Evropská unie nedávno zavedla nové totalitní nařízení známé jako „zákon o digitálních službách.“ V platnost vstoupil minulý pátek. Tato legislativa zavádí mimořádně přísný režim kontroly online obsahu, který překonává všechny předchozí formy autoritářského dohledu. Ačkoli je tento zákon specifický pro Evropu, jeho důsledky mohou mít zásadní vliv v celosvětovém měřítku.
Podle tohoto nového nařízení budou legie Evropských úředníků rozhodovat o tom, co se považuje za přijatelný diskurz na internetu. Pokud se na některé z hlavních online platforem setkají s obsahem, který považují za nepřijatelný, mají pravomoc donutit platformu, aby jej odstranila, a to jen proto, že by se s ním mohl setkat někdo v Evropě. Ačkoli je tento zákon specifický pro Evropu, jeho důsledky mohou mít značný vliv v celosvětovém měřítku.
Dochází k seismické změně, která signalizuje transformační moment v digitálním prostředí. Objevují se zprávy, že zákon o digitálních službách (Digital Services Act, DSA) zahájil hlubokou změnu, kdy velké technologické korporace nesou právní odpovědnost za obsah, který se objevuje na jejich platformách.
Tato změna paradigmatu v podstatě znamená, že tito technologičtí giganti, kteří dříve fungovali s určitou imunitou vůči odpovědnosti za obsah, jsou nyní povinni sledovat a regulovat materiál zveřejněný na svých platformách. DSA jim ukládá zákonnou povinnost zajistit, aby obsah odpovídal přísným normám a neporušoval stanovená pravidla.
DSA v podstatě představuje přelomový okamžik, protože nejen zdůrazňuje rostoucí význam digitální odpovědnosti, ale také vyžaduje výraznou rekalibraci fungování těchto technologických gigantů v online sféře. Důsledky tohoto právního posunu se proto mohou odrazit v celém digitálním světě a ovlivnit budoucnost online obsahu a interakcí s uživateli.
Zákon Evropské unie o digitálních službách (DSA) oficiálně vstoupil v platnost. Od 25. srpna 2023 se technologičtí giganti jako Google, Facebook, Amazon a další musí řídit rozsáhlými právními předpisy, podle kterých jsou online platformy právně odpovědné za obsah, který na nich zveřejňují.
Přestože byl tento nový zákon přijat v EU, pravděpodobně se dočkáme dalekosáhlých globálních dopadů, protože společnosti přizpůsobí své zásady tak, aby jej splňovaly.
Dnes vstupuje v platnost zákon EU o digitálních službách: co to znamená, The Verge, 25. srpna 2023.
Počínaje 24. únorem 2024 se však platnost DSA rozšíří na podstatně širší okruh online platforem, které mají méně než 45 milionů uživatelů měsíčně.
Byli jsme informováni, že tento nový právní předpis stanoví přesné pokyny, které jsou online platformy povinny dodržovat. To zahrnuje regulaci obsahu, který je považován za „nepravdivý nebo zavádějící“, jak je uvedeno v Posíleném kodexu praxe v oblasti dezinformací.
Jaké typy projevů se tedy DSA snaží regulovat? Zpřísněný kodex praxe v oblasti dezinformací z minulého roku definuje dezinformace jako „nepravdivý nebo zavádějící obsah, který je šířen s cílem oklamat nebo získat ekonomické či politické výhody a který může vést k poškození veřejnosti.“ Tento kodex byl již uplatněn během voleb a v reakci na krize, jako je COVID-19 a konflikt na Ukrajině.
Tato opatření jsou často prezentována jako neškodná a nepolitická, pouze odvádějí uživatele od nepodložených tvrzení, jako jsou věže 5G způsobující Covid nebo boj proti úmyslnému zahraničnímu vměšování. Skutečnost je však složitější. Pro ilustraci tohoto bodu uveďme Evropskou observatoř digitálních médií („EDMO“), centrum pro ověřování faktů financované EU, jehož cílem je „odhalovat dezinformace, odhalovat jejich zdroje nebo zmírňovat jejich dopad.“
Tuto organizaci, která o sobě tvrdí, že je „nezávislá“ a „nestranná“, lze považovat za obdobu kontrolního orgánu EU. Byla založena Komisí v červnu 2020 s rozpočtem 13,5 milionu eur a sestavuje zprávy o online diskurzu v EU. Tyto zprávy zahrnují pravidelné „stručné zprávy o ověřování faktů“, „zprávy o dezinformacích“ pro konkrétní země a „včasná varování“ týkající se očekávaných dezinformačních trendů – to vše s cílem „předem vyvrátit“ nepravdy. „Předběžné vyvracení“, jak vysvětluje jedna z prezentací EDMO, je proces odhalování nepravd dříve, než se prosadí.
