Procesy potřebné k těžbě lithia ze země za účelem jeho přeměny na „zelené“ baterie pro elektromobily, elektrokola, mobilní telefony, počítače a další jsou vysoce toxické.
Této problematice se věnuje pozornost jen zřídka, protože zařízení využívající baterie, jak nám bylo řečeno, jsou „čistší“ než ta, která používají benzín nebo naftu, protože během používání nevypouštějí viditelné znečištění. Zdá se však, že zelení nikdy nemluví o tom, co je potřeba k výrobě „bezemisních“ baterií.
Ukázalo se, že těžba a zpracování pouhé jedné tuny lithia spotřebuje ohromujících osm milionů litrů vody. Ironií osudu je, že tento proces je podobný hydraulickému štěpení, což je proces používaný k těžbě zemního plynu, který zelení nenávidí, protože se jedná o fosilní palivo.
Aby se lithium získalo, musí těžaři vrtat díry v solných pláních, často v jinak nedotčených oblastech světa, které jsou bohaté na minerály. Patří sem horské oblasti And v Jižní Americe a divoké oblasti západní Austrálie.
Z děr vyhloubených horníky se čerpá slaná solanka bohatá na minerály, která se pak různě zpracovává. K tomu je opět zapotřebí mnoho a mnoho vody a v některých oblastech světa, například v chilském Salar de Atacama, se spotřebuje většina zásob vody v regionu.
Tesly a další elektromobily obsahující lithium znečišťují životní prostředí nejen jednou, ale hned dvakrát
Odvádění veškeré této vody vede k ničení podzemních vod potřebných pro pitnou vodu a zavlažování. A bohužel většina ložisek lithia přinejmenším v Jižní Americe se nachází v již tak velmi suchých oblastech s minimálními zásobami vody.
Pokud by se k těžbě lithia používala jen voda, pak by se dalo namítnout, že cena za ztrátu vody stojí za to, aby se zabránilo kontaminaci životního prostředí fosilními palivy. Skutečnost je však taková, že při těžbě lithia se uvolňují také chemické látky, které po sobě zanechávají množství toxických látek pro životní prostředí.
„Při těchto těžbách se do okolních podzemních vod uvolňují nebezpečné chemické látky včetně arzenu a jsou neuvěřitelně náročné na zdroje, přičemž na jednu tunu vytěženého lithia připadá 15 000 kilogramů emisí oxidu uhličitého, což není zrovna šetrné k životnímu prostředí, jak bychom si přáli,“ vysvětluje jedna ze zpráv a dodává, že Čína, která je dalším předním těžařem lithia, je kvůli tomu nyní velmi znečištěná.
„V květnu 2016 byly ve vodách řeky Liqi, kam unikla toxická chemikálie z lithiového dolu Ganzizhou Rongda, nalezeny mrtvé ryby. Po proudu řeky byly nalezeny také mrtvoly krav a jaků, kteří zemřeli na následky pití kontaminované vody.“
Podle údajů amerického ministerstva energetiky obsahuje průměrný elektromobil přibližně 8 kg lithia. Průměrný elektromobil Tesla obsahuje ještě více, přibližně 12 kg lithia.
Po vybití lithiových akumulátorů z těchto elektromobilů dochází k dalšímu znečišťování životního prostředí, neboť kontaminují podzemní vody všude tam, kde se nakonec vyhodí.
Austrálie je údajně světovým výrobcem lithia číslo jedna, následují (ne nutně v pořadí) Chile, Čína, Argentina, Brazílie, Zimbabwe, Portugalsko a Spojené státy.
„Při těžbě lithia se používají toxické chemikálie, které mohou kontaminovat potoky, plodiny, místní ekosystémy a volně žijící živočichy,“ varují zprávy.
