Představitelé NATO měli po setkání Putina a Orbána v Číně „mimořádnou schůzku“

Viktor Orbán a Vladimir Putin

19. října informovala Američany kontrolovaná média Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), že velvyslanci zemí NATO v Maďarsku vedli neplánované rozhovory v souvislosti s obavami z nedávného setkání Ruského prezidenta Vladimira Putina a Maďarského premiéra Viktora Orbána v Číně.

Viktor Orbán a Vladimir Putin

Putin a Orbán se setkali 17. října v Pekingu na okraj Čínského fóra Pásmo a cesta. Jednalo se o první setkání Ruského vůdce a Maďarského premiéra od vyostření Rusko-Ukrajinského konfliktu v únoru 2022.

Následně 19. října došlo v Budapešti k setkání představitelů NATO a vyslance Švédska, jehož členství v NATO musí Turecko a Maďarsko ještě ratifikovat.

Podle vyjádření Davida Pressmana, velvyslance USA v Maďarsku, pro RFE/RL diplomaté NATO na schůzce 19. října diskutovali o „bezpečnostních obavách“ v souvislosti s „prohlubujícími se vztahy“ mezi Moskvou a Maďarskem.

Pressman navíc zdůraznil, že Washington očekává, že Maďarská vláda bude brát tyto „legitimní bezpečnostní obavy“ vážně, a označil setkání Putina a Orbána za „znepokojivé.“

V den schůzky Putin-Orbán v Pekingu zveřejnil Pressman na X obrázek Orbána a Putina, jak si vyměňují podání ruky, s popiskem, že Maďarský premiér se rozhodl spojit s Ruskem „sám mezi našimi spojenci.“

Orbánův personální šéf Gergely Gulyás na oplátku 18. října pro kanál ATV uvedl, že „Americký velvyslanec není kompetentní určovat Maďarskou zahraniční politiku, protože to je úkolem Maďarské vlády.“

Během setkání s Orbánem Putin uvedl, že šance na dvoustranné rozhovory jsou za současných „geopolitických okolností poměrně omezené“, a poznamenal, že Maďarsko a Rusko udržují dobré dvoustranné vztahy navzdory konfliktu Ruska s Ukrajinou.

„Šance vyměnit si s Maďarskem, členem EU, názory nejen na bilaterální otázky, ale také na situaci ve světě a v Evropě je důležitá,“ upřesnil Ruský vůdce.

Putin zdůraznil, že se názory obou zemí na některá témata liší, a proto jsou dvoustranné rozhovory o to důležitější.

Orbán připustil, že Západní sankce uvalené na Rusko mají škodlivý dopad na vztahy Maďarska s Ruskem. Maďarský vůdce dále prozradil, že se Budapešť aktivně snaží zachránit všechny aspekty Rusko-Maďarských vztahů, které lze zachránit.

„Maďarsko nikdy neusilovalo o konfrontaci s Ruskem, naopak, cílem Maďarska bylo navázat a zlepšit vztahy,“ uvedl Maďarský premiér.

Jako příklady vzájemně výhodných vazeb, které pokračují i přes Rusko-Západní roztržku, Orbán uvedl zejména Ruské dodávky energie a práce na jaderné elektrárně v Maďarsku.

Orbán byl hlasitým odpůrcem přístupu EU k Rusko-Ukrajinskému konfliktu, který aliance označila za „nevyprovokovanou Ruskou agresi.“ Maďarský vůdce vybízel k deeskalaci konfliktu namísto vojenské pomoci Kyjevskému režimu a tvrdil, že Západní pomoc vedla k růstu nákladů spojených s konfliktem.

Orbán například poukázal na to, že Západní embarga poškodila EU více než Rusko. Tyto sankce také nedokázaly změnit postoj Kremlu k Ukrajině.