Výstupy EDMO jsou příkladem toho, jak byrokratické subjekty cynicky nakládají s pojmem „dezinformace.“ Vezměme si jejich informaci o dezinformacích v Irsku v roce 2023. EDMO nás informuje, že v tomto členském státě EU běžně monitoruje 12 online platforem, které zahrnují jak mainstreamové platformy, jako jsou Twitter, WhatsApp a YouTube, tak jejich méně regulované protějšky, jako jsou Gettr, Telegram a Odysee. V této zprávě vyjmenovávají různé „dezinformační trendy“ pozorované v Irsku, které údajně způsobují „škody.“ Tyto trendy zahrnují:
1. „Nativistické narativy“ proti migraci, jejichž příkladem jsou hashtagy jako „Irsko je plné“, slogan „Make Ireland safe“ nebo výrazné používání irské trikolóry.
2. „Genderové a sexuální narativy“ zabývající se drag queens a trans problematikou jsou považovány za součást širšího „anti-woke“ narativu, který satirizuje kampaně za sociální spravedlnost.
3. „Environmentální narativy“ kritizující politiku v oblasti změny klimatu a postavy jako Greta Thunbergová, které jsou považovány za součást širších narativů zaměřených proti elitám a „venkovskému Irsku versus Dublinu.“
Je zřejmé, že společným znakem těchto narativů není to, že představují „dezinformaci“, definovanou jako „nepravdivou informaci s cílem oklamat.“ Naopak, představují politické názory odlišné od establishmentu Evropské unie. Ztělesňují odpor Evropské veřejnosti k nepopulárním politikám prosazovaným Evropskými elitami – konkrétně k politikám souvisejícím s masovou migrací, transgenderovou ideologií a ekologickou úsporností Net Zero.
Tento odhalující dokument zdůrazňuje, jak je technokratická kampaň proti tzv. dezinformacím v podstatě politická a nedemokratická. To, co je označováno jako „dezinformace“, je ve skutečnosti jakýkoli politický narativ, který je v rozporu s preferencemi globalistického establishmentu EU – dokonce i samotný termín „globalisté“ je stigmatizován jako nepřijatelný.
Skutečná pravdivost obsahu, který Evropští byrokraté považují za „nepravdivý nebo zavádějící“, se v tomto kontextu stává irelevantní. Podstatné je, že online platformy musí dodržovat směrnice, které dostávají, jinak budou čelit tvrdým důsledkům.
Online platformám, které nedodržují pravidla DSA, hrozí pokuta až do výše 6 % jejich celosvětového obratu. Podle Evropské komise budou mít koordinátor digitálních služeb a Komise pravomoc „vyžadovat okamžitá opatření, pokud je to nezbytné k řešení velmi závažných škod.“ Platforma, která by trvale odmítala dodržovat předpisy, by mohla být v EU dočasně odstavena.
Dnes vstupuje v platnost zákon EU o digitálních službách: tady je, co to znamená, The Verge, 25. srpna 2023.
Velké technologické korporace vynaloží velké úsilí, aby se těmto pokutám vyhnuly, což je nepochybně povede k dodržování směrnic. To znamená, že stovky nevolených byrokratů EU budou mít značný vliv na online projevy.
Byli jsme informováni, že tito byrokraté EU budou spolupracovat s „důvěryhodnými značkami“, které budou pomáhat při určování obsahu vyžadujícího cenzuru.
Podle tohoto Orwellovského rámce bude shromáždění stovek nevolených byrokratů EU určovat, co lze považovat za dezinformaci, a dávat pokyn velkým technologickým společnostem, aby cenzuru prosazovaly. Tváří v tvář potenciálnímu poškození své pověsti a finančním sankcím nebudou mít tyto společnosti jinou možnost než se podřídit. Tato cenzura může mít různé podoby: lidští moderátoři odstraňující obsah, stínové zákazy problematických tvůrců obsahu s cílem omezit jejich dosah, démonizace konkrétního obsahu a úprava algoritmů s cílem podporovat nebo degradovat určitá témata. Ačkoli DSA technicky platí pouze v rámci právních hranic EU, po začlenění do velkých technologických firem bude mít tento rozsáhlý aparát pro regulaci obsahu pravděpodobně dopad na uživatele po celém světě.
