Kenneth Rogoff uvádí, že pokud Západ uvalí sankce na třetí stranu, která obchoduje s Ruskem, zvýší to tlak na ruskou ekonomiku, ale zároveň to posune zpět kolo ekonomické globalizace.
Zvýšení vývozu ropy a růst průmyslové výroby
Zdá se, že západní sankce uvalené na ruskou ekonomiku po zahájení ruské speciální vojenské operace na Ukrajině nedosáhly svého cíle – uvrhnout Rusko do ekonomické, a tedy i sociální krize, která vyvíjí tlak na ruské vedení, aby se podřídilo americkému a západnímu diktátu.
Růst ruské ekonomiky
Podle zprávy Mezinárodního měnového fondu prokázala ruská ekonomika nečekanou odolnost a rezistenci vůči západním tlakům tím, že přesměrovala svůj vývoz, zejména ropy a plynu, ze západních zemí, které na ni uvalily sankce, do jiných zemí, které na ni sankce neuvalily, v čele s Čínou, Indií a Brazílií.
To přispělo k obnovení aktivity ruské ekonomiky ve třetím čtvrtletí roku 2022 a očekává se, že toto zlepšení výkonnosti ruské ekonomiky bude pokračovat i v průběhu roku 2023. Ruská ekonomika využila vysokých cen ropy a zemního plynu na světových trzích ke zvýšení svých příjmů a dosažení tempa růstu přesahujícího v letošním roce dvě procenta, a to s ohledem na rozsáhlou náhradu dovozu tím, že se uchýlila ke komoditám vyráběným na místním trhu.
Podle zprávy agentury Bloomberg dosáhl ruský vývoz ropy v letošním roce největšího nárůstu ve srovnání s předchozími sedmi lety, a to navzdory západním sankcím. Podle agentury činil vývoz ropy během prvních tří týdnů letošního dubna přibližně 1,9 milionu barelů denně, což je nejvyšší hodnota od roku 2016, a to i přes oznámení Moskvy, že sníží těžbu ropy o 500 000 barelů denně v reakci na snahu skupiny sedmi průmyslových zemí omezit ceny ruské ropy.
Prostřednictvím Turecka se Rusku podařilo dosáhnout na nové trhy s ropou v severní Africe, včetně Maroka, Tuniska a Libye. Rusko také zvýšilo objem vývozu ropy do zemí Latinské Ameriky, zejména do Brazílie. Brazilský dovoz ropy z Ruska představoval do dubna 53 % celkového brazilského dovozu ropy ve srovnání s loňským rokem, kdy ruský dovoz ropy do Brazílie činil pouze 0,2 % celkového brazilského dovozu ropy.
Současně ruský průmysl za poslední měsíc vzrostl o 1,2 % oproti dubnu 2022 a o 13,4 % oproti únoru. Největší růst zaznamenalo odvětví kovoprůmyslu s tempem růstu 30,4 procenta, dále odvětví elektroniky a počítačů s tempem růstu 22,5 procenta a elektrických zařízení s tempem růstu 21,5 procenta.
To bylo doprovázeno výrazným poklesem míry inflace za letošní rok, neboť index inflace zaznamenal v dubnu 3,15 procenta oproti 10,99 procenta v únoru, přičemž je třeba poznamenat, že je to poprvé od roku 2020, kdy index inflace klesl pod 4 procenta. Odborníci očekávají, že v následujících měsících index inflace opět vzroste na 5 až 7 procent, ale v roce 2024 opět poklesne na méně než 4 procenta.
Důvody neúspěchu západních sankcí
Spisovatel Frank Vogl přičítá příčinu neúspěchu amerických a západních sankcí proti ruským oligarchům, kteří podporují prezidenta Vladimira Putina, zájmu mnoha západních bank o recyklaci ruských peněz a neschopnosti amerických a západních úřadů těmto recyklačním operacím zabránit. Jako příklad uvádí, že estonská Danske Bank v roce 2018 recyklovala ne méně než 235 miliard dolarů patřících ruským podnikatelům a získala díky těmto recyklačním operacím obrovské provize.
