Po schůzce amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena a ministra obrany Lloyda Austina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským 24. dubna se zdá, že Kyjev je ještě více odhodlán nevyjednávat s Moskvou o ukončení války.
Ve skutečnosti USA pouze povzbuzují a dodávají Ukrajině odvahu pokračovat ve válečném úsilí navzdory malým vyhlídkám na vítězství. USA v podstatě doufají, že Ukrajina bude pro Rusko trvalým problémem, a Zelenskyj se ze své strany tomuto požadavku, který zajistí, že válka bude pokračovat déle, než je nutné, s radostí podřizuje.
V projevu na tiskové konferenci na blíže neurčeném místě v Polsku nedaleko ukrajinských hranic Austin řekl:
„Chceme, aby Rusko bylo oslabeno do té míry, aby nemohlo dělat takové věci, jaké dělalo při napadení Ukrajiny. Už ztratilo mnoho vojenských schopností. A upřímně řečeno i mnoho svých vojáků. A my chceme, aby nemělo schopnost tuto schopnost velmi rychle reprodukovat.“
Blinken zase novinářům řekl, že pokusy Vladimira Putina „podrobit si Ukrajinu a vzít jí nezávislost selhaly“ a že v důsledku sankcí je ruská ekonomika „v troskách.“
Navzdory realitě, kdy ruská armáda stojí na prahu Kyjeva a kdy separatistické síly podporované Ruskem dobývají v Donbasu jedno město za druhým, nejvyšší představitelé USA stále povzbuzují Ukrajinu, aby pokračovala ve válečném úsilí, a neupřímně tvrdí, že ruská armáda ztratila „schopnost“, a přiznávají, že jejich cílem je trvalé oslabení Ruska.
Zdá se, že Austin tímto způsobem doufá, že se Ukrajina může stát pro Rusko jakýmsi bahnem, které pohltí mnoho jeho zdrojů, energie a soustředění – něco podobného jako dvacetiletá americká okupace Afghánistánu. Kvůli tomu bude Kyjev při jednání s Moskvou jistě ještě vzdorovitější.
Na podporu této snahy Austin oznámil, že USA vyčlení Ukrajině více než 700 milionů dolarů na přímou a nepřímou vojenskou pomoc. Jak informoval deník New York Times, cesta do Kyjeva byla naplánována v přísně tajných podmínkách, přičemž Blinken a Austin letěli nákladním letadlem amerického letectva v doprovodu hrstky úředníků z jednotlivých resortů.
Cesta Blinkena a Austina do Kyjeva byla první cestou vysokých amerických představitelů na Ukrajinu od začátku války, což je o to symboličtější, že se konala v době, kdy ruské síly vedou v Donbasu rozsáhlou kampaň, v jejímž důsledku již padla velká města a ukrajinská armáda a její neonacistický prapor Azov zůstaly jen u jediné továrny ve významném přístavním městě Mariupol.
Mluvčí Rady národní bezpečnosti 21. dubna prohlásil, že USA chtějí, aby Ukrajina zvítězila, a „proto děláme vše, co můžeme, abychom Ukrajině pomohli bránit její suverenitu a územní celistvost a posílili Ukrajince na bojišti i u jednacího stolu.“
I kdyby Ukrajina souhlasila se zachováním neutrálního statusu s vnějšími bezpečnostními zárukami, existuje velká pravděpodobnost, že již za několik let může v Kyjevě dojít k novému majdanskému převratu. Tato možnost již v Moskvě vzbuzuje podezření, ale závazek USA pomoci Ukrajině oslabit Rusko ji jen umocňuje.
USA uspořádaly 26. dubna v Německu rozhovory o Ukrajině, které vedl Austin. Generál Mark Milley, předseda sboru náčelníků štábů USA, uvedl, že klíčovým cílem rozhovorů byla koordinace zvyšující se bezpečnostní pomoci Kyjevu, která zahrnovala těžké zbraně, jako jsou houfnice, a také ozbrojené drony a munici.
„Příštích několik týdnů bude velmi, velmi kritických,“ řekl Milley. „Potřebují neustálou podporu, aby mohli být na bojišti úspěšní. A to je skutečně účelem této konference.“
Tímto způsobem se opět zdůrazňuje, že Západ nehledá způsob, jak válku ukončit, ale způsob, jak ji udržet co nejdéle v bláhové naději, že ruská armáda oslabí do té míry, že už nebude schopna bránit své zájmy, ať už ve východní Evropě, střední Asii, na Kavkaze, Blízkém východě nebo jinde. Nejenže se tato naděje Západu nenaplní, ale navíc prodlužuje utrpení ukrajinského lidu.
