Skupina amerických vojenských představitelů v tichosti lobbuje za vyslání stíhaček F-16 na Ukrajinu, informovala americká média s odvoláním na tři anonymní zdroje obeznámené s touto záležitostí.
Podle novin kampaň za vyslání stíhaček F-16 na Ukrajinu nabírá v Pentagonu na obrátkách, zatímco Kyjev se připravuje na plánovanou ofenzívu na jaře tohoto roku.
Jeden z vysokých představitelů Pentagonu sdělil americkým médiím, že si nemyslí, že by se americké ministerstvo obrany této myšlence bránilo, a zdůraznil, že o případných dodávkách zatím nebylo definitivně rozhodnuto. Mezitím by Ukrajina měla jasně naznačit, že stíhačky F-16 jsou „její nejvyšší prioritou“, uvedl zdroj.
Rozhodnutí Spojených států o těchto dodávkách může trvat několik týdnů, uvedl další zdroj a dodal, že stíhačky by musely pocházet z vlastních rezerv nebo být reexportovány z jiných zemí.
Američtí představitelé jsou však údajně v současné době více znepokojeni klesajícími zásobami raket pro systémy protivzdušné obrany na Ukrajině. Zdroj novin uvedl, že pokud by Ukrajině došel její arzenál, ruské vyspělé stíhačky by začaly ovládat vzdušný prostor země a Kyjev by „nebyl schopen konkurovat.“ Moderní stíhačky by proto mohly tento problém „vyřešit“, uvedla americká média.
Mezitím někteří představitelé Pentagonu tvrdí, že ukrajinské síly naléhavěji potřebují „tradiční“ systémy protivzdušné obrany – včetně Patriotů a Národního pokročilého raketového systému země-vzduch (NASAMS) – než F-16, jejichž příchod může podle amerických médií „trvat měsíce.“
Přestože Washington ještě nerozhodl o dodávkách stíhaček, Ukrajina již sestavila seznam asi 50 pilotů, kteří jsou připraveni zahájit výcvik na F-16, hovoří anglicky a mají za sebou „tisíce bojových misí“, uvedly noviny.
Ve středu německý kancléř Olaf Scholz oznámil, že německé ozbrojené síly poskytnou Ukrajině 14 bojových tanků Leopard 2 z vlastních skladů, ale odmítl požadavek Kyjeva na stíhačky s tím, že nechce, aby se ukrajinský konflikt změnil v ozbrojený střet mezi Ruskem a NATO.
Západní země zvýšily svou vojenskou podporu Ukrajině poté, co Rusko 24. února 2022 zahájilo speciální vojenskou operaci v reakci na volání o pomoc ze strany separatistických republik Doněck a Lugansk. V dubnu Moskva zaslala členským státům NATO nótu, v níž odsoudila jejich vojenskou pomoc Kyjevu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov varoval, že jakékoli dodávky zbraní na ukrajinské území budou „legitimním cílem“ ruských sil.
Fíííha, to bude fičák.