Nedávno se objevily zprávy, že technologický gigant Google se chystá zahájit kampaň proti dezinformacím a zpřísnit nová pravidla týkající se online obsahu v pěti zemích Evropské unie (EU) před volbami do Evropského parlamentu v červnu 2024, s cílem „ovlivnit postoj voličů“ k některým otázkám.
Podle agentury Reuters Francie, Polsko a Německo minulý týden obvinily Rusko, že vytvořilo propracovanou síť internetových stránek, které šíří proruskou propagandu. Kvůli tomu Evropský zákon o digitálních službách, který začal plně platit předminulý týden, požadoval, aby velké online platformy a vyhledávače dělaly více pro „řešení nezákonného obsahu a rizik pro veřejnou bezpečnost.“
Mezitím Jigsaw, jednotka Big Tech, která zkoumá „hrozby pro otevřenou společnost“, plánuje spustit animované reklamy na TikToku, YouTube a dalších platformách sociálních médií v Belgii, Francii, Německu, Itálii a Polsku. Uvádí, že tento projekt osloví občany v zemích s jedním z největších počtů voličů v bloku. Zmíněné reklamy budou obsahovat „pre bunking“ techniky, což je jejich „předvídavá forma kontroly fám“, a to ve spolupráci s výzkumnými pracovníky Univerzity v Cambridge a Bristolské univerzity. Odborníci se domnívají, že to divákům pomůže identifikovat manipulativní obsah dříve, než se s ním setkají.
„Strávili jsme tolik času opravdu polarizovanými debatami. Naše demokracie je v sázce a teplota je stále vyšší a vyšší,“ řekla vedoucí Jigsaw Beth Goldbergová a dodala, že prefabrikace je jedinou technikou, která funguje stejně účinně napříč politickým spektrem.
Podle Amerického novináře Bena Barteeho, který žije v Bangkoku, se technokratům zatím daří prosazovat svá opatření v oblasti vyzbrojování technologií. Ve svém nedávném zpravodaji Substack uvedl: „S každým dalším krokem, s každým dalším pokrokem ve vyzbrojování technologií – který přichází stále rychleji a rychleji, protože tempo vývoje prudce stoupá – se korporátní stát přibližuje k dosažení svého konečného cíle, kterým je totalitní kontrola.“ Varoval, že svět se ve skutečnosti nachází ve druhé fázi třídílného sestupu do technopekla. „Nakonec samozřejmě společenská kontrola sestoupí až na úroveň samotné mysli jednotlivce, přičemž neurologické implantáty nebo jiné nástroje znemožní samotný akt nesprávného myšlení,“ uvedl.
Zároveň Bartee citoval článek z Harvard Kennedy School’s Misinformation Review, který se odvolával na relevantní studie, jež byly v rozporu s akčním plánem Jigsaw ohledně jejích plánovaných kampaní „prebunkingu.“ V něm se uvádí, že debunking a fact-checking mohou postrádat účinnost kvůli přetrvávajícímu vlivu dezinformací. „Jakmile jsou lidé jednou vystaveni nepravdě, je obtížné ji napravit (De Keersmaecker & Roets, 2017; Lewandowsky et al., 2012). Celkově chybí vzdělávací materiály založené na důkazech, které by podpořily postoje občanů a jejich schopnost bránit se dezinformacím (Evropská unie, 2018; Wardle & Derakshan, 2017). Důležité je, že většina vzdělávacích intervencí založených na výzkumu nemá dosah mimo třídu (Lee, 2018),“ uvádí se v článku. Zmínil se také o článku, který říká, že teorie inokulace předpokládá možnost preventivního udělení psychologické odolnosti proti pokusům o přesvědčování. „To je vhodná analogie, protože ‚fake news‘ se mohou šířit podobně jako virus“ podle dvou analýz z roku 2016 od Kucharskiho a 2018 od Vosoughiho a dalších.
Sociální psycholog varuje před úskalími prebunkingu
Sander van der Linden, sociální psycholog, který je autorem knihy „Foolproof: Proč podléháme dezinformacím a jak si vůči nim vybudovat imunitu“, uvedl, že prebunking může mít i své stinné stránky.
V loňském roce Google provedl podobnou kampaň v Polsku, České republice a na Slovensku týkající se nepravdivých tvrzení o Ukrajinských uprchlících, kteří v těchto zemích způsobili bytovou krizi. Přiznejme si, že byla shlédnuta neuvěřitelných 38 milionkrát, což znamená zhruba polovinu obyvatel všech tří zmíněných národů. „Někdy se obávám, že to společnosti provozující sociální média považují za záminku k tomu, aby obsah nestáhly nebo aby nepokračovaly v regulaci,“ řekl. „Nemělo by to být tak, že se to stane náhradou za odstraňování škodlivého obsahu nebo zavádění opatření, která zlepší algoritmus nebo změní pobídky na sociálních sítích.“
Videa byla také účinná pouze pro ty, kteří zhlédli celý segment. Lidé, kteří jsou zaneprázdněni a jejichž pozornost je kratší, však mohli jejich „poselství“ přehlédnout. „A stejně jako u vakcín se účinky prebunkingu časem vyčerpají a metoda ztrácí účinnost, pokud uživatelé sociálních médií nejsou „boostováni“ pravidelně,“ upozornil také van der Lindenův výzkum.
Postdoktorand z laboratoře sociálního rozhodování na Cambridgeské univerzitě Jon Roozenbeek nicméně trval na tom, že prebunking může uživatele sociálních médií poučit o manipulačních taktikách, „i když problém dezinformací zcela nevyřeší.“
Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
