Skupina G20 v roce 2022 rekordně zvýšila výdaje na dotace fosilních paliv, čímž nedodržela své závazky z COP26.
Nejbohatší země světa porušily svůj proklamovaný klimatický závazek omezit investice do fosilních paliv a v roce 2022 utratily rekordních 1,4 bilionu dolarů na dotacích do uhlí, ropy a plynu.
Dvojnásobek peněžních toků nalitých do neobnovitelných zdrojů v roce 2019, uvedla ve své nejnovější zprávě mezinárodní organizace monitorující protiekologické praktiky vlád.
Podle Mezinárodního institutu pro udržitelný rozvoj (IISD) skupina G20 porušila jednotnou dohodu dosaženou na klimatickém summitu v Glasgow v roce 2021 o postupném ukončení „neefektivních“ dotací fosilních paliv.
Tara Laanová, vedoucí pracovnice energetického programu IISD, uvedla, že na nadcházejícím summitu G20 je zásadní stanovit prioritu dotací na fosilní paliva.
Setkání vedoucích představitelů se uskuteční v září v indickém Dillí a po něm bude následovat listopadová konference o klimatu ve Spojených arabských emirátech.
„Tato čísla jsou jasnou připomínkou toho, jak obrovské množství veřejných peněz vlády zemí G20 stále vkládají do fosilních paliv, a to navzdory stále ničivějším dopadům změny klimatu,“ uvedla.
1 bilion dolarů v dotacích, 322 miliard dolarů v investicích do fosilních paliv
Snižováním cen prostřednictvím veřejných dotací podporují země občany a průmysl, aby zůstali u spotřeby neobnovitelných zdrojů energie. V roce 2022 vynaložily země G20 na dotace 1 bilion dolarů, 322 miliard dolarů na investice státních firem a 50 miliard dolarů na půjčky od vládních finančních institucí.
Přestože se vedoucí představitelé skupiny G20 v roce 2009 zavázali, že se „ve střednědobém horizontu“ odkloní od dotací na fosilní paliva, během klimatického summitu COP26 v roce 2019 uvedli, že tento proces urychlí.
K tomu však nedošlo.
K nesplnění tohoto plánu přispěla mimo jiné pandemie COVID-19 a rekordní sankce uvalené na Rusko po válce na Ukrajině, které způsobily prudký nárůst cen energií a donutily Západní vlády podpořit výdaje na energie, aby ochránily občany před prudkým nárůstem životních nákladů.
Mezinárodní energetická agentura ve své v únoru zveřejněné zprávě dospěla k závěru, že míra dotací financujících fosilní paliva je „znepokojivým znamením pro přechod na novou energetiku“, ale uznala, že některá opatření jsou pochopitelná „vzhledem k obtížím, které by mohlo způsobit plné vystavení cenám řízeným trhem.“
Zpráva IISD naznačuje, že zvýšením uhlíkových daní o 25-50 dolarů na obyvatele by země G20 mohly získat dodatečný 1 bilion dolarů ročně. Doporučila také, aby vlády bohatých zemí poskytly určitou částku z vybraných peněz na pomoc chudým lidem, kteří jsou nejvíce ohroženi rostoucími náklady způsobenými přechodem.
„Vzhledem k tomu, že společnosti vyrábějící fosilní paliva dosáhly v loňském roce uprostřed energetické krize rekordních zisků, nemají příliš velkou motivaci měnit své obchodní modely v souladu s tím, co je potřeba k omezení globálního oteplování,“ uvedla Laanová. „Vlády však mají moc je postrčit správným směrem.“
Klimatické pokrytectví
Bohaté státy se brání zvýšení své finanční angažovanosti na podporu plánů boje proti změně klimatu, které prosazuje Západ, a tvrdí, že by trvalo nějakou dobu, než by se zjistilo, zda je takový fond nutný a jak by fungoval.
Přestože bohaté země v roce 2009 v OSN přislíbily 100 miliard dolarů ročně pro rozvojové země v rámci plánu boje proti klimatickým změnám, strany, které svůj závazek oznámily, jej nikdy nedodržely.
Dalším neúspěšným programem je závazek členů skupiny G20 z roku 2021, že přesměrují 100 miliard dolarů ve zvláštních právech čerpání MMF (SDR) z bohatých států do chudších ekonomik.
Centrum pro globální rozvoj (CGD) v loňském roce zjistilo, že emise CO2 produkované lidmi na Západě jsou astronomicky vyšší než emise produkované jednotlivci v zemích globálního Jihu.
Podle studie CGD byl již během prvních dvou dnů ledna 2022 průměrný občan Spojeného království zodpovědný za více emisí oxidu uhličitého, než kolik by vyprodukoval člověk z Demokratické republiky Kongo za celý rok.
Ředitelka pro energetiku a rozvoj kalifornského Breakthrough Institute Vijaya Ramachandranová ve studii zveřejněné v listopadu 2021 odhalila, že Západ praktikuje určitou formu „kolonialismu“ vůči chudým národům, když tlačí na úplný zákaz projektů v oblasti fosilních paliv, což povede pouze k větší chudobě, aniž by to zanechalo skutečný dopad na světové emise oxidu uhličitého.
„Pro bohaté země je velmi snadné uvalit na chudé země zákaz financování fosilních paliv a zároveň zvýšit vlastní spotřebu fosilních paliv,“ řekl Ramachandran. „Je to naprosté pokrytectví a pro chudé země je to zničující, protože k rozvoji potřebují širokou škálu energií.“
„Je dobře známo, že energie z obnovitelných zdrojů je nestálá a musí být podpořena dalšími zdroji. Říkat Africkým zemím, že potřebují pouze solární energii, je naprosto pokrytecké a koloniální.“
Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
Zdroj
