Bývalý vrchní velitel francouzské armády a několik dalších vysokých důstojníků údajně 2. července předali francouzskému prezidentovi Emmanuelu Marconovi ultimátum, aby do 48 hodin obnovil v zemi pořádek, jinak to udělají sami s pomocí armády.
Dopis 20 vysokých důstojníků, který obsahoval tuto hrozbu, údajně koloval ve Francii a Británii. Varování by představovalo nejen „postoj“ důstojníků v akci proti státu a legitimní vládě, ale znamenalo by také velmi vážné tresty pro ty, kteří by se jí zúčastnili.
Smrtelné postřelení sedmnáctiletého Nahela M. francouzskou policií v Paříži 27. června při dopravní kontrole vyvolalo masové nepokoje, kvůli kterým se strážci zákona ve městě a na okolních předměstích již několik dní snaží udržet pořádek.
Bývalý kandidát do parlamentu za Stranu brexitu Barnsley Jim Ferguson na Twitteru napsal, že zmíněné varování údajně pochází od bývalého šéfa francouzských ozbrojených sil, vysoce respektovaného a vyznamenaného generála Pierra de Villierse, který se s Macronem nepohodl kvůli jeho globalistické politice a kterého veřejně ponížil během sporu o škrty ve výdajích na obranu.
There are unconfirmed reports that certain senior and serving French Military commanders have delivered an ultimatum to #Macron. Restore order within 48 hours or they will. The picture is of retired and highly respected Général Pierre de Villiers a French Aristocrat. A… pic.twitter.com/KFULC6FNoI
— Jim Ferguson (@JimFergusonUK) July 2, 2023
Podle Fergusona De Villiers a vysocí vojenští představitelé vydali varování, že pokud nepokoje nebudou potlačeny, příští týden zasáhnou.
Nebylo by překvapením, kdyby generál vedl tým, který varování vydal, protože De Villiers veřejně kritizoval probíhající konflikt a evropskou politiku vůči Ukrajině. Zdůrazňuje, že rusko-ukrajinská válka „není v zájmu“ evropských národních států a že její pokračování slouží pouze partikulárním zájmům vlády Spojených států. Pařížský deník Le Figaro uvedl, že bývalý šéf ozbrojených sil tvrdí, že evropské země by měly usilovat o deeskalaci války na Ukrajině namísto následování americké „riskantní eskalační politiky.“
Zprávy mezitím tvrdí, že generál poukázal na to, že „výtržníci ve Francii se podle dalších zpráv vyzbrojili automatickými zbraněmi, což je další hluboce znepokojivý a alarmující zvrat událostí, protože Macron nadále ztrácí kontrolu nad situací.“
V tuto chvíli nejsou k dispozici žádné další aktuální informace. Nic zatím nepotvrzuje, zda je ultimátum skutečné, nebo se jedná o propagandu.
Francie pod Macronovou vládou neustále bojuje s krizemi
Právě teď ve Francii pokračuje výbuch násilí, její občané jsou terorizováni a města hoří. Mnozí francouzští občané a „gilets jaunes“ se opět připojují k protestům a vyzývají Macrona k rezignaci nebo k jeho odvolání. A není to poprvé, co kvůli své politice čelí obtížným situacím, jako jsou nedávné nepokoje.
Již v březnu vyvolal nepokoje také kvůli hluboké politické krizi, když zvýšil věk odchodu do důchodu z 62 na 64 let tím, že požádal francouzskou premiérku Elisabeth Borneovou, aby se odvolala na článek 49.3 francouzské ústavy, který dává výkonné moci pravomoc přehlasovat zákonodárce.
Uvedl, že je to nezbytné pro udržení konkurenceschopnosti francouzské ekonomiky a pro zabránění deficitu důchodového programu. Prezident ministrům kabinetu řekl, že „finanční rizika jsou příliš velká“, pokud by poslanci Národního shromáždění návrh odmítli.
Navíc i během jeho prvního funkčního období byla jeho cesta kamenitá, neboť čelil protestům žlutých vest, pandemii koronaviru COVID-19 a stále přítomné hrozbě terorismu ve Francii. „Francie jako by byla tlakový hrnec, každá krize odhaluje napětí, konflikt ve společnosti, napětí ohledně úcty, která náleží našim institucím… Naše země se neustále odvolává na republikánské hodnoty, ale zdá se, že celé skupiny obyvatelstva nemají pocit, že by na nich záleželo,“ řekl Bruno Cautres, politolog z institutu Sciences Po.
Podle Jordana Bardella, nástupce bývalé předsedkyně Národní fronty Marine Le Penové, odhalily nedávné nepokoje slabiny, které by mohly podpořit populistický diskurz. „Naše politická reakce musí být rozumná, která se bude zabývat realitou a každodenním životem Francouzů,“ dodal.
Jeho stranická předchůdkyně Le Penová, která se ve volbách v roce 2022 umístila na druhém místě za Macronem, se držela zpátky od podněcování odporu proti výtržníkům a držela se své strategie přijímání mainstreamové politiky.
Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.