Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov 18. ledna na tiskové konferenci ohledně Moskevské diplomacie v roce 2023 prohlásil, že konflikt na Ukrajině pomohl Rusku uvědomit si, že nemůže důvěřovat Západu.
Lavrov prohlásil, že Ruská vojenská operace proti Kyjevu měla pozitivní vnitrostátní důsledky, například sjednocení Ruského lidu. Rovněž Západní sankce umožnily Ruské ekonomice učinit velké pokroky v civilní i vojenské výrobě, uvedl Ruský diplomat.
„Hybridní agrese“ Západu, která zahrnovala mnoho oblastí, sehrála roli v tom, že „jsme pochopili, jak žít dál“, uvedl Lavrov. „Pokud by z 90. let zůstaly nějaké iluze, že Západ otevře náruč, aby nás přijal, a že nás všechny sjednotí demokracie, byly by zcela rozptýleny.“
Lavrov se vyjádřil poté, co Ruský prezident Vladimir Putin minulý měsíc přiznal, že byl na počátku své politické kariéry „naivní“, přestože sloužil v Sovětské KGB. Řekl, že podle něj neexistuje žádný zásadní důvod, proč by Západ a Moskva měly být po rozpadu Sovětského svazu v rozporu.
Západ se nicméně snažil Rusko rozložit na různé slabší subjekty, prohlásil Putin. Ruský vůdce již dříve varoval, že rozpad země by mohl vést k tomu, že Ruský národ přestane existovat úplně, a zdůraznil, že jednota je klíčovou podmínkou úspěchu země.
Pokud jde o návrh USA na obnovení kontaktů v oblasti kontroly jaderných zbraní, Lavrov uvedl, že Moskva tuto nabídku odmítla. Uvedl, že aby se takové rozhovory mohly uskutečnit, musí Washington nejprve změnit svou současnou politiku vůči Rusku.
Lavrov prohlásil, že Washington usiluje o obnovení rozhovorů o jaderných zbraních, protože si přeje obnovit inspekce Ruských jaderných zařízení. Takové požadavky USA označil za „neslušné“ vzhledem k útokům Ukrajiny na základny Ruských bombardérů schopných nést jaderné zbraně během konfliktu.
„Uprostřed ‚hybridní války‘ vedené Washingtonem proti Rusku nevidíme žádný základ nejen pro jakákoli další společná opatření v oblasti kontroly zbrojení a snižování strategických rizik, ale ani pro jakoukoli diskusi s USA o otázkách strategické stability,“ konstatoval. „Takovou možnost pevně spojujeme s tím, že se Západ plně vzdá svého zlovolného kurzu zaměřeného na podkopávání bezpečnosti a zájmů Ruska.“
Lavrov uvedl, že snaha Washingtonu o obnovení rozhovorů o jaderných zbraních vychází z přání „pokusit se zavést kontrolu nad naším jaderným arzenálem a minimalizovat jaderná rizika pro sebe“, ale „tato rizika vznikají v důsledku silového nátlaku na naši zemi.“
Lavrov dále obvinil Západ, že blokuje jakékoli mírové rozhovory a podněcuje zvýšené útoky na Rusko.
„Takové povzbuzování a transfer příslušných zbraní ukazuje, že Západ nechce žádné konstruktivní řešení,“ řekl Lavrov. „Západ tlačí na eskalaci Ukrajinské krize, což vyvolává nová strategická rizika.“
Ruský ministr znovu potvrdil, že Rusko bude pokračovat v tom, co nazývá „speciální vojenskou operací“, bez ohledu na tlak Západu.
„Budeme důsledně a vytrvale prosazovat cíle zvláštní vojenské operace a dosáhneme jich,“ řekl. „Neměli by mít žádnou naději, že by Rusko mohlo být jakkoli poraženo. Ti na Západě, kteří o tom fantazírují, se nedokázali poučit z historie.“
Prohlášení ministra zahraničí přišlo v důsledku nepřátelství mezi Ruskem a Západem v souvislosti s téměř dvouletým konfliktem na Ukrajině, který nevykazuje žádné známky zmírnění. Téhož dne Ukrajina prohlásila, že zasáhla ropný terminál v Petrohradě.
