Na přelomu 19. a 20. století zažil Západní svět náhlý rozmach otevřeného okultismu mezi ultrabohatými elitami. Začala vznikat „teosofie“, která se stala jakýmsi módním trendem, jenž nakonec připravil půdu pro to, co se později nazývalo spiritualismem „new age.“
Hlavním hybatelem teosofického hnutí byla malá skupina obskurních akademiků, kterou zčásti vedla žena jménem H. P. Blavatská. Skupina byla posedlá esoterickou vírou, gnosticismem a dokonce satanismem.
Blavatská spoluzaložila v roce 1875 v New Yorku Teosofickou společnost a tvrdila, že má psychické spojení s bytostmi zvanými „mahatmové“ nebo „mistři.“ Tyto bytosti jí podle jejího tvrzení pomohly napsat základní knihy teosofie, včetně „Tajné nauky.“
Teosofii a Blavatskou zmiňuji proto, že hnutí, které pomohla nastartovat, bylo především elitářské – šíření okultismu na počátku 20. století bylo zaměřeno zejména na vyšší vrstvy, což vedlo k tomu, že mnoho politických a finančních vůdců bylo zapojeno do obskurních organizací s tajnými mandáty. Takové skupiny existovaly i v minulosti, od rosekruciánů a svobodných zednářů až po alchymisty středověku, kteří své okultní přesvědčení skrývali v zakódovaných textech. Nikdy předtím však nebyly jejich snahy tak veřejné.
Ke cti prvních teosofů slouží, že byli většinou apolitičtí (alespoň navenek) a vystupovali proti politickému zasahování do života lidí. Mám však podezření, že to bylo proto, že v té době se Západní vlády točily kolem křesťanských a konzervativních hodnot. S tím, jak se politici více oddělovali od křesťanství, rostl zájem teosofů o kontrolu vlády a hnutí se v praxi stávalo stále více socialistickým.
Tyto duchovní systémy se vždy točily kolem pohanských božstev minulosti, mnohdy Babylonského nebo Staroegyptského původu. Přesto se v teosofii objevují četné zmínky zejména o jedné postavě – Luciferovi, označovaném také jako „nositel světla, anděl světla, Prométheus (symbolicky), drak, jitřenka a satan.“ Moderní luciferiáni budou důsledně popírat, že by jméno „Lucifer“ mělo něco společného s biblickou postavou Satana, ale to je lež. Sama Blavatská v „Tajné nauce“ považuje obě postavy za synonyma. Jak sama ve své knize přiznává:
„A nyní je dokázáno, že Satan neboli Rudý ohnivý drak, „Pán fosforu“ a Lucifer neboli „Nositel světla“ je v nás: je to naše Mysl…“
Blavatská, citující hermetické texty v Tajné nauce, rovněž opakuje mantru:
„Je to Satan, který je bohem naší planety a jediným bohem…“
Luciferiáni a okultisté budou také argumentovat tím, že křesťanská Bible zmiňuje jméno „Lucifer“ pouze jednou a že tyto dvě postavy spolu nesouvisejí. To je opět lež z opomenutí. Bible se skutečně několikrát zmiňuje o „nositeli světla“, „andělu světla“ a „drakovi“ v souvislosti se Satanem a všechna tato jména používají elity k popisu postavy, kterou nazývají Lucifer.
Jak je uvedeno v listu Korintským 11:14 – „A není divu, vždyť sám Satan se vydává za anděla světla…“
Jinými slovy, když jakákoli elitářská skupina zmiňuje pojmy jako „nositel světla“ nebo Lucifer, má skutečně na mysli Satana. Nejde jen o archetypální diskusi, je to ve skutečnosti součást jejich náboženství. V naší moderní době by však někteří lidé mohli říci „koho to zajímá?“ Vždyť je to všechno mýtické hoodoo a fantazie, ne?
Já bych odpověděl otázkou: Myslíte si, že na hluboce zakořeněném náboženském přesvědčení lidí s finanční a politickou mocí záleží při jejich rozhodování? Nepomohlo by jejich přesvědčení vysvětlit, proč dělají to, co dělají? Pokud chcete vědět, proč globalisté vedou skutečnou válku o mysl mas, nemůžete přehlédnout jejich náboženské motivace. To, co se někomu zdá jako fantazie, je pro globalisty VELMI reálné.
