Moskva tvrdí, že NATO si v případě Ruského vítězství rozdělí Západní Ukrajinu

Rusko opakovaně tvrdí, že Západ plánuje rozdělení Ukrajiny, a to v návaznosti na pokračující výzvy Francie, aby do země vyslala vojáky k boji proti Ruské invazi.

Francouzský prezident Emmanuel Macron „pokračuje ve vydávání prohlášení týkajících se možného nasazení Evropských jednotek na Ukrajině“, uvedla 13. března mluvčí Ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová.

„Macronova prohlášení – a prohlášení dalších politických představitelů států NATO – se týkají rozdělení Ukrajiny podle jejich představ,“ řekla novinářům.

Minulý měsíc Francouzský vůdce mnohé pozorovatele překvapil, když navrhl, že by členské státy Evropské unie mohly vyslat na Ukrajinu vojáky, kteří by pomáhali v boji proti Ruským silám.

„Nic by nemělo být vyloučeno,“ řekl 26. února na zasedání vedoucích představitelů EU v Paříži.

Minulý týden šel Macron ještě dál, když Francouzským opozičním lídrům řekl, že Paříž by neměla mít „žádné limity“ v přístupu k dva roky trvající Ruské invazi.

Ostatní přední spojenci Kyjeva – včetně Spojených států, Velké Británie a Německa – se od té doby distancovali od myšlenky nasazení vojáků na Ukrajině.

Přesto byl Macronův návrh v určitých kruzích přivítán.

Francouzský ministr zahraničí Stephane Sejourne minulý týden na setkání se svými Estonskými, Lotyšskými a Litevskými protějšky v Litvě nadnesl tuto myšlenku. Všechny tři Pobaltské státy, které jsou dlouholetými členy NATO, sousedí s územím Ruské federace.

Na setkání byly Francouzské návrhy na vyslání personálu na Ukrajinu vřele přijaty a Pobaltští představitelé údajně poděkovali Paříži za „nestandardní myšlení.“

Téhož dne Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski během panelové diskuse ve Varšavě uvedl, že myšlenka vyslání jednotek NATO na Ukrajinu „není nemyslitelná.“ Jeho tvrzení se shodovalo s podobnými výroky Petra Pavla, prezidenta České republiky, která je stejně jako Polsko členem NATO od roku 1999.

„Z hlediska mezinárodního práva a Charty OSN by nic nebránilo jednotkám členských států NATO … pomáhat při práci na Ukrajině,“ řekl Pavel v televizním komentáři 8. března.

Český lídr se tak vyjádřil jen několik dní po setkání s Macronem, který 5. března navštívil Prahu.

Údajné Polské návrhy
Podle Moskvy se v souvislosti s nárůstem počtu vojáků nemluví ani tak o boji proti Rusku, jako spíše o rozdělení Západní Ukrajiny v případě Ruského vítězství.

„Je to další zinscenované představení; údajná konfrontace s Ruskem,“ řekla Zacharovová.

Prohlásila, že tváří v tvář hrozící porážce Kyjeva začaly státy NATO diskutovat o tom, jak si „mezi sebou rozdělit to, co na Ukrajině zbylo.“

„To je důvod, proč nejsou [Západní představitelé] ochotni udělit Ukrajině plné členství v NATO,“ uvedla Zacharovová.

„Vstup Ukrajiny do NATO by znamenal, že by všichni členové NATO museli uznat její hranice – a na to nejsou všichni připraveni,“ dodala.

Narážela tím na to, že se Ukrajině loni na summitu NATO v Litevském Vilniusu nepodařilo získat formální pozvání ke vstupu do aliance. Místo toho byla Kyjevu zajištěna podpora NATO v podobě dvoustranných „bezpečnostních záruk“ s jednotlivými členy, z nichž několik bylo od té doby podepsáno.

Aniž by jmenovala, o které státy se jedná, prohlásila Zacharovová, že sousedé Kyjeva, kteří jsou členy NATO, „jsou připraveni okupovat Ukrajinu a rozdělit si ji.“

„Političtí představitelé těchto zemí o tom otevřeně hovoří,“ dodala.

Svá tvrzení sice nedoložila důkazy, ale Moskva již v minulosti podobná tvrzení učinila.

Loni v létě Ruský prezident Vladimir Putin obvinil Polsko z toho, že dlouhodobě chová územní ambice na Ukrajině. Tvrdil, že Varšava usiluje o vytvoření „koalice“ podporované NATO, s níž doufá, že pod rouškou „mírových sil“ obsadí části Západní Ukrajiny.

„Pokud Polské jednotky vstoupí do Lvovské oblasti nebo jiných Ukrajinských regionů, zůstanou tam,“ řekl Putin.

Polsko leží na Západě Ukrajiny, se kterou sdílí zhruba 330 km dlouhou hranici. Ruský lídr dále poznamenal, že Polské vojenské jednotky krátce obsadily Lvov bezprostředně po první světové válce.

Polští představitelé tehdy uvedli, že Putinova tvrzení měla pouze „podpořit nedůvěru mezi Ukrajinou a Polskem.“

Také Americké ministerstvo zahraničí rychle odmítlo Putinova tvrzení.

„V regionu je pouze jedna země, která projevila ochotu napadnout své sousedy,“ řekl tehdy mluvčí Amerického ministerstva zahraničí.

„A to je Rusko, nikoli Polsko,“ dodal.

V rozhovoru pro Ruská státní média z 13. března Putin zopakoval svá dřívější tvrzení o údajných územních záměrech Varšavy.

„Pokud Polské jednotky vstoupí do Lvova nebo na jiná Ukrajinská území, zůstanou tam,“ prohlásil. „Zůstanou tam navždy.“

Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.

Zdroj