„Nesvobodné, středověké síly Blízkého východu dnes zvítězily,“ prohlásil bývalý dánský ministr pro přistěhovalectví, zatímco současná vláda se snaží zmírnit kritiku muslimského světa zákazem pálení Koránu.
Dánsko bylo poslední Skandinávskou zemí, kde ještě platily historické zákony o rouhání, když v roce 2017 zrušilo 334 let staré zákony, ale nyní je tamní vláda vedená levicí vrací zpět. Připravuje se nový zákon zaměřený na vlnu nedávných protestů spojených s pálením Koránu, podle kterého by bylo znesvěcení jakékoli svaté knihy nezákonné, přičemž vláda tvrdí, že jde o záležitost národní bezpečnosti.
Ministr spravedlnosti Peter Hummelgaard se v pátek vyjádřil k novému zákonu a uvedl, že v poslední době se zvýšil počet teroristických hrozeb, což je důvodem k většímu respektu vůči islámu, a vlnu pálení Koránu označil za „nesmyslné urážky, které nemají jiný účel než vyvolat neshody a nenávist.“ Dodal, že protesty poškozují zájmy Dánského státu.
Podle zpráv bude změny zákona dosaženo změnou současných pravidel, která trestají až dvouletým vězením přečiny proti cizím národům jejich veřejnou urážkou, včetně pálení vlajek. V důsledku toho Dánsko navrhuje trestat vězením pálení všech náboženských textů včetně Koránu a Bible.
Dánská strana radikální levice (Radikale Venstre) uvedla, že zákon podpoří, přestože se nedávno vyslovila proti novému omezení svobody projevu. Národní deník Berlingske uvádí slova Christiana Friise Bacha, jednoho z jejich poslanců, který o obratu řekl: „V posledních měsících však došlo k více než 100 pálení koránu, jehož jediným cílem bylo vyvolat neshody.“
O tom, co přesně představuje „nevhodné zacházení s předměty s náboženským významem“, však bude rozhodovat soud, uvedl ministr s tím, že „pouze představivost určuje hranice“, pokud jde o rozhodování o tom, co je či není urážlivé chování. Na tiskové konferenci se z dotazů přítomných novinářů zdálo, že pálení šátku by nebylo, zatímco chození po Koránu by bylo považováno za nenávistné.
Tento nejasný přístup již vyvolal konfrontaci s Dánskými orgány činnými v trestním řízení, které tvrdí, že nechtějí být zodpovědné za prosazování sporného pravidla, u něhož není jasné, kde přesně platí. Mluvčí Dánských policejních odborů v reakci na to uvedl, že takový zákon by musel být stejně křišťálově čistý jako dopravní předpisy: „V legislativě nesmí být žádné šedé zóny. Musí existovat jasné hranice, které usnadní jeho prosazování… Je to velmi napjatá situace, které je věnována velká politická pozornost, a je to něco, co rozděluje [názory].“
To však není zdaleka jediná kritika nového zákona ze strany Dánska. „Myslím, že tento zákon je odporný a hanebný,“ říká Mette Thiesenová, poslankyně a mluvčí Dánské lidové strany, informuje BT. Rasmus Paludan, protiislamizační aktivista, který po léta pálil Korány, aby demonstroval násilnou reakci jako důkaz netolerance některých muslimských komunit vůči západní svobodě projevu, reagoval filozofičtěji. Noviny uvedly, že řekl: „Pravděpodobně si najdu způsob, jak kritizovat islám. Mým cílem je ukázat, zda je islám mírumilovné náboženství.“
Asi nejsilnější kritika zazněla z úst bývalé ministryně vlády Inger Støjbergové, která byla v letech 2015-2019 ministryní pro imigraci a nyní vede v parlamentu opoziční stranu Dánští demokraté. Uvedla, že toto pravidlo je „1:0 pro muslimy“ a že „nyní nesvobodné, středověké síly na Blízkém východě dnes zvítězily. Nyní vidí, že mohou diktovat svůj způsob života v Dánsku, protože máme vládu, která se podřizuje hrozbám a nátlaku.“
Zákon má příliš široký výklad, řekla Berlingske s tím, že je nespravedlivé vůči policii očekávat, že jej bude muset vykládat. „Je to znovuzavedení klauzule o rouhání. Jen se to nazývá jinak,“ dodala.
Jak poznamenal profesor práva Frederik Waage a napsal BT, změny, které se nyní trestají, v podstatě vracejí zákon do stavu před rokem 2017, kdy byly historické dánské zákony o rouhání zrušeny. Když byl tento zákon po 334 letech platnosti zrušen, hlasovaly pro jeho zrušení všechny strany v Dánském parlamentu kromě levicových sociálních demokratů, jejichž předsedkyně Mette Frederiksenová je nyní premiérkou a jejichž ministr spravedlnosti Peter Hummelgaard nyní zákon prosazuje.
Zrušení zákona bylo tehdy oslavováno, protože umožnilo „svobodnější a nepředpojatou diskusi o náboženstvích“ a podpořilo sekularismus, přičemž bylo konstatováno, že zákon umožňoval náboženským skupinám „zcela nepřiměřenou“ moc nad svobodou projevu v Dánsku. Bylo také konstatováno, že ačkoli zákon zakazoval útoky na všechna náboženství, po několik let byl vždy uplatňován pouze v případě demonstrací proti islámu.
Jiné země, které v rámci liberalizace své společnosti zrušily zákony o rouhání, se nyní, v době masové migrace, snaží tento proces zvrátit a zákony vrátit zpět. Patří mezi ně i Švédsko, které zrušilo své poslední zákony o rouhání v roce 1970, přičemž v různých podobách platily od roku 1563, a vzhledem k požadavkům islámského světa – včetně pokusu vydírat Švédsko tím, že mu Turecko odepře členství v NATO – se i ono snaží o jejich navrácení.
Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
