Evropská unie (EU) hodlá zakázat veškerý dovoz z Ruska, druhého největšího vývozce ropy na světě, aby pomohla ochromit válečné úsilí této země na Ukrajině.
Uvalení nových sankcí proti Rusku kvůli válce na Ukrajině by vyžadovalo jednomyslnou podporu všech 27 členských států bloku. Maďarsko, které je silně závislé na dovozu ruské ropy, zatím tuto nabídku zablokovalo. Tato vnitrozemská země požaduje přibližně 750 milionů eur (800 milionů dolarů) na modernizaci svých rafinérií a rozšíření ropovodu z Chorvatska, aby se mohla odklonit od ruské ropy.
Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že bojkot ropy ze strany EU by byl pro maďarskou ekonomiku „atomovou bombou“ a zničil by její „stabilní dodávky energie.“
Na tiskové konferenci v Budapešti ve středu 25. května ministr zahraničí Peter Szijjarto prohlásil, že Maďarsko nebude hlasovat pro návrh ropného embarga, „pokud by to znemožnilo maďarské zásobování energií.“
Obvinil výkonnou moc EU, že plán prosazuje, aniž by zajistila energetickou bezpečnost Maďarska, které 85 % zemního plynu a více než 60 % ropy získává z Ruska.
Předseda Evropské rady Charles Michel uvedl, že je přesvědčen, že dohody lze dosáhnout do příštího zasedání rady 30. května. V dopise adresovaném Michelovi však Orbán uvedl, že Maďarsko „není schopno souhlasit s šestým balíčkem sankcí, dokud se při jednáních nepodaří vyřešit všechny nevyřešené otázky“, a že je „velmi nepravděpodobné“, že by se řešení podařilo dosáhnout před summitem příští týden.
Německý spolkový ministr hospodářství Robert Habeck uvedl, že EU může v nadcházejících dnech uzavřít dohodu o zákazu těžby ropy nebo využít „jiné nástroje“, pokud k dohodě nedojde.
Berlín byl původně proti ropnému embargu s odkazem na svou velkou závislost na ruské energii, ale nedávno svůj postoj změnil.
Ostatní členské státy EU vyjádřily netrpělivost s odkladem. „Musíme se do toho pustit,“ řekl irský ministr zahraničí Simon Coveney. „Jde o odstrašení od pokračování války. Čím dříve EU dokončí tento šestý balíček sankcí, tím lépe.“
Johanna Sumuvuoriová, mladší finská ministryně zahraničí, uvedla: „Je velmi důležité udělat maximum pro to, abychom jako EU vydali silné prohlášení.“
Šestý balíček sankcí proti Rusku zahrnuje zmrazení majetku a zákazy cestování pro prominentní Putinovy příznivce. Nastíněné plány na ruské ropné embargo by měly vstoupit v platnost na konci roku 2022.
Mezitím byl vnitrozemským zemím, které jsou na ruské ropě silně závislé, nabídnut odklad připojení se k embargu EU. Slovensku byl poskytnut odklad do konce roku 2024, zatímco České republice byl nabídnut termín v červnu 2024.
Putin: Evropa páchá ekonomickou sebevraždu
Rusko je přesvědčeno, že EU se uvalením dalších sankcí na zemi uprostřed konfliktu s Ukrajinou jen vystavuje riziku.
Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden na zasedání o energetice varoval, že Evropa by se snahou o postupné ukončení ruských dodávek energie dopustila „ekonomické sebevraždy.“
„Evropa ublíží jen sama sobě,“ řekl Putin a vyzval představitele státu, aby „nepromyšlených“ kroků Západu využili ve svůj prospěch. Dodal, že „chaotické kroky“ EU nejenže poškozují její vlastní ekonomiku, ale vedou také ke zvýšení příjmů z ropy a plynu pro Rusko.
„Taková ekonomická sebevražda je samozřejmě domácí záležitostí evropských zemí,“ řekl Putin.
USA a Velká Británie již ropné embargo zavedly, i když vzhledem k tomu, že obě země jsou čistými vývozci ropy, je tento krok spíše jednodušší.
Putin připustil, že ruský trh s ropou zasáhly v souvislosti se sankcemi „tektonické změny“, a dodal, že Moskva pomůže domácím producentům ropy, včetně usnadnění přístupu k úvěrům a pojištění.
Prezident se snaží přesměrovat dodávky do „spřátelených“ zemí, protože evropské státy hledají způsoby, jak se odprostit od ruské energie.