Mnozí například vědí, že v budově OSN v New Yorku se nachází okultní knihovna. Málokdo však ví, že ji vybudovala skupina s názvem Lucifer Publishing Company (později přejmenovaná na Lucis Trust). Lucis Trust neustále cituje spisy HP Blavatské jako inspiraci pro svou organizaci. OSN se s Lucis Trustem spojuje dodnes. Samotné jádro globalismu se točí kolem luciferiánských ideálů.
Nezáleží na tom, co si o těchto věcech myslíte vy nebo já. Nezáleží na tom, zda takové pojmy považujete za metaforické, symbolické nebo imaginární. ONI věří, a proto musíme zkoumat, co tyto názory znamenají.
Před rokem 1800 by okultisté zabývající se luciferiánstvím byli v případě odhalení upáleni na hranici. Začínám si myslet, že to možná byl celou dobu správný způsob, jak s takovými lidmi zacházet. Abychom však pochopili proč, musíme se podívat na vývoj tohoto náboženství a na to, proč nevyhnutelně vede k morálnímu relativismu a společenské sebedestrukci.
Pro teosofy je Lucifer/Satan jakousi hrdinskou postavou. Když tvrdí, že Lucifer „není Satan“, mají na mysli, že jejich verze Satana se liší od verze, kterou mu přisuzuje křesťanství. Jinými slovy, představte si, že by skupina lidí vzala známou zlovolnou postavu, jako je Josef Stalin, a pak pro ni vymyslela zcela jinou historii, v níž by byl nepochopeným filantropem místo genocidního maniaka. To je v podstatě luciferiánství.
V teosofickém časopise nazvaném „Lucifer“, který vyšel v 80. letech 19. století, se Blavatská a její skupina na několika stránkách snaží oddělit pojem Lucifer od ďábla a zároveň hájí mytologii ďábla a vykresluje ho jako postavu pomlouvanou křesťanskou kulturou.
V jejich verzi příběhu z Genesis byl například had „hodný chlapík“, který Adamovi a Evě přinesl ovoce poznání. Eva je v teosofii a feminismu (hnutí, které teosofové pomáhali vytvořit) uctívána jako základní postava, protože bez Evy by had nikdy nedokázal přimět Adama, aby ovoce zkonzumoval.
Ovoce jako reprezentace gnóze (poznání) je klíčem k luciferiánství a globalistickému kultu. Jak tvrdilo mnoho ateistů, s nimiž jsem se v minulosti setkal, není poznání dobrá věc? A pokud Bůh trestá lidstvo za konzumaci vědění, nedělá to z něj padoucha? Tento argument ignoruje základní téma – vědění samo o sobě není dobré ani zlé, ale zlu se daří, když lidé začnou vědění uctívat na úkor všeho ostatního. Uplatňování vědomostí bez moudrosti a morální kázně je nebezpečné.
Jak brilantně tvrdí doktor Ian Malcolm ve filmu Jurský park:
„Jo, jo, ale ti vaši vědci byli tak zaujatí tím, jestli můžou, nebo nemůžou, že se nezastavili a nepřemýšleli, jestli by měli.“
Luciferiáni otevřeně přiznávají, že cílem jejich ideologie je usilovat o poznání, dokud se lidé nestanou bohy. Toto poblouznění božstvím vede k velkému zlu; je to klam, který otravuje mysl a podporuje morálně relativní chování, nemluvě o všudypřítomné touze po moci. Zamyslete se na chvíli nad technologickým aspektem. Vezměte v úvahu četné globalistické programy na rozšíření umělé inteligence a nastolení toho, čemu říkají „transhumanismus.“ Jedná se o druh uctívání vědění, který má pro budoucnost děsivé důsledky.
Integrace technologie do státního dohledu za účelem ovládání společnosti je dost špatná, ale co se stane, když lidé začnou integrovat technologii do své samotné biologie. Vymaže to nakonec jakýkoli náznak toho, čemu říkáme „duše“? Stroje přece necítí a ani samy nereflektují své činy. Co se stane, když se lidé pokřiví a začnou se více podobat strojům? Stane se transhumanismus hnutím, které udusí veškerou lásku a empatii, odstraní morální kompas a promění nás v démonickou úlovou mysl zbavenou individuálního myšlení?
