Jsou lebky z Paracasu chybějícím článkem v původu lidstva? Patří druhu, který nevznikl na Zemi? Nebo jsou jen dalším příkladem deformace lebky?
Záhadné lebky z Paracasu jsou jistě jedním z nejzáhadnějších objevů vůbec.
Byly objeveny hluboko v pouštním poloostrově Paracas na jižním pobřeží Peru, kde peruánský archeolog Julio Tello v roce 1928 narazil na složité a důmyslné pohřebiště. To, co tam našel pohřbené, by mohlo změnit vše, co víme o historii lidstva.
Přestože skeptici zůstávají ohledně lebek z Paracasu nedůvěřiví, mnoho lidí věří, že by mohly naznačovat nejen chybějící článek v původu člověka, ale i zcela nový druh, který nevznikl na Zemi.
O tom, kdo má pravdu, rozhodne věda.
Přinášíme vám 10 zajímavostí o záhadných lebkách z Paracasu, souboru kontroverzních lidských ostatků, které navždy změní náš pohled na naše předky a náš původ:
1. Těla v hrobkách měla jedny z největších protáhlých lebek, jaké kdy byly na planetě objeveny.
2. Peruánský archeolog objevil více než 300 záhadných lebek, jejichž stáří se odhaduje nejméně na 3000 let.
3. Některé jihoamerické kmeny „svazovaly lebky kojenců“, aby změnily jejich tvar, a výsledkem byla drasticky prodloužená lebka, která připomínala cokoli jiného než obyčejného člověka.
4. Dlouhodobým působením stálého tlaku pomocí kusů dřeva dosahovaly starověké kmeny deformace lebky, kterou lze nalézt i u starověkých kultur z Afriky.Tento typ deformace lebky sice změnil tvar lebky, ale nezměnil její velikost, hmotnost ani objem, což jsou charakteristické znaky běžných lidských lebek.
5. Lebky z Paracasu jsou nejméně o 25 % větší a až o 60 % těžší než lebky běžných lidí.
6. Liší nejen hmotností, ale také strukturou lebek, které mají pouze jednu temenní ploténku, zatímco běžní lidé mají dvě.
7. Pět vzorků lebek z Paracasu bylo odesláno ke genetickému testování. Vzorky, které se skládaly z vlasů, zubů a některých úlomků lebečních kostí, poskytly neuvěřitelné podrobnosti, které podpořily záhadu obklopující tyto anomální lebky. Genetická laboratoř, kam byly vzorky zaslány, nebyla informována o původu lebek, aby se předešlo „ovlivnění výsledků“. Mitochondriální DNA, která se dědí po matce, vykazovala mutace, které nebyly známy u žádného člověka, primáta ani zvířete vyskytujícího se na planetě Zemi.
8. Mutace přítomné ve vzorcích lebek z Paracasu naznačují, že vědci měli co do činění se zcela novým „člověku podobným tvorem“, který se velmi lišil od Homo sapiens, neandrtálců nebo denisovanů.
9. Podle Briena Foerstera „Lebky obsahovali mtDNA (mitochondriální DNA) s mutacemi, které nebyly dosud známy u žádného člověka, primáta ani zvířete.“
10. Genetik, který se na studii podílel, uvedl: „Jedinci z Paracasu byli biologicky natolik odlišní, že by bylo nemožné, aby se s nimi lidé „křížili“. „Nejsem si jistý, zda vůbec zapadnou do známého evolučního stromu.“
