Energetika a téměř všechna ostatní odvětví považovala po léta vodu za samozřejmost a považovala ji za hojný zdroj. S nástupem nové éry obnovitelných zdrojů energie však nemusí být tak snadné nalézt obrovské množství vody potřebné k pohonu ekologických energetických provozů. A nedostatek vody neohrožuje jen obnovitelné zdroje energie, protože brání také výrobě fosilních paliv a ohrožuje potravinovou bezpečnost.
V posledních měsících jsme byli svědky extrémního sucha v Evropě a USA, které konečně přimělo lidi uvědomit si význam zabezpečení vody. Stefano Venier, generální ředitel italské společnosti Snam, která se zabývá energetickou infrastrukturou, upozorňuje na obrovský dopad nedávných such na bezpečnost potravin i výrobu energie. Nízká hladina vody, označovaná jako „nejhorší sucho v Evropě za posledních 500 let“, omezila přepravní možnosti a také vysušila půdu a snížila výnosy letních plodin.
Venier vysvětluje: „Dlouhou dobu byla voda považována za něco, co je zdarma, za něco, co je plně k dispozici v jakémkoli množství.“ Dále říká: „Nyní zjišťujeme, že se změnou klimatu … se voda může stát vzácnou.“ A tak „musíme znovu získat vnímání důležitosti a hodnoty, kterou voda má, také s ohledem na … výrobu energie … zjistili jsme, že bez vody, dostatečného množství vody, nemůžeme vyrábět potřebnou energii nebo nemůžeme dodávat paliva pro plnění elektráren,“ dodal.
Sucho již vyvolalo obavy provozovatelů jaderných elektráren, kteří jsou závislí na vodě z řek pro chlazení svých jaderných reaktorů. Společnost EDF obvykle používá vodu z řek Rhone a Garonne, ale stoupající teplota vody znamená, že by se v horkých obdobích mohl snížit výkon jaderné elektrárny. Podle několika evropských energetických firem klesající hladina vody brání také tradičním energetickým provozům, jako je například výroba uhlí.
Problém nedostatku vody však asi nejvíce poškozuje projekty vodních elektráren. Ve Spojených státech se několik hydroenergetických provozů nachází podél řek s klesající hladinou vody, přičemž do roku 2050 hrozí větší riziko nedostatku vody. Nejvíce postiženými státy jsou Montana, Nevada, Texas, Arizona, Kalifornie, Arkansas a Oklahoma. Nedávná studie zveřejněná v časopise Journal Water zjistila, že 61 % všech světových přehrad pro vodní energii se bude nacházet v povodích s velmi vysokým nebo extrémním rizikem sucha, povodní nebo obojího. Navíc každá pátá přehrada vodních elektráren bude v oblastech s vysokým rizikem povodní, což je nárůst oproti dnešní každé 25. přehradě.
Jeff Opperman, vedoucí vědecký pracovník Světového fondu na ochranu přírody pro oblast sladkých vod, vysvětluje: „Projekty vodních elektráren se musí vypořádat s celou řadou hydrologických rizik – od příliš malého množství vody až po příliš velké množství – a tato rizika se podle odhadů v mnoha regionech v důsledku změny klimatu zvýší.“ „Již jsme zaznamenali regiony, jako je jihozápad USA, jižní Afrika a Brazílie, kde se výroba vodní energie snížila v důsledku poklesu hladiny vody,“ dodává.
A s těmito problémy se nepotýkají jen Spojené státy. V srpnu Norsko pohrozilo, že kvůli nízkým hladinám vodních nádrží omezí vývoz elektřiny. Země, která se na vodní energii spoléhá přibližně z 90 %, zvýšila regulaci výroby elektřiny, aby zabránila vyčerpání hladin vodních nádrží. Tato zpráva přišla jen několik dní poté, co nejdelší podmořský elektrický kabel na světě začal přenášet vodní energii z Norska do Spojeného království.
Norský ministr ropného průmyslu a energetiky Terje Aasland vysvětlil: „Potřebujeme mechanismus řízení nebo bezpečnostní mechanismus, který zajistí národní bezpečnost dodávek, aby nám nedošla voda v našich nádržích.“ Dodal: „Nyní zavádíme systém, kdy v případě, že dojde k situaci, kdy kapacita zásobníků bude nižší, než je pro dané roční období obvyklé, a klesne na kriticky nízkou úroveň, dojde k omezení vývozu.“
Tato omezení by se mohla stát běžným jevem, pokud budou tyto nepříznivé povětrnostní jevy a s nimi spojený nedostatek vody pokračovat. Nedávná vlna veder v Evropě dalece předčila očekávání odborníků na klima a v několika zemích dosáhla rekordních hodnot, což vedlo k požárům v oblastech, které nikdy předtím takové události nezažily, což ukazuje realitu dopadů změny klimatu.
Kromě škodlivého vlivu, který má nedostatek vody na výrobu energie, má také nesmírně negativní dopad na produkci potravin. V některých oblastech světa je rok od roku horší úroda, protože teploty stoupají a nedostatek vody se stává výzvou, mnoho zemí se obává o úroveň své produkce potravin. A vazba mezi vodou, potravinami a energií vyvolává obavy z dopadu dalších dvou faktorů na energetický sektor. Již nyní jsme svědky toho, že tento nexus funguje i opačným směrem – rostoucí ceny plynu způsobují nedostatek hnojiv, což ještě více zhoršuje dopad nedostatku vody na zemědělské výnosy.
S rostoucími obavami z nedostatku vody, způsobenými především změnou klimatu, existují obavy, že velký přechod na obnovitelné zdroje energie bude ještě více zbrzděn. Ani tradiční výroba fosilních paliv se však nevyhne dopadům nedostatku vody a vazba mezi vodou, potravinami a energií může situaci ještě zhoršit, což znamená, že je třeba rychle vytvořit plány na zmírnění tohoto nedostatku, aby se předešlo velké energetické krizi.