Dopad na uživatele po celém světě
Možná se domníváte, že se můžete této cenzuře vyhnout, protože nebydlíte v Evropě. Bohužel tomu tak není.
Pokud publikujete obsah, který by mohl potenciálně zhlédnout někdo v Evropě, spadá váš obsah do působnosti této nové znepokojivé legislativy.
Připravte se na bezprecedentní úroveň cenzury internetu, kterou nikdo z nás dosud nezažil. Navíc stojí za zmínku, že většina velkých technologických společností, na které se tento nový zákon vztahuje, má sídlo ve Spojených státech.
Kromě toho mají Evropské předpisy tendenci ovlivňovat celosvětové normy, což je jev označovaný jako „Bruselský efekt.“ Například obecné nařízení Evropské unie o ochraně osobních údajů („GDPR“), zákon o digitální ochraně osobních údajů přijatý v roce 2018, se stal globálním měřítkem. Řada zemí, včetně Japonska, Brazílie, Británie po brexitu, různých států USA a technologických společností, přijala rovnocenné předpisy. Možnost, že podobný globální vliv nastane i v případě DSA, by měla vyvolat obavy všech.
Vyšlo najevo, že Federální obchodní komise vyslala v březnu do Evropy své zástupce, aby pomohli s implementací tohoto nového zákona v rámci Spojených států:
Člen obchodního výboru Senátu USA Ted Cruz (R-Texas) dnes zaslal dopisy předsedkyni Federální obchodní komise (FTC) Lině Khanové a vedoucímu kanceláře Evropské unie v San Franciscu, v nichž požaduje odpovědi na otázky týkající se míry koordinace mezi FTC a EU při prosazování zákona EU o digitálních službách (DSA) a zákona o digitálních trzích (DMA) na území USA.
Oba zahraniční zákony byly napsány s cílem oslabit Americké technologické společnosti, zejména v Evropě. K zákonům DSA a DMA neexistují žádné navazující federální zákony, takže snahy FTC o spiknutí se zahraničními regulačními orgány proti americkým podnikům nemají obdoby.
FTC v březnu oznámila, že vysílá úředníky agentury do Bruselu, aby pomáhali EU při provádění těchto zákonů, zatímco EU otevřela v San Francisku kancelář, která má vyvíjet tlak na americké technologické společnosti, aby je dodržovaly.
Senátor Cruz vytýká FTC, že se spolčuje s EU, aby se zaměřila na americké podniky, Výbor pro obchod, vědu a dopravu Senátu USA, 22. srpna 2023.
Od této chvíle bude možnost vyjadřovat alternativní názory na internetu výrazně náročnější.
Cenzura je známkou slabosti
Rozsah cenzurních opatření DSA je sice skutečně znepokojivý, ale spíše než o síle EU svědčí o její rostoucí nestabilitě.
Německá ekonomika, která je základním kamenem Evropského průmyslu a má zásadní význam pro stabilitu eura, se potýká s výrazným poklesem v důsledku rostoucích nákladů na energie, což z ní činí jedinou ekonomiku G7, která podle prognóz v letošním roce poklesne. To dalo vzniknout pravicově populistické straně Alternative für Deutschland, která se nyní těší 20 procentní podpoře a je druhou nejpopulárnější politickou stranou v Německu. Křehká Německá vládní koalice dokonce uvažuje o zákazu této strany.
Současně v celé EU, od Švédska přes Rakousko až po Nizozemsko, získala v nedávných volbách značnou podporu povstalecká populistická hnutí, která se staví proti zelené politice a imigraci. Elity EU se zapletly do skandálu Qatargate, ostudné korupční aféry, v níž jsou vrcholní představitelé EU obviněni z přijímání úplatků v hotovosti od Katarské vlády. Vzhledem k volbám do Evropského parlamentu, které se mají konat v příštím roce, se politický establishment EU oprávněně obává hrozícího nárůstu populistických nálad. Dokonce i středopravicová Evropská lidová strana se posouvá ke konzervativnějším postojům.
V důsledku toho se odvážná a otevřeně autoritářská povaha DSA jeví jako produkt obklíčeného a stále nepopulárnějšího establishmentu EU. Ačkoli tento vývoj může být pro kritiky EU vítanou zprávou, zdá se, že s klesající legitimitou EU je stále odhodlanější držet se u moci.
Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
