13. února maďarský ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó ostře napadl Evropský parlament a mimo jiné prohlásil, že tato instituce postrádá v souvislosti s nedávnými korupčními skandály jakoukoli důvěryhodnost.
V rozhovoru pro maďarský deník Kossuth Rádió Szijjártó řekl, že „důvěryhodnost Evropského parlamentu je prakticky nulová“, a upřesnil, že „poslední korupční kauzy jasně ukázaly, že mluvíme o jedné z nejzkorumpovanějších organizací na světě,“ uvedl zpravodajský portál Vadhajtāsok.
Prohlášení ministra zahraničí přišlo ve světle skandálu Qatargate, který otřásl parlamentem. Začátkem tohoto měsíce byli Andrea Cozzolino a Marc Tarabella, dva levicoví poslanci Evropského parlamentu (EP) ze skupiny S&D, zbaveni poslanecké imunity, neboť vyšetřování jednoho z nejrozsáhlejších korupčních skandálů v bloku zesílilo.
Výše zmínění europoslanci jsou pouze dva z mnoha podezřelých v tomto skandálu. Řecká místopředsedkyně Evropského parlamentu Eva Kailiová, její partner Francesco Giorgi, italský bývalý europoslanec Pier Antonio Panzeri a jeden lobbista byli obviněni z přijetí úplatků ve výši více než 1,5 milionu eur. Největší částka, přibližně 600 000 eur v hotovosti, byla objevena v bruselském domě Panzeriho.
Szijjártó navíc dodal, že „jen velmi málo rozhodnutí, prohlášení a usnesení Evropského parlamentu ve skutečnosti pomohlo Evropě“ a rozhodnutí přijatá zákonodárným sborem EU byla „většinou pro Evropu škodlivá.“
S odkazem na rusko-ukrajinskou krizi Szijjártó tvrdil, že pokračující zbrojní podpora Ukrajiny ze strany Evropské unie ve skutečnosti ozbrojený konflikt spíše prodloužila, než aby ho zažehnala, a tím poškodila zájmy všech evropských národů:
Všichni dobře vědí, že blízkost války způsobuje v Evropě mnoho problémů a výzev. Je také jasné, že stejné negativní dopady nejsou přítomny o několik tisíc kilometrů nebo za oceánem, ale my zde v Evropě se s těmito problémy potýkáme neustále.
Szijjártó se také ohradil proti různým balíčkům sankcí, které EU uvalila na Rusko, a uvedl, že si vyžádaly obrovskou daň na evropské ekonomice, zatímco Rusko zůstalo vůči těmto omezením více imunní. „Sankční opatření zcela selhala,“ řekl a dodal, že desátý balíček sankcí bude schopen „způsobit nám Evropanům pouze další škody – podobně jako předchozích devět.“
Upřesnil: „Dnes je to regionální válka s globálním dopadem a my musíme zabránit tomu, aby se z ní stala válka globální. Vystoupíme-li z transatlantické bubliny, je zcela zřejmé, že hlasy ve prospěch míru a touhy po míru jsou mnohem hlasitější, než by se mohlo zdát z mainstreamových liberálních médií v transatlantickém světě.“
Dne 9. února vystoupil v Evropském parlamentu globalistický ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a zaměřil pozornost na roli běžných evropských občanů při podpoře své země:
Osud Evropy, osud Evropy nikdy nezáležel na politicích, a to by se nyní nemělo stát iluzí. Na každém z nás záleží, každý z vás je silný, každý z vás je schopen ovlivnit náš společný výsledek, naše společné vítězství.
Zelenskyj při rozhovoru označil Rusko za „existenční“ hrozbu pro Ukrajinu i Evropu:
Dnes, během zasedání Evropské rady, budu moci poděkovat hlavám států a vlád za rozhodnutí, která v průběhu loňského roku umožnila našemu kontinentu dosáhnout toho, co předchozí vlna lídrů považovala za nemožné. Evropa se konečně zbavuje zničující závislosti na ruských fosilních palivech, Evropa se očišťuje od korumpujícího vlivu ruského oligarchického byznysu, Evropa se brání před infiltrací agentů ruských tajných služeb, kteří na Evropu pohlíželi jako na loviště odpůrců ruského režimu.
Na základě údajů RussiaFossilTracker lze konstatovat, že ačkoli se dovoz ruské ropy a plynu do EU od začátku konfliktu na Ukrajině neustále snižuje, EU stále zůstává největším dovozcem ruských uhlovodíků. Stejně tak se zdá, že pouze některé ze 45 západních bank, které mají ruské dceřiné společnosti, opustily tuto zemi. V současné době to tedy vypadá, že EU a Ruská federace stále do značné míry udržují hospodářské vztahy.
