WEF připravuje svět na Nemoc X

Příští „zdravotní krize“ planetárního rozsahu je „otázkou kdy, nikoliv zda“, prohlásil dnes v Davosu generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Zatímco podle WHO se patogeny, které by mohly způsobit příští pandemii, pohybují od SARS a MERS po Ziku a ebolu, účastníci panelové diskuse Světového ekonomického fóra se rozhodli zaměřit na takzvanou nemoc X, která je „neznámá, ale může se stát“, jak popsal Tedros. Podle původního popisu zasedání WHO již odhadla, že Nemoc X bude 20krát smrtelnější než Covid. Taková budoucí ničivá mimořádná událost bude jistě vyžadovat „globální koordinaci a účast“, shodli se účastníci.

Tedros, jeden z hlavních řečníků, v úvodu svého vystoupení objasnil koncept nemoci X a označil jej za „zástupnou“ definici dosud neznámé nemoci, která by byla způsobena dosud neznámým hypotetickým patogenem. Připomněl, že WHO s touto definicí poprvé přišla již v roce 2018, když zařadila Nemoc X na svůj užší seznam „prioritních“ nemocí a patogenů s nejsilnějším potenciálem způsobit celosvětové ohrožení zdraví.

V tomto smyslu byl Covid-19 první nemocí X a „na nemoc podobnou Covidu jsme se připravovali“ již od roku 2018, přiznal Tedros. Ve zjevné snaze vysvětlit neúčinnost těchto příprav šéf WHO zopakoval nepravdu o „zahlcených“ nemocnicích s nedostatkem personálu, prostor a zdrojů, což prý vedlo ke ztrátě „mnoha lidí“, a zároveň kritizoval Západní země za to, že neinvestují do základních systémů primární péče, zatímco upřednostňují nejmodernější technologie, jako jsou robotické operace.

Tedros dále zdůraznil, že přípravy na Nemoc X vycházejí ze zkušeností získaných při reakci na Covid pandemii. Přijetí znamená, že by se mělo očekávat, že opatření zavedená v letech 2019-2023 budou opět využita, jak vyplynulo z panelové diskuse. Jedním z takových opatření je program hromadného očkování. Ředitel WHO signalizoval, že k očkování by měly mít „rovný“ přístup všechny státy, nejen bohaté země, které je během Covidu „hromadily.“ Opomenuto zůstalo, že Africké a některé sijské země s nízkou mírou proočkovanosti dopadly v porovnání se zeměmi s vysokou mírou proočkovanosti mnohem lépe v počtu případů Covid, hospitalizací a úmrtí.

Jako součást řešení univerzálního přístupu k vakcínám, uvedl Tedros, pomohla WHO 15 zemím ve všech zeměpisných oblastech zavést vlastní výrobu mRNA vakcín.

Další součástí příprav, které WHO umožnila, bylo zřízení systému sledování patogenů nazvaného BioHub System, což je druh „pandemického zpravodajství“, který by měl pomoci identifikovat patogeny s epidemickým a pandemickým potenciálem a umožnit rychlejší vývoj vakcín. Stojí za zmínku, že WHO spolupracuje se skupinami, jako je nechvalně proslulá EcoHealth Alliance, která byla zodpovědná za nasměrování Amerických finančních prostředků a technologií do Wuhanského virologického institutu (WIV), aby provedla výzkum gain-of-function netopýřích koronavirů, které vyvolaly pandemii Covid-19, jejíž vyšetřování původu WHO loni v tichosti odložila.

Nakonec by všichni členové WHO měli do května 2024 podepsat tzv. pandemickou dohodu, uvedl ředitel WHO a upřesnil, že „úzké národní zájmy by neměly stát v cestě“ společné reakci na „společného nepřítele.“ Roy Jakobs, prezident a generální ředitel Nizozemského nadnárodního konglomerátu Royal Phillips, se připojil k těmto názorům a kritizoval „lidi“ za to, že se příliš „soustředí na své zájmy“, což podkopává „spravedlivé rozdělení prostředků“, a tím brání reakci na „globální krizi.“

Tedros varoval, že „bez společné reakce … budeme čelit stejnému problému jako během Covidu“, ale nevysvětlil důsledky smlouvy pro národní suverenitu, která by přešla na WHO, jež by získala pravomoc vyhlašovat stav nouze, rozhodovat o opatřeních v reakci na pandemii, jako jsou lockdowny, povinné očkování, používání včasné léčby, lékařské protokoly, cenzura „dezinformací“, zavedení očkovacích pasů, omezení cestování a podnikání a rozdělování zdrojů.

