Evropský potravinářský průmysl bije na poplach. V nedávném prohlášení společnosti evropského zemědělsko-potravinářského průmyslu varují před uzavíráním závodů a omezením dodávek v důsledku energetické krize.

Bez energie nebudou potraviny

FoodDrinkEurope, sdružení zemědělců EU COPA-COGECA a hlavní sdružení zpracovatelů potravin v EU ve společném prohlášení vydaném ve čtvrtek varovaly, že některé podniky by mohly brzy ukončit výrobu. Jako první budou postiženy malé a střední podniky, zejména ty, které působí v energeticky náročných odvětvích, jako je pekařství, zpracování zeleniny a mlékárenství.

„Dokud bude přetrvávat nejistota, bude se zvyšovat tlak na podniky, aby buď propouštěly zaměstnance, omezovaly provoz, nebo – v nejhorším případě – zcela ukončily činnost,“ varoval Dirk Jacobs, generální ředitel FoodDrinkEurope, a zdůraznil: „Bez energie nejsou potraviny.“

Podle sdružení hrozí čtyřem z deseti potravinářských podniků v Belgii v případě dalšího hospodářského poklesu bankrot. „Situace je pro náš sektor velmi nejistá – je to za pět minut dvanáct,“ řekl Jacobs.

Ve čtvrtek zhasla světla v tisících pekáren v severním Německu, kde se kvůli šíleným cenám energií obávají bankrotu. To vyvolalo pozdvižení zejména proto, že vládnoucí semaforová koalice rozhodla o rozsáhlém úlevovém balíčku.

Pekařský průmysl je „v nákladové tsunami“ a čekají ho „mimořádně těžké měsíce“, uvedla mluvčí Ústředního svazu německých pekařů v Berlíně.

EU si nárokuje válečné pravomoci
Nejen vlády mnoha států EU, ale i Evropská komise se zřejmě připravuje na „horký podzim“: Komise si nyní nárokuje mimořádné pravomoci, včetně řízení vojenských dodávek v případě nouze. Vyplývá to z interních dokumentů Evropské komise, o nichž informovala tisková agentura Reuters.

Mimořádné pravomoci Komise počítají mimo jiné s dirigistickým řízením evropské ekonomiky – některé podniky by mohly být v budoucnu nuceny vyrábět nezbytné produkty a u určitého zboží by mohly být nařízeny zásoby. Porušovatelé by byli pokutováni.

Podle agentury Reuters má být plán nazvaný „Společný nástroj pro mimořádné situace na trhu“ představen 13. září. Ten má reagovat na krize v zásobování způsobené „pandemií Covid“ a válkou na Ukrajině. Komise by mohla požádat členské státy EU, aby co nejdříve restrukturalizovaly své dodavatelské řetězce a zvýšily zásobování nebo výrobu potřebných produktů. Za tímto účelem by také mohla nařídit přeměnu nebo rozšíření stávajících výrobních kapacit a upřednostnit určité výrobky.

Společnostem, které poskytnou nepravdivé nebo zavádějící informace, může být uložena pokuta až do výše 300 000 EUR. Těm, které by pokyny nedodržovaly, by byla každý den uložena pokuta ve výši 1,5 procenta denních tržeb.

Podle agentury Reuters je několik zemí EU znepokojeno těmito plány, které připomínají zavádění státních zásahů. Realizace plánů Komise by totiž vedla k dalšímu znemožnění národních států.

Zdroj