V září loňského roku Orbán rovněž pranýřoval sankce EU vůči Moskvě a tvrdil, že „občané EU zchudli, zatímco Rusko nepadlo na kolena.“

V září Gergely Gulyás zmínil, že trvalý mír po Rusko-Ukrajinském konfliktu může nastat pouze tehdy, pokud Rusko získá bezpečnostní záruky od Západu.

Gulyás tvrdil, že Kyjev nemá žádnou předvídatelnou šanci získat od Ruska zpět území, která považuje za svá. Maďarský politik také dodal, že „je také jasné, že Rusko nepředstavuje hrozbu pro Střední Evropu“, protože Moskva nebyla schopna dosáhnout rychlého a drtivého vítězství v konfliktu.

Kromě toho Gulyás prohlásil, že mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou nejsou možné bez Amerického vlivu, a dodal, že Západní podporovatelé Kyjeva „musí dát Rusku bezpečnostní záruky, ale rozhodně ne členství Ukrajinců v NATO“, a že dlouhodobý mír mezi Moskvou a Kyjevem lze zajistit prostřednictvím mírových sil.

V srpnu Orbán řekl bývalému moderátorovi Fox News Tuckerovi Carlsonovi, že „bez zapojení Rusů do bezpečnostní architektury Evropy nemůžeme zajistit bezpečný život pro její občany.“

Orbán u Carlsona zdůraznil svůj postoj k Ukrajině, a dokonce naznačil, že Ukrajina mohla vstoupit do NATO v roce 2008, kdy Spojené státy tuto možnost nadhodily, bez ohledu na obavy Ruska.

„Rusko nebylo dost silné na to, aby tomu zabránilo, takže v té době existovala reálná šance integrovat Ukrajince do NATO. Byla však odmítnuta Evropskými spojenci“, prohlásil Orbán.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí rovněž kritizovalo Orbána za jeho postoj, že pro Ukrajinu nemůže existovat žádný vojenský triumf a že Spojené státy musí přestat podporovat Kyjev a místo toho usilovat o mír s Ruskem.

Kyjevští představitelé „byli znepokojeni tím, že Viktor Orbán již delší dobu nabádal k zastavení dodávek zbraní na Ukrajinu a k legitimizaci Ruské agrese“, uvedl Oleg Nikolajenko ve svém příspěvku na Facebooku.

„Ukrajina neprodává své území ani svou suverenitu. A neudělá to ani svět,“ prohlásil Ukrajinský diplomat.

Kromě Maďarska také Francouzský prezident Emmanuel Macron loni v prosinci vyzval Západ, aby zvážil, jak nabídnout bezpečnostní záruky nejen Ukrajině, ale také Rusku, a tvrdil, že NATO musí řešit obavy Moskvy z toho, že vojenská aliance vedená USA „přichází až k jejím dveřím a rozmísťuje zbraně, které by mohly ohrozit Rusko.“

Diskuse o bezpečnostních zárukách pro Rusko se zintenzivnily ještě před vypuknutím Rusko-Ukrajinského konfliktu v roce 2022.

V prosinci 2021 Moskva předložila Spojeným státům a NATO seznam požadavků, v němž žádá Západ, aby zakázal Ukrajině vstup do vojenského bloku, a zároveň trvá na tom, aby se NATO před rozšířením bloku stáhlo na své hranice z roku 1997. Západ však požadavky Moskvy odmítl.

Putin opakovaně tvrdil, že Ukrajinská neutralita je pro Rusko otázkou „zásadního významu“, a argumentoval, že snaha Kyjeva vstoupit do NATO byla jedním z klíčových důvodů Ruské vojenské operace v roce 2022.

Moskva dodala, že militarizace Ukrajiny od Západem podporovaného převratu v Kyjevě v roce 2014 a pokračující útoky Ukrajiny na separatisty v Donbasu byly klíčovými důvody její krize s Kyjevem. Rovněž Rusko považuje svůj konflikt s Ukrajinou za součást širší zástupné války USA proti Rusku.

Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.

Zdroj

0 0 votes
Article Rating
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x