Život a působení generálního ředitele WHO jako etiopského teroristy a porušovatele lidských práv

Tedros Adhanom Ghebreyesus neměl být nikdy zvolen generálním ředitelem WHO. Měl být obviněn ze zločinů proti etiopskému lidu.

Období jeho působení ve funkci ministra etiopské vlády v letech 2005-2016 ho mělo diskvalifikovat z jakékoli mezinárodní funkce. Jen málokterá vláda by mohla být tak špatná jako ta, v níž Tedros působil 11 let, ale místo aby ho světové společenství obvinilo z jeho zločinů, povýšilo ho na generálního ředitele Světové zdravotnické organizace.

Následující text původně zveřejnil australský Spectator 12. června 2020. Vynechali jsme některé výroky, které v článku Spectatoru zazněly v souvislosti s Covidem, protože jsme se chtěli zaměřit na kriminální minulost Dr. Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse a tyto výroky s jeho minulostí nesouvisely. Původní článek si můžete přečíst ZDE.

Tedros neměl být nikdy nominován na post generálního ředitele Světové zdravotnické organizace (WHO). Když už však byl nominován, neměl pro něj nikdo hlasovat. Poté, co byl zvolen, měl mít tolik slušnosti a lidskosti, aby prohlásil, že se pro takovou funkci nehodí. Bohužel však stále slouží.

Právě období, kdy byl ministrem etiopské vlády v letech 2005-2016, by ho mělo diskvalifikovat z jakékoli mezinárodní funkce.

Ještě v 80. letech 20. století byla Etiopská lidová revoluční demokratická fronta (dále jen „EPRDF“) sdružením řady politických stran včetně Tigrajské lidové osvobozenecké fronty (dále jen „TPLF“). Samotná TPLF byla založena v roce 1975 a jako součást EPRDF s pomocí Eritrejské lidové osvobozenecké fronty („EPLF“) svrhla marxistickou vládu vedenou diktátorem Mengistu Haile Mariamem a nastolila jinou marxistickou vládu vedenou Melesem Zenawim. Mengistu uprchl z Addis Abeby v květnu 1991 a Robert Mugabe mu nabídl azyl. Samozřejmě, že ho dostal. V roce 2006 byl Mengistu Nejvyšším soudem v Etiopii shledán vinným z genocidy. Samotná TPLF je od roku 1976, kdy bylo poprvé zjištěno, že se podílí na únosech a braní rukojmích, vedena v celosvětové databázi terorismu jako teroristická organizace.

Tedros se narodil v roce 1965 a v roce 1986 vystudoval biologii na etiopské univerzitě. Zdá se, že Tedros poté pracoval jako zdravotnický úředník v době, kdy byl u moci Mengistu, ale z Etiopie odešel studovat do Anglie, kde v roce 1992 získal magisterský titul v oboru imunologie a v roce 2000 pak doktorát v oboru komunitního zdraví na Nottinghamské univerzitě. Není jasné, kdy vstoupil do TPLF, ale je nepředstavitelné, že by nebyl jejím členem v době, kdy se v roce 2005 stal ministrem zdravotnictví. Později se objevily informace, že Tedros po mnoho let působil jako jeden z devíti nejvyšších členů politbyra TPLF.

Tedros byl vždy nevhodným kandidátem na nejvyšší funkci ve WHO vzhledem k otřesným výsledkům etiopské vlády v oblasti lidských práv v době jeho působení ve funkci vysokého ministra. Přehled výročních zpráv organizací Human Rights Watch („HRW“) a Amnesty International za těchto 11 let je znepokojivým čtením.

Možná, že Tedros po celou dobu svého působení ve funkci ministra zdravotnictví a zahraničních věcí nevnímal obsah těchto zpráv ani to, co se v jeho zemi děje, ale je neuvěřitelné, že po celých 11 let nevěděl o porušování lidských práv nebo mu to bylo lhostejné. Někteří mezinárodní dárci Etiopie by jistě měli litovat, že v tomto období pokračovali v pomoci Etiopii, aniž by na vládu v souvislosti s tímto porušováním dostatečně tlačili. Mezi tyto dárce patřily USA, Spojené království a samozřejmě Čína.

