Bývalý Americký prezident Donald Trump v neděli zdůraznil své pochybnosti o tom, že by NATO přišlo Spojeným státům na pomoc, pokud by se ocitly v ohrožení, a dále kritizoval alianci, kterou vždy opovrhoval.
Trump v podstatě zpochybňuje článek 5 Charty NATO, který stanoví kolektivní obranu v případě ozbrojeného útoku na členský stát, a říká, že si nemyslí, že by se aliance zavázala a pomohla jeho zemi.
„Platíme za NATO, a přitom z toho moc nemáme. Kdybychom někdy potřebovali jejich pomoc, řekněme, že bychom byli napadeni, nevěřím, že by nám pomohli. Znám ty lidi,“ řekl, když promlouval k početnému davu příznivců.
Bývalý Americký prezident je dlouhodobě v rozporu s NATO a během prvního roku svého působení v úřadu ho označil za zastaralé a kritizoval klíčové členy NATO, zejména Německo, za to, že nevynakládají více prostředků na obranu. Podle bývalého poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona byly USA připraveny v roce 2018 z aliance vystoupit.
V rámci svých výtek na adresu NATO Trump dále kritizoval rozhodnutí Amerického prezidenta Joea Bidena poskytnout vojenskou pomoc Ukrajině v probíhající válce. „Nemáme munici pro sebe, a přesto jí tolik rozdáváme,“ argumentoval.
Trump by mohl rozbít NATO
Zpráva deníku The New York Times zveřejněná v prosinci se odvolává na diplomaty EU a představitele think-tanků, kteří zjišťovali, zda by Trump v případě znovuzvolení vystoupil z NATO.
Anonymní zdroje deníku The New York Times sdělily, že „Evropští velvyslanci a představitelé think-tanků podnikali poutě za Trumpovými spolupracovníky, aby se vyptávali na jeho záměry.“
Finský velvyslanec v USA Mikko Hautala údajně hovořil s Trumpem a „snažil se ho přesvědčit o hodnotě své země pro NATO jako nového člena.“
Podle deníku The Times, který se odvolává na rozhovory se současnými i bývalými diplomaty, se očekává, že ostatní země se budou snažit získat Trumpovu přízeň „lichotkami a transakčními poklonami.“
Trump nevyhrožoval vystoupením Spojených států z NATO, ale brojil proti Evropským členům bloku a obviňoval je, že se přiživují na obrovské vojenské přítomnosti USA na kontinentu, přičemž se jim nedaří dosáhnout cíle obranného rozpočtu NATO ve výši 2 % HDP.
24 hodin na příměří
Dále slíbil, že pokud bude znovu zvolen, ukončí probíhající válku na Ukrajině do „24 hodin“, což Ukrajinský prezident Volodymyr Zelesnyj dříve odmítl jako nereálné.
Trump tak opakuje své loňské prohlášení, kdy prohlásil, že kdyby byl stále prezidentem, mohl by ukončení války na Ukrajině ovlivnit do 24 hodin jednáním, a dodal, že k válce by nedošlo, kdyby byl stále ve své funkci.
„Kdybych byl prezidentem, k válce mezi Ruskem a Ukrajinou by nikdy nedošlo, ale i nyní, kdybych byl prezidentem, bych byl schopen vyjednat ukončení této strašné a rychle eskalující války během 24 hodin,“ uvedl Trump na sociální platformě Truth.
Na otázku, zda by Trump podpořil Ukrajinu, kdyby se ujal úřadu již v listopadu, Zelenskyj odpověděl: „Opravdu nevím. Nevím,“ odpověděl.
To přichází v době, kdy Trump vede v republikánských průzkumech, díky nedávným vítězstvím ve volebních shromážděních v Iowě a primárkách v New Hampshire, které mu dodaly dynamiku proti jeho jedinému zbývajícímu protivníkovi, bývalé vyslankyni USA při OSN Nikki Haleyové, která je stále ve hře poté, co z ní počátkem týdne odstoupil Floridský guvernér Ron DeSantis.
Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