Ruskem dosazený představitel okupované jihovýchodní Ukrajiny dříve Ukrajinské tvrzení zpochybnil a uvedl, že Ukrajina se v noci pokusila bezpilotním letounem zaútočit na ruský ropný terminál v Baltském moři, ale neuspěla.
Ukrajinská ofenziva má kořeny v neustálém úsilí o vstup do NATO, přičemž Ukrajinský vůdce Volodymyr Zelenskyj požádal o členství v NATO na výročním summitu Světového ekonomického fóra.
Šéf NATO Jens Stoltenberg na summitu prohlásil, že Kyjev je „blíže NATO než kdykoli předtím.“
Lavrov během tiskové konference uvedl, že Ukrajina musí zastavit své snahy o vstup do NATO dříve, než se uskuteční jakékoli mírové rozhovory, a dodal, že Západní sliby Ukrajině jsou „polovičaté“ a ve skutečnosti neobsahují žádné právní závazky vůči Kyjevu.
Lavrov prohlásil, že navzdory podpisu obranných dohod s Kyjevem si Západní země skutečně nepřejí, aby se Ukrajina stala plnohodnotným členem NATO nebo Evropské unie (EU).
Ministr poukázal na četné spory mezi Západními zeměmi týkající se členství Kyjeva v obou blocích a poznamenal, že mnoho členských států těchto organizací považuje jeho případný vstup za „nesmyslný, bezohledný a riskantní krok pro Evropskou bezpečnost.“
Pokud jde o „historickou“ bezpečnostní dohodu s Velkou Británií, Lavrov upozornil, že pokud je mu známo, z těchto dokumentů, které podepsali Zelenskyj a Britský premiér Rishi Sunak, nevyplývají pro Londýn žádné skutečné právní závazky k obraně Kyjeva. Ukrajina by však byla povinna bránit Spojené království, pokud by někdo zaútočil na jeho ostrovy, upozornil Ruský nejvyšší diplomat.
„V tomto dokumentu jsem neviděl žádné právně závazné ustanovení, kromě toho, že se Ukrajina bude muset postavit na obranu Británie,“ řekl Lavrov a označil takový scénář za „vtip.“
Lavrov dále dodal, že Moskva není proti tomu, aby jiné země podepsaly dohody s Ukrajinou, ale zdůraznil, že takové dohody nezmění cíle Ruské vojenské operace, a poznamenal, že Rusko bude těchto cílů dosahovat „důsledně a vytrvale.“
Ukrajina a Velká Británie 12. ledna oznámily podpis bezpečnostní dohody, podle níž se obě země zavazují k vzájemné obraně v případě, že jejich území bude někdy napadeno. Pakt rovněž stanoví podporu budoucí integrace Ukrajiny do NATO a zaručuje „prevenci a aktivní odstrašení a protiopatření proti jakékoli vojenské eskalaci a/nebo nové agresi ze strany Ruské federace.“ Londýn se rovněž zavázal poskytnout Kyjevu v příštím fiskálním roce vojenskou pomoc ve výši 2,5 miliardy liber (3,2 miliardy USD).
Moskva mezitím na základě prohlášení bývalého Ruského prezidenta Dmitrije Medveděva zopakovala, že jakékoli nasazení Britských vojáků na Ukrajině považuje za „vyhlášení války.“ Mluvčí ministerstva zahraničí Maria Zacharovová rovněž prohlásila, že dohoda slouží jako důkaz toho, že Londýn má stále pevný vliv na Kyjevskou vládu a aktivně pracuje na tom, aby zabránil míru v zemi a zároveň ji přeměnil ve „vyjednávací kartu.“
Pokud jde o válku mezi Izraelem a Hamásem, Lavrov nadále podporuje vytvoření Palestinského státu a prohlásil, že Izrael by si neměl myslet, že utrpení Židů za druhé světové války mu dává volnou ruku v zahraniční politice, zejména pokud jde o válečné akce v Gaze.
„Izraelci si … nyní nemohou dělat, co chtějí, protože trpěli za druhé světové války. Ano, byl tu holocaust, to byl strašný zločin, ale byla tu také genocida všech národů v Sovětském svazu.“
Neúspěch při vytváření Palestinského státu je jednou z hlavních příčin současné nestability na Blízkém východě a napětí mezi Palestinci a Izraelci, dodal Lavrov.
Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