Když zkombinujeme zprávy Human Rights Watch a Amnesty za roky 2005-2016, zjistíme, že vláda, jejímž byl Tedros vysokým ministrem, buď zosnovala šokující domácí zločiny, nebo je ignorovala.

Při prohledávání mnoha článků, zpráv, recenzí a dalších materiálů týkajících se Etiopie v letech 2005-2016 není jediná zmínka o tom, že by se Tedros ohradil proti chování vládou kontrolované armády nebo policie. Neexistuje jediná zmínka o tom, že by odsoudil jakékoli porušování lidských práv nebo zásahy proti disidentům či členům opozice. Neexistuje ani zmínka o tom, že by se ohradil proti věznění novinářů nebo umlčování hlasů zastánců lidských práv. Ve skutečnosti neexistuje žádná zmínka o tom, že by Tedros dělal cokoli jiného než ochotně konspiroval při zločinech proti lidskosti páchaných etiopskou vládou, jejímž byl 11 let vysokým ministrem.

V roce 2006 se zprávy zmiňují o represích a brutalitě, které v mnoha částech země prováděly bezpečnostní složky a civilní úředníci. Mimo jiné bylo zatčeno 76 opozičních politiků a novinářů. Nezávislé noviny a jejich redaktoři hlásili obtěžování a zastrašování a kvůli svému zpravodajství čelili obvinění z trestného činu. Bylo hlášeno mučení a věznění (včetně školáků) ze strany úřadů jednoho místního státu. Zvěrstva včetně mimosoudních poprav a znásilnění, která v roce 2003 prováděly etiopské vojenské síly ve státě Gambella, způsobila, že vláda nepřijala „žádná smysluplná opatření k řešení těchto rozsáhlých zvěrstev.“ Údajné popravy a mučení na východě Etiopie nebylo možné vyšetřit, protože armáda omezila přístup do regionu.

Zprávy za rok 2007 nejsou o nic lepší. HRW konstatuje: „V roce 2007 se v Etiopii uskutečnilo několik akcí: „Vládní síly se během kampaně proti etiopským povstalcům ve východním Somálsku [v Etiopii] dopustily závažného porušování lidských práv, včetně znásilňování, mučení a vypalování vesnic.“ V reakci na útoky opoziční skupiny Ogadenská fronta národního osvobození vládní bezpečnostní síly „srovnaly se zemí celé vesnice, prováděly veřejné popravy, znásilňovaly a obtěžovaly ženy a dívky, svévolně zatýkaly, mučily a někdy zabíjely podezřelé osoby ve vojenské vazbě a tisíce lidí donutily k útěku z domovů.“ V lednu zemřel po policejním bití žák 10. třídy a dva středoškoláci byli zastřeleni. V březnu bezpečnostní složky údajně popravily 19 mužů a 14letou dívku. Amnesty ve své zprávě za rok 2007 uvádí, že mrzačení ženských pohlavních orgánů je stále rozšířené.

V roce 2008 Amnesty uvedla, že „vládní síly jsou zodpovědné za masové zatýkání, mučení, znásilňování a mimosoudní popravy v pokračujícím konfliktu s ozbrojenou (opoziční) skupinou. Tisíce odpůrců vlády byly zadržovány bez soudu.“ HRW uvedla, že „etiopské vojenské síly se v průběhu protipovstaleckých kampaní nadále beztrestně dopouštěly válečných zločinů a dalších závažných zneužití… Místní opoziční skupiny byly ochromeny a v dubnových volbách vládnoucí strana a její spolupracovníci získali více než 99 % všech volebních okrsků.“ Vláda rovněž zavedla zákon, který by kriminalizoval většinu nezávislé práce v oblasti lidských práv. V dubnu vládní vojáci pracující v Mogadišu na podporu somálské vlády přepadli mešitu a zabili 21 lidí, z nichž sedmi podřízli hrdlo. Do roku 2008 vzrostly čínské investice v Etiopii z 10 milionů USD o pět let dříve na více než 350 milionů USD.

