Vše, co byste měli vědět o laboratorně pěstovaném mase

Výrobci laboratorně pěstovaného masa chtějí, abyste si mysleli, že je stejné jako normální maso, ale není tomu tak.

Tento týden se na titulní stránky novin vrátilo laboratorně vypěstované maso, protože guvernér Floridy Ron DeSantis podepsal zákon, který v jeho státě zakazuje prodej nebo výrobu laboratorně vypěstovaného masa. Podobné zákony se připravují ve třech dalších státech USA. O co tedy v této „potravině budoucnosti“ jde? Zde je vše, co potřebujete vědět.

Zdá se, že ze všech takzvaných „alternativních bílkovin“ nebo „potravin budoucnosti“ vyvolává právě laboratorně pěstované maso nejsilnější reakci odporu. Jistě, „rostlinné maso“ nezní nijak zvlášť lákavě, ale vyrábí se z věcí, které jsou v dnešním potravinovém řetězci všudypřítomné – hlavně z rostlinných bílkovin, jako je sója, a rostlinných olejů, jako je řepka – s několika dalšími přísadami, včetně – v případě vlajkové lodi „mletého masa“ společnosti Impossible – geneticky modifikovaného sójového produktu zvaného „hem“, který způsobuje, že hamburger při kousnutí „krvácí.“

První reakcí mnoha lidí na „rostlinné maso“ je stále jen: „Rostlinné maso? Jak můžete vyrábět maso z rostliny?“ (Odpověď samozřejmě zní, že k tomu potřebujete zvíře. Každopádně.)

Hmyz je sice nechutný, ale alespoň přírodní. Aspoň že brouky skutečně najdete venku, v reálném světě, i když brouci, které nám naši globalističtí vládci chtějí dát k jídlu, budou chováni v obrovských továrních farmách, jako je zařízení budované Francouzskou firmou Ynsect na Středozápadě, a ne sbíráni školáky zpod kamenů a kmenů.

Naproti tomu laboratorně pěstované maso není přírodním produktem. Není to maso, jak ho znáte vy nebo já. Jeho výrobci samozřejmě chtějí, abyste věřili, že je – ale lžou, a mají k tomu dobrý důvod.

Je sice pravda, že laboratorně pěstované maso se na rozdíl od „rostlinného masa“ skutečně vyrábí ze skutečných živočišných buněk, ale zpravidla se vyrábí z určitého typu živočišných buněk – takzvaných „nesmrtelných buněčných linií“ – které lidé a vlastně všechna zvířata v minulosti vůbec nekonzumovali. Nikdy.

Základní rozdíl mezi normálními živočišnými buňkami a nesmrtelnými buňkami spočívá v tom, že normální buňky mají omezenou životnost, zatímco nesmrtelné buňky, jak už název napovídá, se replikují dál a dál, potenciálně navždy, pokud jsou udržovány ve správných podmínkách (správná teplota, dostatek potravy, dostatečné odstraňování odpadních produktů atd.). V tomto ohledu jsou imortalizované buňky a laboratorně pěstované maso funkčně nerozlišitelné od rakoviny.

To je zdrojem velkých rozpaků pro výrobce laboratorně vypěstovaného masa, jako jsou společnosti Upside a GOOD Meat, které nyní v USA nabízejí veřejnosti laboratorně vypěstované maso poté, co získaly souhlas FDA a USDA. V článku agentury Bloomberg na toto téma se uvádí, že tyto společnosti odmítají s tiskem diskutovat o používání nesmrtelných buněčných linií, což je tiché přiznání, za jak závažný problém je považují.

Myslí si, že problém zmizí, když se o něm prostě nebudou zmiňovat, a proto využívám každé příležitosti, abych lidem na Twitteru, při vystoupeních v médiích a ve svých dlouhých textech sdělil, co je to vlastně laboratorně vypěstované maso.

