Přispívá syntetické oblečení ke zvýšení počtu kožních onemocnění a dokonce i rakoviny kůže?

V posledních desetiletích se po celém světě prudce zvýšil počet kožních onemocnění, od rakoviny až po alergická onemocnění, jako je ekzém.

Rakovina kůže je již dnes jednou z nejčastějších forem rakoviny. Například v Německu se podle odhadů počet případů zdvojnásobí každých deset let, pokud se bude zvyšovat současným tempem 10 % ročně.

V případě rakoviny kůže jsme si zvykli, že jednou z hlavních příčin je sluneční záření, a proto se zejména lidé se světlejší pletí musí snažit svou pokožku co nejvíce chránit, včetně toho, že se musí natírat krémem pokaždé, když slunce vykoukne zpoza mraků.

Ale co když může být významnou součástí problému naše rostoucí vystavení plastům, zejména prostřednictvím syntetického oblečení? To naznačuje nová studie v odborném žurnálu Environmental Pollution a myslím, že máme dobrý důvod zpozornět.

Jak uvádějí vědci, kteří za studií stojí, jedná se o první studii, která se zabývá zejména vlivem mikroplastů na kožní buňky. Dosud jsme měli k dispozici studie o mikroplastech, které se do těla dostávají střevy a plícemi, a o jejich účincích na tyto tkáně, ale ne na kůži.

Could microplastics be driving the skyrocketing rate of autism diagnosis?

A new study suggests that polystyrene microplastics make a common fungus, candida albicans, more infectious, and that means microplastics might have a role to play in the development of autism. 👇 pic.twitter.com/5BhMhScxsv

— RAW EGG NATIONALIST (@Babygravy9) January 16, 2024

Přestože tato studie nebyla provedena na živých tvorech (lidech nebo hlodavcích), můžeme předpokládat, že její výsledky budou platit i pro nás a další zvířata. V blízké budoucnosti se pravděpodobně dočkáme studií přímého působení mikroplastů na kůži živočichů, ať už v experimentálních podmínkách v laboratoři, nebo ve volné přírodě, u tvorů, kteří jsou obvykle vystaveni působení mikroplastů ve významném množství na povrchu svého těla – například u ryb a mořských živočichů.

Stojí za zmínku, že mikroplasty pravděpodobně mohou migrovat a migrují do kožních buněk i vnitřní cestou. Tím mám na mysli, že mikroplasty se do těla dostanou přes střeva nebo plíce, přejdou do krve a z krve skončí v kožní tkáni. Studie již prokázaly, do jaké míry mikroplasty pronikají do našich tkání po jejich vdechnutí nebo požití. Zdá se, že neexistuje žádná část našeho těla, do které by se nedostaly.

Díky tomu bude složitější, alespoň ve volné přírodě, určit, do jaké míry se mikroplasty dostávají do těla kůží, a nikoli ústy nebo nosem. Za tímto účelem bude třeba vymyslet experimenty, které umožní kvantifikovat přesný podíl částic mikroplastů, které se dostanou přes kůži.

Pojďme si o této studii povědět více.

Kožní buňky in vitro (v buněčné kultuře) byly vystaveny mikroplastům a bylo prokázáno:

1) že mikroplasty se vstřebávají do kožních buněk v závislosti na čase a dávce (tj. dostávají se do kožních buněk tím více, čím delší je doba expozice a čím větší je množství expozice);

3) expozice způsobuje zvýšení stárnutí buněk, což je proces, který souvisí se stárnutím kožních buněk a také s rakovinou.

Ke zkoumání účinků mikroplastů na funkci kožních buněk byl poté použit model in vivo. Ukázalo se, že mikroplasty inhibují regeneraci kožních buněk a zhoršují zánětlivé reakce v kůži.

Co to znamená?

Jednou z věcí může být, že prudký nárůst výskytu rakoviny kůže v posledních desetiletích je důsledkem zvýšené expozice plastovým částicím. Mám na mysli zejména syntetické oblečení, které je v přímém kontaktu s kůží. Čím více nosíte syntetická vlákna, tím více se jich dostává do kůže, a tím vyšší je riziko vzniku rakoviny.