Novinář Kenneth Rogoff přičítá neúspěch západních sankcí, které paralyzovaly ruskou ekonomiku, skutečnosti, že tyto sankce jsou mnohem mírnější než sankce uvalené na Írán nebo Severní Koreu, zejména proto, že nezahrnovaly uvalení sankcí na třetí stranu. Rogoff naznačuje, že pokud Západ uvalí sankce na třetí stranu, která obchoduje s Ruskem, zvýší tím sice tlak na ruskou ekonomiku, ale zároveň tím odsunou kolo ekonomické globalizace, což poškodí zájmy Spojených států.
Uvádí, že Rusko nadále prodává ropu Indii a Číně a nakupuje čerstvé ovoce a zeleninu od sionistické entity. Kromě toho se velké množství ruského zboží vyváží prostřednictvím přebalovacích a přepravních operací, což přispělo ke zvýšení objemu obchodu mezi Ruskem, Tureckem, Arménií, Kyrgyzstánem a Kazachstánem po poklesu objemu ruského obchodu s Evropou.
Sankce Západu na vojenské technologie a komponenty omezily schopnost Ruska doplnit své zásoby vysoce přesných raket. Stojí za zmínku, že sankce nezabránily Rusku získat dostatek elektronických čipů k osazení velkých částí fronty na Ukrajině inteligentními pozemními minami. Podle některých odhadů je nyní zaminováno 30 % ukrajinského území a Rusko toho bylo schopno, aniž by se obrátilo na Čínu s žádostí o vojenskou technologii.
Spojené státy a Západ zavedly rozsáhlé a komplexní finanční sankce zaměřené i na ruské představitele v čele se samotným prezidentem Vladimirem Putinem. Tyto sankce se však zaměřily především na vývoz ropy a vyňaly velké množství komodit a výrobků. Spojené státy například stále dovážejí ruský uran pro provoz svých jaderných elektráren, které jim zajišťují 20 % jejich elektrické potřeby.
Před zvláštní vojenskou operací na Ukrajině dosahovalo Rusko velkých obchodních přebytků, což mu umožnilo vytvořit velké rezervy v cizích měnách a mohlo vytvořit státní fond ve výši přibližně 700 miliard dolarů v očekávání sankcí, o nichž vědělo, že na něj budou uvaleny bezprostředně po zahájení vojenských akcí na Ukrajině.
Spojené státy a západní země se obávají uvalit sankce na třetí strany, které obchodují s Moskvou, protože to může vést ke globální recesi, zejména proto, že mezi obchodníky jsou velké ekonomiky, jako je Indie, Čína a Brazílie, a není snadné na ně uvalit sankce, aniž by to mělo negativní dopad na ekonomiky západních zemí, které v současné době trpí důsledky přerušení hospodářských vztahů s Ruskem.
Také mnoho zemí třetího světa není připraveno přerušit své hospodářské vazby s Ruskem. A v případě, že se západní země uchýlí k variantě sekundárních sankcí (tj. sankcí vůči třetí straně, která obchoduje s Ruskem), pak podpoří vznik paralelní globální ekonomiky, která je nezávislá na jejich hegemonii, což přispěje k omezení jejich globálního vlivu a poškodí ekonomickou globalizaci, po níž volá a která je pro ně hlavním nástrojem hegemonie. během jednadvacátého století.
Prosím, lajkujte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
Tak veru!!! Bohu chvála. Stále som to tvrdil hneď od prvého dňa. Rusko bolo tým de facto prinútené začať vyrábať istú produkciu doma a to zase malo za následok zvyšovanie zamestnanosti. A ako dobre vieme keď sa zvyšuje zamestnanosť tak sa zvyšujú aj mzdy. A keď sa zvyšujú mzdy zvyšuje sa aj životná úroveň obyvateľov. Všetko zo všetkým súvisí. Putinovi urobili medvediu službu. Raz darmo Putin je génius. V podstate svojou rafinovanosťou prinútil prehnitý západ aby mu týmto spôsobom pomohli presadiť doma isté zmeny. Zmeny k lepšiemu. Vzniklo kopu nových firiem, ktoré začali vyrábať to čo západ prestal dovážať. Inak Putin sa ako prvé sústredil na potraviny a živočíšnu výrobu, lebo vedel, že spokojnosť národa vždy tkvie v plnom tanieri. Následne prišli na rad aj ostatné odvetvia.