V roce 2009 HRW uvedla, že se situace v oblasti lidských práv „zhoršuje.“ Vůdce opozice byl uvězněn. Zákony znemožňovaly práci v oblasti lidských práv. Akty nesouhlasu se podle nových zákonů staly akty terorismu. Nové zákony o občanské společnosti byly popsány jako „jedny z nejrestriktivnějších ze všech srovnatelných zákonů kdekoli na světě.“ Vězňům hrozilo mučení v policejních a vojenských vazbách. Vládní vojáci, kteří se dopustili válečných zločinů nebo zločinů proti lidskosti, nebyli vládou pohnáni k odpovědnosti a jen zřídkakdy byli vyšetřováni, ale není překvapivé, že vyšetřování chování ozbrojených sil v srpnu 2008 zjistilo, že k žádnému závažnému zneužití nedošlo.

Ve své zprávě z roku 2009 Amnesty uvádí, že „etiopské jednotky bojující proti povstalcům v Somálsku na podporu přechodné federální vlády se dopouštěly porušování lidských práv a údajně se dopustily válečných zločinů. Vládní jednotky zaútočily na mešitu v Mogadišu a zabily 21 mužů, z nichž někteří byli uvnitř mešity. Dne 22. května byli v nepřítomnosti odsouzeni k trestu smrti čtyři etiopští piloti, kteří v roce 2007 při výcviku v Izraeli požádali o azyl.“

V parlamentních volbách v roce 2010 získala EPRDF 99,6 % hlasů. Ve vězení zůstaly stovky politických vězňů, nicméně po 22 měsících věznění byla vůdkyně opozice Birtukan Midekssa propuštěna na svobodu, přestože v prosinci 2009 OSN rozhodla, že její zadržování bylo v rozporu s mezinárodním právem. Podle HRW „stovky dalších Etiopanů byly svévolně zatčeny a zadrženy a někdy podrobeny mučení a jinému špatnému zacházení… Mučení a špatné zacházení používají etiopská policie a další příslušníci bezpečnostních složek k potrestání celé škály domnělých odpůrců….. Jen velmi málo případů mučení bylo rychle a nestranně vyšetřeno, natož stíháno… Etiopská armáda a další bezpečnostní složky jsou odpovědné za závažné zločiny v somálském regionu, včetně válečných zločinů, ale… vláda nevyvinula žádné věrohodné úsilí o vyšetřování nebo stíhání osob odpovědných za tyto zločiny.“

Noviny byly zavřeny a redaktoři ze strachu uprchli ze země. Ze země uprchlo dalších patnáct novinářů. Hlas Ameriky byl rušen, stejně jako Deutsche Welle.

V roce 2011 se situace nezlepšila. „Stovky Etiopanů… byly svévolně zatčeny a zadrženy a nadále jim hrozí mučení a špatné zacházení,“ uvedla HRW. Bylo zatčeno více než 200 příznivců opozice. Řada novinářů byla zatčena a obviněna z velezrady. V srpnu byla z Etiopie vyhoštěna delegace Amnesty International.

Tedros si musel ve funkci ministra zdravotnictví vést dobře, protože v roce 2011 jako první neameričan obdržel Humanitární cenu Jimmyho a Rosalynn Carterových.

Role Tedrose jako ministra zdravotnictví v letech 2005-2012 mu přinesla mnoho chvály za práci, která vedla ke snížení úmrtnosti na HIV a malárii, ačkoli se tvrdí, že tři epidemie cholery v době, kdy byl ministrem zdravotnictví, byly překlasifikovány na průjem, aby se předešlo mezinárodní ostudě.

V roce 2012 zemřel premiér Meles, ale situace se nezlepšila. Třicet novinářů a členů opozice bylo odsouzeno za teroristické činy. Při protestech muslimů docházelo ke svévolnému zatýkání, zadržování a bití. Několik nejuznávanějších etiopských aktivistů za lidská práva uprchlo ze země kvůli výhrůžkám. Dva novináři byli uvězněni na čtrnáct let. Jednomu z nich byl později trest snížen na pět let. Další novinář byl odsouzen k 18 letům vězení. Dva švédští novináři, kteří byli v roce 2011 uvězněni na jedenáct let, však byli v září spolu s více než padesáti dalšími vězni propuštěni v rámci amnestie u příležitosti etiopského nového roku.