Riziko se může ještě zvýšit, pokud máte stravu bohatou na oleje ze semen a rostlinné oleje, které jsou jednou z hlavních složek moderních zpracovaných potravin všeho druhu. Studie z roku 1984 ukázala, že u kuřat krmených kukuřičným olejem obsahujícím velké množství polynenasycených tuků se nádory kůže objevovaly mnohem častěji než u kuřat krmených hydrogenovaným kukuřičným olejem, který má tukový profil podobnější máslu nebo živočišným tukům.

Není třeba se zde příliš podrobně zabývat vědeckými poznatky, pouze je třeba říci, že složení tuků ve stravě ovlivňuje složení tuků v těle a že polynenasycené tuky v rostlinných olejích jsou nestabilní a snadno podléhají poškození (oxidaci) UV zářením. Proto oleje v lahvích rychle žluknou, jsou-li vystaveny slunečnímu záření.

Nejde však jen o rakovinu kůže. Vystavení mikroplastům může být také příčinou masivního nárůstu alergických kožních onemocnění.

Pokud mikroplasty narušují normální imunitní mechanismy kůže, jak naznačuje nová studie, pak by to mohlo vysvětlovat, proč má stále více lidí extrémně citlivou pokožku. Opět si nemyslím, že by plast byl v tomto případě jediným vysvětlením. Strava a používání velkého množství výrobků osobní péče jsou další dva zřejmé faktory, které mě napadají.

Microplastics are vectors for harmful endocrine-disrupting chemicals that reduce testosterone, but according to this new study microplastics also reduce testosterone themselves by quite literally absorbing it and preventing your body from using it. pic.twitter.com/hxdFep2kC6

— RAW EGG NATIONALIST (@Babygravy9) January 12, 2024

Výrobky osobní hygieny, jako jsou deodoranty, parfémy, hydratační krémy a tonika, obsahují obrovské množství škodlivých chemických látek, z nichž mnohé prokazatelně narušují endokrinní systém. To znamená, že tyto chemické látky mění přirozenou rovnováhu hormonů v těle, což má různé účinky, od snížené plodnosti a libida až po obezitu, cukrovku, rakovinu a dokonce i neurologická onemocnění, jako je Alzheimerova choroba.

Dalším faktorem, který je třeba vzít v úvahu, je zdraví kožního mikrobiomu, které je ohroženo zejména používáním výrobků osobní hygieny s obsahem chemických látek. Stejně jako u střev platí, že pokud nejsou zdravé bakterie, nejste zdraví ani vy. Kožní bakterie jsou součástí první obranné linie těla: brání invazi škodlivých patogenů a pomáhají regulovat kožní buňky.

Existuje již mnoho studií o interakcích mezi mikroplasty a bakteriemi, z nichž mnohé ukazují, že mikroplasty mohou podporovat růst patogenních bakterií a šíření genů rezistence vůči antibiotikům mezi druhy, takže by bylo zajímavé zjistit, jaký vliv mají plasty na druhy bakterií, které žijí na naší kůži. Byl bych velmi překvapen, kdyby úlomky mikroplastů na kůži neměly podobné účinky.

Nová studie vyvolává stejně otázek jako odpovědí, ne-li více, ale to není na škodu. Doufám, že se v blízké budoucnosti dočkáme dalších studií, které přesně odhalí, co tyto malé kousky plastu dělají s naší pokožkou a proč. Do té doby by moje rada byla jednoduchá: snižte svou závislost na plastech, jak jen můžete. Zbavte se syntetických tkanin, a to nejen v oblečení, ale i v lůžkovinách. Osm hodin denně je dlouhá doba na to, abyste se potili a otírali o plastová vlákna. Místo toho se vraťte k přírodním látkám, které naši předkové nosili nejdéle – bavlna, vlna, možná i hedvábí nebo kožešina, pokud máte peníze na rozhazování.

Ať už si vyberete cokoli, pokud nesáhnete po pohodlném plastu, vašemu zdraví to může jen prospět.

Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.

Zdroj