Globalisté tvrdí, že neexistuje nic takového jako duše, individuální identita a morální kompas. Z jejich pohledu nehrozí žádné nebezpečí, že by se technologie stala cestou k božství, protože by se nic neztratilo; a zde vidíme pravou podstatu luciferiánství v praxi. Dokonalým představitelem této rakoviny je mluvčí Světového ekonomického fóra Yavul Harari – muž, který říká nahlas tu tichou část a pravidelně propaguje temné principy luciferiánství.
Abychom pochopili, co je luciferiánství, představme si ho jako válku proti přírodě nebo válku proti přirozenému stavu lidstva, která je maskována jako „osvícení.“ Proto se globalisté snaží zavést extrémně opačný názor na každé přirozené rozpoložení. Představa člověka jako prázdné desky, které se drží Yuval Harari, je jedním z takových falešných vyprávění. Je to filozofie, kterou vyvrátily nekonečné psychologické i antropologické studie.
Od Carla Junga přes Josepha Campbella až po Stevena Pinkera a další, všechny vědecké důkazy naznačují, že lidské bytosti mají od narození vrozené psychologické vlastnosti a charakteristiky. Některé z nich jsou pro daného člověka jedinečné, jiné jsou univerzální archetypy a představy, které sdílí většina lidí (například svědomí a morální kompas). Kdybychom tyto vrozené vlastnosti neměli, lidstvo by vymřelo již před tisíci lety. Dodnes nevíme, kde se přesně vzaly, víme jen, že bez nich už nejsme lidmi.
Existuje však určité procento lidí (1 % nebo méně), kteří tyto vrozené charakterové vlastnosti skutečně nemají. Obecně se jim říká psychopati a sociopati a jejich chování je velmi podobné chování globalistů. Již dlouho zastávám teorii, že globalistická kabala je ve skutečnosti kultem psychopatů s vysokou funkcí.
Jejich nedostatek empatie a svědomí, jejich touha po božství a všemohoucnosti, jejich snaha dosáhnout všeobjímajícího dohledu nad obyvatelstvem, vědět o nás vždy všechno, mít naprostou kontrolu nad životním prostředím a společností, narcistický obraz nejvyššího vládce, kterého uctívají masy, a iluze, že budou schopni číst myšlenky a předvídat budoucnost. To jsou psychopatické fantazie, za nimiž jsou ochotni jít jakýmikoliv prostředky.
Ale i psychopati někdy potřebují fundamentalistický rámec, aby udrželi organizaci a vzbudili oddanost ve skupině. Dává smysl, že si za své náboženství zvolí luciferiánství.
Jejich filozofie hédonismu „dělej si, co chceš“ přebírá myšlenku svobody a odstraňuje veškerou odpovědnost – Je to spíše zdegenerovaný pohled na svobodu než principiální pohled. Svoboda je podle nich jen pro lidi, jako jsou oni; pro lidi ochotné znesvětit vše, co jim stojí v cestě, a rozvrátit přirozený řád.
Jako psychopati postrádají přirozený vrozený obsah a jsou spíše roboti než lidé. Není tedy divu, že lidé jako Harari tvrdí, že neexistuje žádná duše, žádná svoboda (pro vás) a že stroje jsou schopny stejné tvořivosti jako lidé. Prázdný člověk bez duše a kreativity bude předpokládat, že všichni ostatní lidé jsou prázdní. Nemorální člověk bude také nucen dokazovat, že všichni ostatní jsou stejně nemorální jako on. Nebo bude nucen dokazovat, že je nadřazený všem ostatním, protože přijal svou nemorálnost.
Skutečně elity věří ve skutečného „ďábla“ s kopyty, rohy a vidlemi? Nevím. Záleží však na filozofickém pohonu jejich kultu. Jejich cílem je přesvědčit většinu obyvatelstva, že neexistuje dobro ani zlo. Všechno je prázdné. Vše je relativní vzhledem k požadavkům okamžiku a požadavkům společnosti. Samozřejmě chtějí společnost ovládat, takže pak by vše bylo skutečně relativní vůči JEJICH požadavkům.
Chcete-li vidět něco skutečně démonického, představte si svět, v němž je veškerá přirozená pravda opuštěna ve prospěch subjektivního vnímání. Svět, který vychází vstříc preferencím psychopatů bez etických imperativů. Svět, kde účel vždycky ospravedlňuje prostředky. To je luciferiánský způsob a způsob globalistů. A bez ohledu na to, jak moc to popírají, realita jejich přesvědčení je viditelná v plodech jejich práce. Kamkoli se vydají, následuje zkáza, chaos a smrt.
Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
