Jižní Kavkaz je důležitým aspektem Íránské a regionální bezpečnosti, a proto Írán nedopustí, aby spiknutí Západu s cílem zhoršit bezpečnost v regionu spatřilo světlo světa.
V minulých dnech se v Bruselu v rámci Severoatlantické aliance (NATO) sešly Evropská unie a Spojené státy a dohodly se na novém rozhodnutí ohledně zavedení nového plánu invaze a nezákonného zasahování do oblasti Jižního Kavkazu (oblast zahrnující Gruzii, Arménii a Ázerbájdžán, která z jihu hraničí s Íránem a Tureckem a ze severu s Ruskem). Prohlásili, že chtějí v tomto citlivém regionu zasáhnout, a z toho, co se stalo zřejmým, deklarovali jako jeden ze svých cílů nastolení „míru“ v regionu.
Takové chování svědčí o tom, že tato skupina, která se nehlásí ke svým cílům, chce pouze připravit půdu pro vytváření napětí v citlivých částech světa a získat záminku pro vojenskou přítomnost na úkor bezpečnosti tohoto regionu a nezávislosti jeho států.
Citlivost Jihokavkazského regionu není před nikým zahalena a úctyhodná historie Íránské Islámské republiky ukazuje, že vždy byla důležitým pilířem při udržování bezpečnosti a míru v tomto regionu a zároveň při zachování práv a zvláštností okolních států.
Nový plán NATO a jeho formování vychází z iniciativy USA a vyžaduje pomoc některých prostředníků v regionu.
Stojí za zmínku, že téměř před dvěma lety byla navržena iniciativa, která se drží stejného směru, ale pod jinou záminkou. V této iniciativě chtěli vytvořit elegantnější fasádu, která po odhalení odkryla mnoho velmi škodlivých detailů, když se snažili tvrdit, že usnadňují komunikaci za účelem přenosu energie mezi Jihokavkazskými národy.
Realizace takové strategie by vedla nejen k významným a strategicky destruktivním výsledkům na úkor národů regionu, ale také k erozi jejich historických hranic a vzniku vnitřních konfliktů. Tohoto vývoje by využily Západní mocnosti v čele se Spojenými státy Americkými jako záminky k intervenci v regionu. V důsledku toho by se vyostřilo stávající napětí mezi sousedními státy tím, že by se rozdmýchal požár zuřící mezi Jihokavkazskými státy, což by připravilo půdu pro expanzivní plány Západních mocností pod záminkou řešení konfliktů.
Je třeba poznamenat, že Američané, jakožto nejvyšší činitelé s rozhodovací pravomocí v NATO, usilovali o rozmístění sil této organizace na jihu Ruska nebo v severním Íránu, aby získali energetické zdroje v Kaspickém moři a ve Střední Asii. Od samého počátku byl tento plán zmařen díky ostražitému postoji svaté Islámské republiky a jejímu vytrvalému odporu vůči takovému plánu.
Zpočátku tento plán podporovali někteří regionální příznivci USA a NATO, ale Íránská Islámská republika se postavila proti a pouze Írán se tomuto plánu postavil s moudrostí a autoritou. Jejich touha, jak minulá, tak současná, zůstává pevně spojena s opakováním manévrů, jichž jsme byli svědky v Baltském moři a na Ukrajině, v rámci klíčového koridoru, který se táhne severním Íránem a jižním Ruskem. Tato snaha uzavře rozsáhlou a komplexní expanzi NATO na východ. Existuje poměrně dost výzkumných a rozhodovacích center, která slouží nelegitimním zájmům Západu, zejména těch, která po neúspěchu tohoto plánu odhalila své záměry, což toto tvrzení potvrdilo.
Dostupné důkazy ukazují, že USA jsou hlavou každého globálního hříchu a že vládnoucí křižáčtí Sionističtí kapitalisté v této zemi hledají konkrétní plán, jak přeformulovat svou globální hegemonii uprostřed nových okolností, které přinesla polarizace od druhé světové války.
