Nový výzkum od mezinárodních týmů fyziků ukázal, že Velká pyramida v Gíze může být schopna zaměřit elektromagnetickou energii skrze skryté komory a pod svou základnou.
Vědci z Univerzity Itmo v Rusku a německé Laser Zentrum Hannover použili metody teoretické fyziky k prozkoumání elektromagnetické odezvy starověké egyptské pyramidy na rádiové vlny.
Jejich výpočty předpověděly, že v rezonančním stavu by pyramida mohla koncentrovat elektromagnetickou energii ve svých vnitřních komorách a pod svou základnou, kde je umístěna třetí nedokončená komora.
Velká pyramida je největší a nesložitější pyramidou na horní plošině v Gíze. V loňském roce byla objevena 30 metrů dlouhá skrytá komora, která doplnila tajemství kolem nejstaršího ze sedmi divů starého světa a vyvolala nové studie legendární egyptské struktury.
„Egyptské pyramidy vždycky přitahovaly velkou pozornost, my jsme se o ně jako vědci zajímali také, a tak jsme se rozhodli podívat na Velkou pyramidu jako na rozptýlené částice rádiové vlny,“ vysvětlil Dr. Andrey Evlyukhin, spoluautor studie.
Výzkumný tým vytvořil 3D model pyramidy a použil analytické metody teoretické fyziky, aby přišel ke svým závěrům. Za účelem vysvětlení výsledků vědci provedli multipolovou analýzu – metodu široce používanou ve fyzice pro studium interakce mezi složitým objektem a elektromagnetickým polem.
Vzhledem k nedostatku informací o fyzikálních vlastnostech pyramidy museli vědci vypracovat řadu předpokladů – včetně toho, že uvnitř nejsou žádné neznámé dutiny a stavební materiál s vlastnostmi obyčejného vápence je rovnoměrně rozptýlen uvnitř a vně pyramidy.
„Díky těmto předpokladům jsme získali zajímavé výsledky, které mohou nalézt důležité praktické aplikace,“ uvedl Evlyukhin. Tým nyní doufá, že vytvoří podobný koncentrační efekt na velikost nanometrů, a tyto nanočástice pak mohou být použity pro vývoj senzorů a vysoce efektivních solárních článků.
„Při výměru materiálu s vhodnými elektromagnetickými vlastnostmi můžeme získat pyramidové nanočástice s příslibem pro praktickou aplikace nanosenzorů a účinných solárních článků,“ uvedla spoluautorka studie Polina Kapitainova.
