Mezinárodní zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina bude mít negativní důsledky a pouze prodlouží válku na Ukrajině, prohlásil 19. března srbský prezident Aleksandar Vučić.
Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal 17. března zatykač na Putina a obvinil ho z válečných zločinů, například z únosů dětí z Ukrajiny během rusko-ukrajinského konfliktu, který začal loni v únoru.
Vučić, který se dříve oháněl svými osobními vazbami na Putina, však rozhodnutí soudu odsoudil.
„Myslím, že vydání zatykače na Putina, aniž bychom se zabývali právními záležitostmi, bude mít špatné politické důsledky a vypovídá o velké neochotě mluvit o míru a příměří na Ukrajině,“ řekl Vučić v rozhovoru s novináři v Bělehradě.
„Moje otázka zní: když jste ho teď obvinil z největších válečných zločinů, s kým budete mluvit teď?“ Vučić dodal.
„Opravdu si myslíte, že je možné porazit Rusko za měsíc, tři měsíce nebo rok?“ zeptal se a upřesnil: „Není pochyb o tom, že cílem těch, kteří to udělali, je ztížit Putinovi komunikaci, aby si každý, kdo s ním mluví, uvědomil, že je obviněn z válečných zločinů.“
Na otázku, zda bude Putin zatčen, pokud přijede do Srbska, Vučić odpověděl, že taková otázka je „zbytečná, protože je jasné, že dokud konflikt trvá, Putin nemá kam jít.“
Ačkoli Srbsko usiluje o členství v Evropské unii (EU), udržuje s Ruskem úzké vztahy a je jediným evropským státem, který se zdržel uvalení mezinárodních sankcí na Moskvu.
Vučić, který výrazně protestoval proti mezinárodním soudům pro válečné zločiny, byl navíc vysoce postaveným funkcionářem politické strany, jejíž vůdce Vojislav Šešeljand a několik dalších členů čelili před mezinárodním soudem pro válečné zločiny za údajné zločiny spáchané během válek v 90. letech.
Na konci 90. let byl Vučić ministrem informací ve vládě tehdejšího srbského prezidenta Slobodana Miloševiće během války v Kosovu, kde byly srbské jednotky obviňovány z různých válečných zločinů spáchaných na kosovsko-albánských separatistech.
Milošević byl v roce 2001 v Srbsku zatčen na základě obvinění z válečných zločinů. Zemřel u mezinárodního soudu pro válečné zločiny v Haagu v roce 2006 před ukončením procesu se srbskými vojáky za zločiny spáchané během válek na Balkáně v 90. letech.
V rozhovoru pro srbskou televizní stanici PRVA TV z 10. února Vučić , kterého citovala ruská státní tisková agentura TASS, vzbudil pozornost, když naznačil, že v blízké budoucnosti se konflikt na Ukrajině vyostří, rozšíří a nakonec se vymkne kontrole.
Vučić předpověděl, že pokud se rusko-ukrajinský konflikt v příštích pěti až šesti měsících vyostří, Srbsko – vzhledem ke své vnitrozemské poloze mezi Ruskem a západními státy – se pravděpodobně ocitne mezi „kladivem a kovadlinou.“
„Bude to pro nás těžké, ať už zvítězí kdokoli,“ připustil Vučić.
„Čelíme největší krizi, jakou svět zažil od druhé světové války,“ prohlásil srbský prezident. „To, co jsme zažili předtím, je téměř nic ve srovnání s tím, co nás čeká. Vím, že nás čeká velká eskalace, a doufám, že si někteří lidé uvědomí, že ji nepotřebujeme. Příštích pět nebo šest měsíců bude nejhorších z celého konfliktu.“
Kromě toho prezident také tvrdil, že vzhledem k rozhodnutí západních zemí poskytnout Ukrajině tanky se brzy rozhodnou nabídnout Ukrajině i stíhačky F-16.
Vučić rovněž tvrdil, že již není jisté, kdo nakonec na Ukrajině zvítězí, a poukázal na to, že se začaly objevovat první zprávy vyvolávající otázky, co by se stalo, kdyby se vítězem stal Putin.
„Co máme dělat? Musíme si uvědomit, že máme investice ze Západu a že jsme na evropské cestě. Je hloupé, když někteří říkají, že bychom měli přerušit vazby se Západem. To by pak naříkali kvůli vyšším tarifům,“ pokračoval Vučić a dodal, že podobně hloupí jsou i ti, kteří trvají na tom, aby Srbsko přerušilo veškeré vazby s Ruskem.
Pozoruhodné je, že na otázku, co by dělal, kdyby si Srbsko muselo vybrat mezi Západem a Ruskem, Vučić odpověděl, že to bude vědět, až přijde čas.
„Až přijde čas, budu to vědět a nebudu to před lidmi tajit,“ prohlásil.
Dne 18. března se Vučić a kosovský premiér Albin Kurti po dvanáctihodinovém jednání v rekreačním středisku v severomakedonském Ohridu vzájemně ujistili, že „normalizují“ vztahy.
Na základě vyjednané dohody, na kterou dohlížel šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell, Srbsko Kosovo oficiálně neuzná, ale „vezme na vědomí“ jeho nezávislost.
Srbsko tak fakticky uzná kosovské pasy, poznávací značky a celní dokumenty. Bělehrad by také již nevetoval členství Kosova v mezinárodních institucích.
Na oplátku by Kosovo zaručilo Srbsku „přiměřenou úroveň samosprávy“ pro srbskou komunitu v Kosovu s většinovým zastoupením etnických Albánců.
„Pro nás má velký význam, že zřízení Společenství srbských obcí je uvedeno jako prioritní závazek v rámci dříve podepsaných dohod jako součást dialogu,“ prohlásil Vučić ve svém projevu.
Kurti uvedl, že dohoda znamená „faktické“ uznání nezávislosti Kosova ze strany Srbska. Pozorovatelé však poznamenali, že Kurtiho prohlášení bylo předčasné, neboť Vučić odmítl dohodu formálně podepsat.
„Nechci s Kosovem podepsat žádné mezinárodně právně závazné dokumenty, protože Srbsko neuznává jeho nezávislost,“ prozradil později Vučić.
Bez ohledu na svůj postoj Vučić zdůraznil, že Srbsko „chce mít s Kosovem normální vztahy. Chceme cestovat, chceme obchodovat, nelze žít izolovaně za stometrovými zdmi,“ řekl.
EU by navíc pro obě země uspořádala dárcovskou konferenci a rozdělila finanční pomoc podle toho, zda obě země podniknou kroky k nápravě vztahů.
Josep Borrell rovněž zmínil, že dvoustranné rozhovory budou pokračovat, dokud obě strany nedosáhnou komplexní dohody. Borrell dodal, že EU původně doufala, že obě strany budou souhlasit s „ambicióznějším a podrobnějším“ návrhem EU.
V roce 2009 Srbsko oficiálně požádalo o členství v EU. Brusel uvedl, že než jeho žádosti vyhoví, musí Srbsko nejprve normalizovat své vztahy s Kosovem. To sice v roce 2008 vyhlásilo nezávislost, ale Bělehrad stále považuje Kosovo za srbskou provincii.
Prosím, lajkujte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