Patří sem požadavky na unipolární svět vedený Spojenými státy George Bushe staršího v roce 1991, multipolární svět, který navrhl Čínský zástupce v OSN v roce 1999, vytvoření nového Východopolárního světa Čínou a Ruskem v roce 2022, které ohlásili Vladimir Putin a Si Ťin-pching, a formulace skutečné aliance protizápadních států v souladu se Šanghajskou organizací pro spolupráci (ŠOS) a BRICS. Zvláštní vliv na tuto alianci má Osa odporu, která se soustřeďuje kolem Íránské islámské republiky, a účast revolučních zemí Západní Asie v této Ose.
Proto jeden z Amerických představitelů nedávno prohlásil, že Západ musí v budoucnu narušit strategický monopol nad Hormuzským průlivem a Baltským mořem v oblasti dodávek energií, a toho lze dosáhnout pouze prostřednictvím Jižního Kavkazu.
Na druhou stranu Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že premiér Velké Británie a Německá kancléřka řekli tehdejším Sovětským představitelům (Michailu Gorbačovovi a Eduardu Ševardnadzemu) v době pádu Berlínské zdi, že NATO nepostoupí ani o centimetr na tuto hypotetickou linii dohodnutou po studené válce.
V letech následujících po rozpadu Sovětského svazu však svět viděl, jak NATO, komplexní Západní vojenská aliance soustředěná kolem Spojených států, nutí Evropské země jednu po druhé do aliance vstupovat. Vyhrožováním neutrálním zemím, které neměly důvod být nepřátelské vůči Rusku, na jedné straně a lákáním na členství v Evropské unii na straně druhé NATO tyto země anektovalo, až dospělo k Ukrajině, kde se Putin alianci postavil.
Po vážném konfliktu mezi Ruskem a Západem se NATO postupně přiklonilo k druhé alternativě (expanze na východ), kterou je Jižní Kavkaz. Putin před Ukrajinským incidentem prohlásil, že hranice Jižního Kavkazu jsou stejné jako ty, které byly vytyčeny v éře bývalého Sovětského svazu, ale ostrá konfrontace mezi Ruskem a Západem na Ukrajině postupně vedla ke snížení intenzity tónu Ruské vlády při zachování pozice na Jižním Kavkaze. Dokonce během uplynulých let dospěla záležitost do fáze, kdy se v kruzích ve Spojených státech a Turecku objevily názory, že Írán je jedinou zemí, která se staví proti zřízení Zangezurského koridoru.
Ano, takto Írán zastavil toto obrovské spiknutí s potřebnou obratností a autoritou.
Jeden z profesorů mezinárodních vztahů na univerzitě v Tbilisi před časem prohlásil, že obavy spočívají v tom, že Rusko na Jižním Kavkaze oslabí a NATO se stane sousedem Íránu. Dlouholeté a cenné zkušenosti Íránu nyní ukazují, že země, které chtějí Írán využívat, vpadnou do země oknem, pokud budou vystrčeny ze dveří. Nicméně stejně jako jsme se postavili proti otevření Zangezurského koridoru, postavíme se i proti jakémukoli jinému plánu usilujícímu o podobný výsledek a stále věříme, že formát 3+3 je nejlepším řešením budoucích problémů Jižního Kavkazu.
Íránská Islámská republika má s Ázerbájdžánem a Arménií dlouhou historii hlubokých vztahů a nezávislost těchto dvou sousedních zemí a zachování jejich územní celistvosti je pro nás nesmírně důležité.
Vydáváme jasné varování zemím, které Írán ještě neznají, že Íránská Islámská republika nedovolí, aby takové kroky činil jakýkoli národ, organizace nebo aliance, které mají v úmyslu poškodit Íránskou bezpečnost. S plnou ostražitostí a autoritou budeme bránit celistvost svého území a jeho bezpečnost. Je třeba zdůraznit, že Jižní Kavkaz je důležitou součástí Íránské bezpečnostní zóny, kterou bude Írán vždy bránit, stejně jako bezpečnost, nezávislost a územní celistvost všech zemí v tomto regionu. Toto rozhodnutí přijaté Evropskou unií, NATO a USA v Bruselu v žádném případě nespatří světlo světa.
Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
