mnohé z nich obvinil, že „pracují pro Kreml.“ Jediné politické konflikty, které nyní mohou vypuknout, jsou tedy vnitřní, které staví vládnoucí režim proti tomu či onomu klanu bývalých spolupracovníků. Oděský anarchista Vjačeslav Azarov píše, že veškerá opoziční politika na Ukrajině se nyní redukuje na „hádky frakcí uvnitř vládnoucí strany.“
Hlavní rozkol dnes panuje mezi politickým a vojenským vedením země. Skutečnou moc na Ukrajině mají ti, kdo ovládají armádu, včetně krajně pravicových polovojenských formací, které jsou nyní plně integrovány do pravidelných ozbrojených sil. Neúspěchy v protiofenzívě prohloubily stávající třenice a politické rozpory.
Ukrajinská armáda nyní obviňuje politické vedení, že ji předhodilo na porážku s cílem poskytnout Západním mecenášům obrázky a zprávy o vojenských „úspěších“, které zase působí na udržení toku peněz a zbraní do Kyjeva. Ukrajinští vojáci běžně označují své velitele za „řezníky“ za to, že je od června již po několikáté poslali čelně napadnout Ruské obranné linie, přičemž v mnoha případech šlapali po tělech svých kamarádů, kteří padli při předchozích útocích. Zelenskyj ze své pozice viní z neúspěchu protiofenzívy generály.
Podle Zelenského bývalého poradce Oleksije Arestoviče (který uprchl do USA) je prezident ve „vážném konfliktu“ s vysokými Ukrajinskými vojenskými důstojníky kvůli neúspěchu protiofenzívy AFU. Jak se ukazuje, Ukrajinští vojenští představitelé nejsou spokojeni se špatným využíváním Západní vojenské pomoci a nízkou úrovní kompetencí vlády, jak ji vidí oni. Zelenského politika se prostě stává neefektivní, říká Arestovič. V nedávném rozhovoru pro španělský deník El Mundo vysvětlil, že postoj vrchního velitele AFU Valerije Zálužného se „často radikálně rozchází“ s postojem Zelenského.
Valerij Zalužnyj vede skupinu nespokojených vojáků a může Zelenského vyzvat na souboj. Všichni ostatní soupeři z voleb 2019 se nacházejí buď ve vězení, nebo v exilu. Někteří analytici se domnívají, že Zalužnyj může být vybrán, aby nahradil Zelenského za účelem jeho postavení v čele, až nevyhnutelně dojde k jednání s Ruskem. Před rokem Zelenskyj zakázal veškerá jednání s Ruským prezidentem. Bylo by pro něj velmi obtížné nyní otočit a vést rozhovory.
Zalužnyj řekl 1. listopadu časopisu The Economist, že konflikt s Ruskem se dostal do „patové situace.“ Zelenskyj reagoval ostrými slovy na adresu svého nejvyššího generála a řekl mu, aby se „nepletl do politiky“ (jako by Zalužného tvrzení o „patové situaci“ nemělo nic společného s vojenskou realitou).
Ředitel Ruského institutu politických studií Sergej Markov se domnívá, že vedoucí Zelenského kanceláře Andrej Jermak odletěl v polovině listopadu do Spojených států, aby se setkal se současným ministrem zahraničí Anthonym Blinkenem a koordinoval odvolání generála Zálužného. „Ale ne ho jen tak vyhodit. Pokud Zelenskyj vyhodí Zalužného… stane se z něj svobodný člověk, který bude moci kandidovat na prezidenta a vyhrát volby [v roce 2024] proti Zelenskému. Prezident má podezření, že ho Američané chtějí nahradit Zalužným. Zelenskyj proto musí Zalužného nejen vyhodit, ale i potrestat a obvinit ho z korupce nebo vlastizrady. Zelenskyj také může Zalužného jmenovat do funkce, která mu zakazuje účastnit se voleb. To je hlavní problém, který Zelenskyj řeší.“
Podle Markova je ve vládnoucích kruzích Spojených států rozšířeno přesvědčení, že vedoucí představitelé zemí podřízených Západu by měli být pravidelně obměňováni, aby se příliš neosamostatnili. Přesto se Markov domnívá, že výměna vůdců na Ukrajině v této fázi nemůže ovlivnit výsledek Ruských vojenských operací z prostého důvodu, že ten či onen vůdce není tím, kdo řídí chod země. O tom se rozhoduje a je řízeno ve Washingtonu.