V březnu vládou podporované polovojenské jednotky popravily deset zadržených mužů a zabily devět dalších vesničanů kvůli incidentu ve vesnici Rakda. V dubnu etiopští vojáci zatkli mnoho mladých mužů a podle HRW se při pokusu získat informace po útoku na místní farmu dopustili mučení, znásilnění a dalšího zneužívání desítek vesničanů.

V roce 2013 „byly zmařeny naděje, že nové etiopské vedení bude po smrti premiéra Melese Zenawiho v srpnu 2012 pokračovat v reformách v oblasti lidských práv; v roce 2013 nedošlo k žádné hmatatelné změně politiky,“ uvedla HRW. Dále uvedla, že: „Pokračovalo bití protestujících a svévolné zadržování. Často byl odepřen přístup k právním zástupcům. Skupiny pro lidská práva buď vyškrtly ‚lidská práva‘ ze svých mandátů, nebo dramaticky omezily svou činnost. Webové stránky a blogy jsou často rušeny nebo blokovány. Protesty muslimů vedou k zatýkání novinářů, kteří o těchto demonstracích informují.“

Nepochybně díky skvělým „výsledkům“ v oblasti lidských práv byla Etiopie v roce 2012 zvolena členem Rady OSN pro lidská práva.

Etiopie zde působila tři roky, ale navzdory dlouhému a skandálnímu záznamu o dodržování lidských práv byla v roce 2016 znovu zvolena na další tři roky. Charta Rady požaduje, aby prosazovala a chránila lidská práva na celém světě, nicméně právě tento orgán od svého založení v roce 2006 přijal více návrhů odsuzujících Izrael než všechny ostatní země světa dohromady.

V roce 2013 Africa Report zaznamenal, že Tedros se po smrti premiéra Melese stal jedním ze tří „vlivných nováčků“ v TPLF.

V roce 2014 Rada OSN pro lidská práva ve svém všeobecném pravidelném přezkumu Etiopie odsoudila tuto zemi za porušování mezinárodních standardů v souvislosti s represivními vnitrostátními právními předpisy umožňujícími svévolné zatýkání a omezování svobody projevu. Členové opozičních stran byli nadále zatýkáni. Ze země uprchly desítky novinářů. Majitelé šesti novin byli obviněni po období pronásledování jejich publikací. Vláda pravidelně monitorovala domácí i mezinárodní hovory. Až 1,5 milionu venkovských obyvatel mělo být přestěhováno „za účelem zlepšení jejich přístupu k základním službám“, ačkoli toto stěhování bylo doprovázeno bitím, svévolným zatýkáním a dalšími formami násilí. Etiopský trestní zákoník stanovil vztahy mezi osobami stejného pohlaví jako trestný čin, za který podle HRW hrozí až patnáct let vězení.

Amnesty ve své zprávě za rok 2014/15 uvedla, že k mučení dochází na místních policejních stanicích, v regionálních věznicích a vojenských táborech. Mezi metody mučení patřilo pálení a elektrošoky. Amnesty rovněž uvedla, že za tři roky končící rokem 2017 bezpečnostní síly zabily nejméně 800 protestujících.

V roce 2015 získala EPRDF v květnových volbách všech 547 křesel. To je skutečně pozoruhodný výsledek. Opoziční strany nemohly pořádat mítinky a mnoho jejich organizátorů bylo zatčeno. Osmnáct muslimských demonstrantů bylo uvězněno na sedm až 22 let, poté, co protestovali proti zasahování vlády do jejich náboženských záležitostí. Podle HRW se polovojenské policejní síly somálského regionálního státu „nadále dopouštěly závažného porušování lidských práv.“

V roce 2016, posledním roce vlády doktora Tedrose ve funkci ministra zahraničí, HRW uvedla, že „etiopské bezpečnostní síly zasáhly proti … převážně pokojným demonstracím a zabily více než 500 lidí“ v regionech Oromia a Amhara. V srpnu bylo při protestech v Amhaře a Oromii zabito více než 100 lidí. Mnoho případů mučení a znásilnění nebylo nikdy vyšetřeno. Bylo zatčeno několik novinářů a zablokovány internetové stránky. V reakci na zabíjení v Oromii a Amhaře dospěla vládou řízená a eufemisticky nazvaná „Etiopská komise pro lidská práva“ k závěru, že použití síly bezpečnostními silami „bylo přiměřené riziku, kterému čelily ze strany protestujících“, což je podle HRW v rozporu s dostupnými důkazy.