Další účastnice panelu, Preetha Reddyová, vrcholná manažerka velkého nemocničního systému v Indii, zopakovala názor, že Nemoc X „rozhodně představuje jasné a aktuální nebezpečí.“ Při kontextualizaci příprav na toto „nebezpečí“ Reedyová zdůraznila, že podobně jako armády podstupují pravidelný výcvik válečné připravenosti, musí být zdravotnické systémy připraveny na mimořádné zdravotní situace. „Kdykoli se může stát cokoli a my nevíme, z jaké strany to přijde, a od toho se nedá utéct,“ řekla. Reddyová zdůraznila, že nejdůležitějším prvkem reakce na pandemii je „rozhodné vedení“ národů, „abychom udělali, co musíme“, a „učinili těžká rozhodnutí“, jako jsou rychlé „vakcinační zásahy“ a zavedení lockdownů.

Pokud jde o zlepšení zdravotnických systémů, Reddyová uvedla, že zavádění technologií při vzdělávání lékařů a zdravotních sester přineslo své ovoce během pandemie Covidu. Jako příklad uvedla, že jen během dvou týdnů se jejímu nemocničnímu systému podařilo vyškolit až 150 000 zaměstnanců, aby používali ventilátory u pacientů s Covidem, aniž by projevili lítost nad používáním invazivního prostředku, který podle různých odborných studií a pozorování lékařů (viz zde, zde, zde a zde), včetně Indie, způsoboval sekundární bakteriální zápal plic, který většinu jeho příjemců zabil nebo zranil.

Michel Demaré, předseda představenstva společnosti AstraZeneca, se vyjádřil, že klíč k úspěchu byl dvojí. Prvním prvkem bylo partnerství veřejného a soukromého sektoru, které WEF zprostředkoval. „Spolupracovali jsme s akademickou obcí, s vládou, s regulačními orgány, s komerčními dodavateli třetích stran a s nevládními organizacemi,“ oznámil s tím, že to byl předpoklad pro širokou distribuci vakcín, na kterou je hrdý.

Dalším prvkem byla podle Demarého „rychlá akce, rychlé rozhodování.“ Dále se pochlubil, že během pandemie vyrobila nadnárodní farmaceutická a biotechnologická společnost AstraZeneca tři miliardy dávek vakcín proti Covid, z nichž dvě třetiny šly prostřednictvím programu COVAX do zemí s nízkými a středními příjmy. Ghebreyesus si tento krok pochvaloval a řekl, že „skutečně pomohl.“

Ředitel WHO i předseda farmaceutické společnosti se nezmínili o nepříjemné skutečnosti, že očkovací látky byly chudým zemím předhozeny kvůli jejich rychlému pozastavení ze strany vyspělých zemí, včetně Kanady, Austrálie, Velké Británie, většiny zemí Evropské unie, Jihoafrické republiky, Indonésie a Malajsie. Během pouhých několika měsíců po zavedení se v těchto zemích zjistilo, že injekce společnosti AstraZeneca způsobují krevní sraženiny a další závažné vedlejší účinky!!!

Demaré uvedl, že pro lepší přípravu na další pandemii je nejlepší, když se státy zaměří na zlepšení zdraví svých obyvatel. Za tímto účelem navrhl investovat více prostředků do prevence nemocí posílením sběru a správy zdravotnických dat a využít k tomu umělou inteligenci. Kromě toho by umělá inteligence mohla „racionalizovat“ tvorbu rozpočtu a další aspekty systémů zdravotní péče, tvrdil. Na důležitosti rozvoje umělé inteligence ve zdravotnictví se shodli i další účastníci panelu.

Tématem právě probíhajícího výročního zasedání WEF je „Obnovení důvěry.“ Žádný z řečníků, z nichž každý hrál určitou roli v reakci na Covid, však neprojevil ochotu převzít odpovědnost za katastrofální dopady, které měla Covid opatření na světovou populaci. Jako jasný příklad nedostatku ohledu na obyčejné lidi se Ghebreyesus na ostré otázky nezávislých médií v ulicích Davosu zmohl pouze na trapnej úšklebek.

Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.

Zdroj