Německá vláda dala zelenou dodávce samohybných protiletadlových děl na Ukrajinu, uvedla v úterý ministryně obrany Christine Lambrechtová.
V projevu na obranných jednáních pořádaných USA na americké letecké základně Ramstein v německé spolkové zemi Porýní-Falc Lambrechtová uvedla, že vedení v Berlíně učinilo toto rozhodnutí v pondělí. Zdůraznila, že Německo je „odhodláno jednotně pomoci ukrajinskému lidu v této existenční nouzi.“
Ministryně vysvětlila, že „Ukrajina si objedná“ hardware od německých výrobců a „Německo za to zaplatí.“ Berlín na tento účel vyčlení přibližně 2 miliardy eur, dodala Lambrechtová.
Dotyčná obrněná vozidla jsou samohybná protiletadlová děla Gepard, která německá armáda vyřadila z výzbroje již v roce 2010. Gepardy jsou určeny k likvidaci řízených střel a letadel a lze je použít i proti pozemním cílům. Na Ukrajinu by údajně mohlo být dodáno až 50 těžkých vozidel. Obranná firma Krauss-Maffei Wegmann nyní provede jejich renovaci a poté je předá Kyjevu, uvedla německá tisková agentura dpa. Není však známo, kdy přesně může Ukrajina očekávat dodávku protiletadlových systémů.
Lambrechtová rovněž oznámila, že Berlín „zahájil výměnný program s našimi partnery ve východní Evropě“, který zajišťuje, že „Ukrajina rychle získá těžkou výzbroj, která nevyžaduje zdlouhavý výcvik.“ Podle ministryně by však Německo mohlo v tomto ohledu udělat mnohem více.
Kromě toho bude Berlín spolupracovat s USA a Nizozemskem při výcviku ukrajinských jednotek na německém území v používání různých dělostřeleckých systémů.
Lambrechtová to oznámila během úterního setkání ministrů obrany 40 zemí, které hostil americký ministr obrany Lloyd Austin.
Začátkem tohoto měsíce několik německých médií informovalo, že německý výrobce zbraní Rheinmetall je připraven nabídnout 88 vyřazených tanků Leopard, jakož i munici, náhradní díly a nástroje na opravu této techniky. Ukrajinským jednotkám by byl rovněž poskytnut výcvik na tuto techniku. Společnost čekala na souhlas německé vlády, uvedla tehdy média.
Moskva opakovaně odsoudila dodávky zbraní NATO Kyjevu s tím, že pouze destabilizují situaci na místě a ztěžují vyhlídky na mír. Varovala také, že veškeré dodávky vybavení budou považovány za legitimní vojenský cíl ruských sil, jakmile překročí ukrajinské území.
„NATO v podstatě vede válku s Ruskem prostřednictvím prostředníka a vyzbrojuje tohoto prostředníka. Válka znamená válku,“ uvedl v pondělí ruský ministr zahraničí.
Rusko zaútočilo na sousední stát koncem února poté, co Ukrajina neplnila podmínky Minských dohod, které byly poprvé podepsány v roce 2014, a Moskva nakonec uznala donbaské republiky Doněck a Lugansk. Protokoly zprostředkované Německem a Francií měly separatistickým regionům poskytnout zvláštní status v rámci ukrajinského státu.
Kreml od té doby požaduje, aby se Ukrajina oficiálně prohlásila za neutrální zemi, která se nikdy nepřipojí k vojenskému bloku NATO vedenému USA. Kyjev trvá na tom, že ruská ofenzíva byla zcela nevyprovokovaná, a popřel tvrzení, že by plánoval znovudobytí obou republik silou.