V závěru svého projevu Zelenskyj poukázal na výrazně posílený balíček vojenské pomoci, který má být Ukrajině zaslán, včetně nedávného příslibu Německa, Dánska a Nizozemska, že v nadcházejících měsících nasadí více než sto tanků Leopard. Zelenskyj také setrval na svém stanovisku, že budoucnost Ukrajiny může být nalezena v silné EU:
Evropská unie poprvé ve své historii poskytuje vojenskou pomoc v takovém rozsahu a já tak pozitivně hodnotím reformy v evropské zemi, která bojuje i se brání a současně modernizuje své instituce. Ukrajina bude členem Evropské unie.
Charlie Weimers, poslanec Evropského parlamentu za skupinu Švédští demokraté a ECR, v rozhovoru pro The European Conservative řekl:
Zelenskyj hovořil s vášní a přesvědčením o nutnosti porazit ruskou agresi a bránit národní suverenitu. Doufám, že jeho žádost o další těžké zbraně bude v Evropském parlamentu a dalších institucích vyslyšena.
Ne všichni evropští politici však se Zelenským souhlasili, pokud jde o růžové vyhlídky EU a Evropského parlamentu. Maďarský premiér Viktor Orbán naopak vyzval ke zrušení Evropského parlamentu. Na základě zpráv serveru Politico.eu Orbán uvedl, že nedávný skandál v Parlamentu odhalil, že protikorupční pojistky „žalostně selhaly.“
Zpravodajská platforma Euronews.com informovala, že Orbán obvinil Evropský parlament ze skandálu, který se údajně týkal Kataru, a použil frázi bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je čas „vysušit bažinu“ v Bruselu. „Maďaři by si přáli, aby byl Evropský parlament v současné podobě rozpuštěn,“ řekl Orbán. „Na otázku, do jaké míry byla poškozena pověst Evropského parlamentu v Maďarsku, je snadné odpovědět: vůbec ne, protože nižší už být nemohla.“ Místo stávajícího parlamentu maďarský premiér navrhl model založený na delegátech, který by vrátil moc členským státům EU.
Situaci ještě více komplikuje třenice mezi Budapeští a Bruselem, kterou maďarská vláda vyostřila svým lobbováním proti sankcím vůči Moskvě za ruské akce na Ukrajině.
Orbán, který je považován za jednoho z nejbližších spojenců ruského prezidenta Vladimira Putina v EU, uvedl, že sankce nedokázaly donutit Kreml k ukončení konfliktu. Místo toho tyto sankce poškodily evropské ekonomiky více než Moskvu. Orbán již dříve předpověděl, že rok 2023 bude představovat „výzvu pro téměř všechny evropské země, aby se vyhnuly hospodářskému poklesu nebo recesi, které jsou přímým důsledkem války a evropské účasti ve válce, zvané sankce.“
„Kdyby to záleželo na nás, žádná sankční politika by neexistovala,“ prohlásil a dodal, že by v budoucnu žádné další sankce proti Rusku nepodpořil, ale ani by nebránil EU v jejich schválení. „Není v našem zájmu trvale rozdělovat evropskou a ruskou ekonomiku na dvě části, takže se snažíme zachránit, co se z naší ekonomické spolupráce s Rusy zachránit dá,“ řekl.
Takzvaný skandál Qatargate se točí kolem vyšetřování údajné korupce, do níž je zapleteno asi 60 poslanců Evropského parlamentu. Příběh se objevil, když bylo 9. prosince loňského roku zatčeno pět členů Parlamentu EU.
Server CNBC.com uvedl, že jedna z obviněných, místopředsedkyně parlamentu Eva Kailiová, byla 12. prosince odvolána z vedoucí funkce „poté, co ji belgické úřady zatkly.“ Zatčení bylo součástí čtyřměsíčního vyšetřování „korupce, praní špinavých peněz a zločinecké organizace.“
Washington Examiner uvedl, že Kailiová je jednou ze tří podezřelých, kteří jsou obviněni z přijímání „vysokých úplatků.“ Korupční vyšetřování mělo dopad i na Mezinárodní odborovou konfederaci (ITUC), jejíž generální tajemník Luca Visentini nedávno odstoupil kvůli udání, že vzal peníze od osoby, která má klíčový význam pro vyšetřování kauzy Qatargate.
Prosím, lajkujte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