Nechápejte mě špatně. Laboratorně vypěstované maso není samo o sobě nádorem. Některé imortalizované buněčné linie nádory skutečně jsou. Úplně první imortalizovaná buněčná linie, linie HeLa, byla a je nádorová. Buňky byly získány z rakoviny dělohy Afroameričanky Henrietty Lacksové v nemocnici Johnse Hopkinse v Baltimoru v 50. letech 20. století. Henrietta Lacksová sice zemřela nedlouho po odebrání vzorku, ale její buňky se od té doby replikují (pokud se chcete dozvědět více, přečtěte si knihu The Immortal Life of Henrietta Lacks).

Pokud se nepoužívají skutečné rakovinné buňky, lze pomocí enzymů, záření, genetického inženýrství a dalších metod přinutit normální buňky, aby se staly nesmrtelnými. Někdy, ve vzácných případech, se buňky stanou nesmrtelnými samovolně, prostřednictvím genetické mutace. Malý počet jiných tkání než rakovinových se také přirozeně replikuje donekonečna, například kmenové buňky v raném stádiu vývoje.

Nesmrtelné buňky jsou oblíbené pro různé formy výzkumu a pro výrobu laboratorně pěstovaného masa, protože po jejich odběru se nemusíte vracet a odebírat další. To šetří čas i náklady. Nesmrtelné buňky odebrané před desítkami let z ledviny potraceného plodu byly použity při výrobě některých vakcín proti COVID-19.

U laboratorně pěstovaného masa umožňuje imortalizace výrobcům také tvrdit, že jejich produkt je „cruelty-free“ (netýraný), což je klíčový jedinečný prodejní argument: jakmile máte vytvořenou linii zvířecích buněk, už nikdy nemusíte odebírat další vzorek, což znamená, že pro výrobu vašeho produktu není třeba chovat nebo porážet další hospodářská zvířata. Maso už neznamená vraždu.

Nebo by to tak alespoň mělo být. Ve skutečnosti, jak vám řeknu za chvíli, to tak jednoduché není a etičtí vegetariáni a vegani nebudou moci jíst laboratorně pěstované maso, dokud nebude existovat jiný způsob jeho výroby, což ale nevypadá, že by se v dohledné době objevil.

Důležité je, jak jsem říkal, že lidé a zvířata – laboratorně pěstované maso je také cílem jako produkt pro domácí zvířata – nemají žádnou historii konzumace nesmrtelných buněčných linií. Prostě nevíme, zda je bezpečné je jíst, a nejsem jediný, kdo to říká. Říkají to i odborníci; i když se zdá, že odborníci, kteří se podíleli na procesu certifikace výrobků společností Upside a GOOD Meat, tuto otázku nenastolili.

Četl jsem dokumentaci FDA pro „kultivované“ kuřecí maso společnosti GOOD Meat a předpokládá se, že je úplně stejné jako maso, které dostanete u řezníka nebo v supermarketu. Pro regulační orgány byl klíčovým problémem nutriční profil (bílkoviny, tuky, sacharidy, mikroživiny) a potenciální kontaminace patogeny během laboratorního procesu, nikoli to, zda samotná živočišná tkáň může být škodlivá – což nemáme šanci zjistit, pokud nebudou provedeny dlouhodobé studie týkající se krmení, což se nestane.

Postupy FDA pro zajištění bezpečnosti nových výrobků a přísad jsou však známé svou laxností a v podstatě umožňují společnostem, které za novými výrobky a přísadami stojí, aby si samy diktovaly podmínky a poskytovaly požadované údaje. V jedné akademické práci na toto téma byl systém FDA popsán jako „lišky hlídající kurník.“

Zmínil jsem, že v případě laboratorně pěstovaného masa může být přívlastek „netýraný“ zavádějící. Je to tak. Josh Tetrick, generální ředitel společnosti GOOD Meat, na Twitteru rád tvrdí, že jeho laboratorně pěstované kuře je „bez jatek“, ale pravdou je, že porážka je stále nedílnou součástí výroby laboratorně pěstovaného masa a v dohledné budoucnosti tomu tak pravděpodobně zůstane.