Poslanec Zelenského strany Jevhen Ševčenko říká, že generál Zálužný má velmi chybné vnímání reality. Sní a píše o robotech, kteří v boji nahradí lidi. Pokud si přečtete jeho vyprávění v časopise The Economist z 1. listopadu [text zde], jeho představy o „vítězství“ ve válce zahrnují získání „vojensko-technologických inovací“, přičemž jde tak daleko, že dnešní situaci přirovnává k situaci před stovkami let, kdy Čína poprvé vynalezla a použila střelný prach.
Má na mysli robotické vojáky. Viděl tyto roboty někde na vojenské výstavě v New Yorku, pak přišel za Zelenským a řekl: „Ty potřebujeme.“
Ševčenko píše, že dříve či později zásoby vojáků na Ukrajině dojdou. „Dovedete si představit, jak se Zelenskyj tvářil, když se od Zalužného dozvěděl o ‚robotických vojácích‘? Už chápete podstatu jejich konfliktu?“
Generálmajor AFU Dmytro Marčenko v rozhovoru s Ukrajinským politologem Vadimem Karasevem viní z neúspěchu protiofenzívy Zalužného. „Kdo nás donutil zaútočit přímo na střed zesílené obrany nepřítele místo podél boků? Kdo o tom rozhodoval? Kde jsou potřebné diverzní a klamné manévry? Kde jsou? A to jsme si mysleli, že je to geniální velitel,“ řekl Marčenko.
Jak říká Ukrajinské přísloví, vítězství má vždy mnoho otců, zatímco neúspěch nebo porážka je vždy sirotek.
V Ukrajinské armádě dochází k dalším rozkolům. V rozhovoru pro Ukrajinské Rádio NV Roman Kostenko, tajemník Výboru Nejvyšší rady pro národní bezpečnost, obranu a rozvědku, řekl, že Ukrajinští vojáci v zákopech vtipkují, že existují dvě Ukrajinské armády – AFU vedená Valerijem Zálužným a ta, kterou vede Olexandr Syrský [velitel Ukrajinských pozemních sil]. Každé vojenské uskupení má své vlastní politické ambice a apetit po finančních prostředcích od Západních sponzorů války. A čím více se bude financování ze strany Spojených států snižovat, tím více budou narůstat vnitřní rozpory a konkurence mezi Americkými vazaly na Ukrajině.
Zelenského režim se obrací na Trumpa a republikány s žádostí o podporu
Podle Ukrajinského poslance Oleksandra Dubinského se Zelenského lidé ve Spojených státech kromě setkání s Bidenovou administrativou snaží navázat kontakty s Trumpovým okolím. V komentáři k nedávné návštěvě vedoucího kanceláře prezidenta Andrije Jermaka ve Washingtonu píše: „Nyní je skutečný prezident Ukrajiny – jménem Jermak – ve Spojených státech a snaží se přesvědčit Americkou vládu, že na Ukrajině neexistuje korupce, a svalit vinu za krádeže spáchané jím a lidmi z jeho okolí na intriky „agentů Kremlu.“ Snaží se také zprostředkovat telefonický rozhovor mezi Zelenským a Trumpem, aby získal v Kongresu podporu pro pomoc Ukrajině, kterou on a Zelenskyj rozkrádají.“
Dubinského komentář je adresován pravicovému Americkému novináři Tuckerovi Carlsonovi ve formě výzvy ke spojení sil při „odhalování“ zkorumpovaného režimu v Kyjevě. „Spojením našich sil budeme moci světu odhalit pravdu o bandě podvodníků, kteří se zmocnili Ukrajiny. Odhalit ošklivou pravdu, kterou se Jermak a Zelenskyj a jejich společníci snaží skrýt.“
Dokonce i Zelenského poradci přiznávají Západním médiím, že korupce je všudypřítomná. „Lidé kradou, jako by nebylo zítřka,“ citoval 1. listopadu časopis TIME nejmenovaného Zelenského poradce.