V roce 2016 Mezinárodní výbor na ochranu novinářů uvedl, že Etiopie patří k největším věznitelům novinářů v Africe. Tehdejší britský ministr zahraničí Philip Hammond na setkání s Tedrosem varoval, že Británie přehodnotí své vztahy s Etiopií vzhledem k tomu, že anglický občan etiopského původu čeká na trest smrti jen proto, že je členem opozičních stran.

Není tedy těžké pochopit, proč Tedros v roce 2017 jmenoval zesnulého prezidenta Zimbabwe Roberta Mugabeho velvyslancem dobré vůle Světové zdravotnické organizace vzhledem k jeho vlastnímu otřesnému stavu lidských práv. Dalo by se říci, že je to jeho spolucestující. Jak již dříve informoval deník The Australian, Tedros nakonec Mugabeho nominaci pod mezinárodním tlakem stáhl.

Tedrosovy úzké vztahy s čínskou komunistickou vládou, které se staly transparentními během současné pandemie Covid-19, nejsou žádným překvapením. Ze záznamů OSN vyplývá, že během jeho působení ve funkci generálního ředitele WHO se čínské příspěvky zvýšily z přibližně 23 milionů amerických dolarů v roce 2016 na 38 milionů v roce 2019 a na slíbených 57 milionů v roce 2020. Čína byla také velkým dárcem Etiopie, kde se příspěvky zvýšily z 345 000 USD v roce 2000 na 44 milionů USD v roce 2017 údajně na potravinové a uprchlické programy.

Pokud existovaly nějaké pochybnosti o zločinech etiopské vlády, kterou Tedros 11 let vedl jako vysoký ministr, spáchaných na vlastním lidu, současný etiopský premiér Abiy Ahmed je v červnu 2018 zpochybnil. Ahmed řekl parlamentu, že předchozí etiopské vlády schvalovaly mučení svých politických vězňů. Přiznal, že etiopské bezpečnostní složky v minulosti mučily lidi a používaly teroristické taktiky, aby se udržely u moci. Učinil zřejmé přiznání, „že je to protiústavní“, když se k udržení moci používá síla, která by měla být považována za terorismus. Proti Ahmedovu liberálnějšímu přístupu k vládnutí v Etiopii, včetně propouštění politických vězňů, se ostře postavila Tedrosova stará strana TPLF, která se nyní po 28 letech u moci odmítla připojit k nové vládě Strany prosperity.

Jakou vinu nese vysoký ministr za zločinné činy vlády, které slouží? Je možné, že by tak vysoký ministr, jako je Tedros, celých jedenáct let blaženě nevěděl, že se jeho vláda potenciálně dopustila válečných zločinů a/nebo porušování lidských práv? To je však nemyslitelné. Nepochybně byl zděšen tím, co musel vědět, že se v jeho zemi děje, uvažoval o rezignaci a poté o azylu? Nebo jeho jednání dokazuje, že lze dojít k jedinému závěru, a to že Tedros o těchto zvěrstvech nejen věděl, ale také je akceptoval, neudělal nic, aby jim zabránil, a je tedy za ně odpovědný?

Z politického hlediska se zdá, že se situace v Etiopii zlepšuje. Pod vedením premiéra Ahmeda se zavádějí svobody a reformy. Jediné, co víme, je, že jen málokterá vláda může být tak špatná jako ta, v níž Tedros sloužil 11 let, než se ho světové společenství rozhodlo povýšit. Hanba členům WHO.

Tedros neměl být nikdy zvolen generálním ředitelem WHO. Měl být skutečně obviněn ze zločinů proti etiopskému lidu, stejně jako byl obviněn bývalý vůdce plukovník Mengistu spolu se svými spolupracovníky.

Prosím, lajkujte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.

Zdroj