Základní složkou při výrobě laboratorně pěstovaného masa je tzv. fetální hovězí sérum (FBS). Jedná se o krev získanou přímo ze srdcí kravských plodů, často ještě zaživa na jatkách. FBS je nezbytnou součástí růstového média používaného k výrobě laboratorně pěstovaného masa. Obsahuje speciální hormony a další látky, bez nichž se buněčné linie prostě nemohou správně vyvíjet.

FBS je také velmi drahý, litr stojí tisíce dolarů. Z tohoto důvodu se uživatelé FBS neustále snaží vytvořit jeho umělé alternativy, ale zatím se jim to vůbec nedaří. Přestože se při výrobě jedné dávky laboratorně vypěstovaného kuřete používá jen malé množství FBS, stále tam je, což vede k absurdní situaci, že ačkoli k výrobě produktu není třeba porážet kuřata, březí krávy a jejich telata ano. To je opět problém, o kterém výrobci laboratorně pěstovaného masa prostě nechtějí mluvit.

Společnost GOOD Meat z podobných důvodů nechce mluvit ani o svém dodavatelském řetězci. Začátkem tohoto roku jsem zjistil, že společnost JOINN Biologics, která vyrábí kuřecí maso GOOD Meat, je Čínská společnost, která má vazby na Čínský vojenský program biologických zbraní a prostřednictvím své mateřské společnosti JOINN Laboratories se podílí na chovu velkého množství zvířat, včetně primátů, pro laboratorní pokusy.

K tomu se přidává další velká porce absurdity: Ano, kuřata nejsou pro výrobu produktů GOOD Meat zabíjena, ale krávy a jejich telata ano, A opice musí být chovány a prodávány pro život plný nesnesitelného mučení. Myslel jsem, že to má být „eticky lepší“ výrobek!? Tak to asi ne.

Absurdity a nepravosti laboratorně pěstovaného masa, kterých jsou si jeho výrobci dobře vědomi, nás upozorňují na jeho pravý účel. Laboratorně pěstované maso je „potravinou budoucnosti“ nikoli proto, že by bylo etičtější než skutečné maso, ale proto, že je v rukou korporací. Kuře si patentovat nemůžete, ale laboratorně pěstované kuře ano. Vlastnická kontrola nad svými produkty je to, co korporace chtějí a čeho se neúnavně snaží dosáhnout už téměř sto let.

Přesně to se stalo s přeměnou Amerického potravinového systému z takového, v němž lidé konzumují plnohodnotné potraviny, na takový, v němž lidé konzumují průmyslově zpracované potraviny, a přesně to se děje s novějším zaváděním geneticky modifikovaných produktů do potravinového řetězce. Korporace dosáhly ohromující míry vlastnictví potravin, které jíme, ale ani to nestačí. Stále se objevují nové „obálky vlastnictví“, které mohou být otevřeny.

Vize Velkého resetu „planetární zdravé stravy“, v níž se celosvětová populace 10 miliard lidí bude živit převážně jednotnou stravou tvořenou rostlinnými potravinami doplněnými novými bílkovinami, nevidí místo pro zemědělství a produkci potravin v podobě, v jaké probíhala po většinu posledních 10 000 let. Pokud globalisté uspějí, předáme zásobování potravinami in toto do rukou korporací. O této vizi jsem podrobně psal ve své nejnovější knize The Eggs Benedict Option a pokusil jsem se nastínit věrohodné způsoby, jak se jí můžeme vzepřít a místo toho se vrátit ke stravování po vzoru našich předků.

Jednou ze samozřejmých věcí, kterou můžete udělat, je nejíst laboratorně pěstované maso. Ale vy na mě stejně nepůsobíte jako typ, který by to dělal.

Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.

Zdroj