Dubinskyj byl kdysi zvolen na kandidátce Zelenského strany Služebník lidu, ale pak se jejich cesty rozešly, když Dubinskyj začal prezidenta kritizovat. Nedávno byl tento bývalý Zelenského spolupracovník obviněn z vlastizrady a na dva měsíce poslán do vyšetřovací vazby.
Podobné postupy byly v minulosti použity na Ukrajině k odstranění jakékoli opozice, a to vše ve jménu „boje za demokracii.“ Pro Ukrajinu je typické, že obvinění z trestných činů se u soudu nedočkají rozsudku. Místo toho se mohou roky trápit ve vězení a čekat na soudní verdikt.
Všudypřítomná korupce a rozhodující role Washingtonu
Pokračování války proti Rusku ze strany Kyjeva a odmítání vyjednávání s cílem udržet na Ukrajině nejen diktaturu, ale také všudypřítomnou korupci v zemi, která se stala ústřední součástí života všech občanů země. Možnost uprchnout do zahraničí (a vyhnout se tak odvodu do armády) dnes stojí 7 až 10 tisíc dolarů na úplatcích. Dočasný odklad odvodu na šest měsíců stojí od 2 000 do 5 000 USD. Za vojenskou službu mimo bojovou zónu: 1 000 až 2 000 USD na šest měsíců. Je samozřejmé, že lidé zaměstnaní ve vojenské správě se zformovali do parazitické kasty, která má silný materiální zájem na tom, aby válka trvala věčně.
Délka trvání války však nezávisí pouze na krocích Ukrajinských orgánů. Rozhodující roli hraje vláda USA. Dokonce i Ukrajinští vojenští představitelé a ultranacionalisté uznávají naprostou závislost Kyjeva na USA. Ruslan Oniščenko, bývalý velitel „Tornáda“, ultranacionalistického (krajně pravicového) praporu AFU, v rozhovoru s novinářem Volodymyrem Pančakinem řekl, že podle jeho názoru bude Ukrajina donucena k jednání tehdy a jen tehdy, když to bude vyhovovat zájmům USA. „Přikláním se k tomu, že nás k jednacímu stolu dotáhnou za pačesy. Kým? Našimi spojenci, říkejme jim tak. Nerad bych je nazýval pány, i když jsme vazaly a otroky,“ říká a přiznává, že režim v Kyjevě je pouhým nástrojem či vazalem Spojených států.
Měli bychom si připomenout, kdo jsou tito samozvaní vazalové USA. V roce 2015 byl Ruslan Oniščenko a mnoho dalších příslušníků praporu „Tornádo“ obviněno z mučení, zvěrstev, znásilňování a sadismu, které praktikovali nejen vůči obyvatelům Donbasu, ale někdy i vůči vlastním vojákům. Byli odsouzeni k dlouhým trestům vězení, ale v roce 2022 byli propuštěni do Ukrajinské armády, aby se mohli pustit do boje proti Ruským vojákům.
Někteří Ruští političtí analytici jsou přesvědčeni, že Západu jde pouze o dočasný oddech ve válce, o dostatek času na výrobu dalších nábojů a vojenské techniky. Deindustrializace na Západě způsobila na rozdíl od Ruska nedostatek výrobních kapacit. Jakmile se Západnímu vojensko-průmyslovému komplexu podaří obnovit a rozšířit své výrobní kapacity, bude nový Kyjevský režim opět dotlačen k pokusům o sebevražednou pomstu vůči Rusku.
Ukrajinské hlasy, které se staví proti takovému postupu, budou i nadále umlčovány a potlačovány. Je však velmi nepravděpodobné, že po tom všem, čím obyvatelé Donbasu, Krymu a celé Ruské federace od roku 2014 prošli, se na jednacím stole neobjeví nic menšího než původní cíle Ruska. Tři, hlavní Ruské podmínky pro mír zůstávají stejné jako dříve: žádné členství Ukrajiny v NATO a demilitarizace a denacifikace země.
Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
