Podle zákona DSA se video zachycující nepokoje může stát důkazem, hrozbou nebo obojím, v závislosti na tom, kdo jej takto označí.
Evropská komise se odvolala na zákon EU o cenzuře na internetu, tzv. zákon o digitálních službách (DSA), a vyzvala online platformy, aby omezily to, co považuje za šíření násilí a podněcování k násilí během probíhajících nepokojů ve Francii, a aby sdílely informace s policií.
Stalo se tak na polední tiskové konferenci Komise v pondělí 19. října, kdy byl mluvčí Thomas Regnier dotázán, zda výkonný orgán EU zjistil „potenciální aktivity zahraničních aktérů zaměřené na manipulaci s informacemi“ a jak „sleduje potenciální dezinformační aktivity na internetu, které by mohly podněcovat nepokoje ve Francii i jinde.“
Regnier nepotvrdil, že by byla odhalena nějaká taková zahraniční operace, ani nejmenoval žádnou platformu, která by mohla porušovat směrnici o službách s digitálním obsahem (DSA), ani neoznámil žádné formální vyšetřování.
Poté se zaměřil na tři body, které musí tyto platformy zohlednit.
Prvním z nich je „šíření násilí na internetu a podněcování k násilí“: „Jakékoli pokusy, ať už pocházejí odkudkoli, musí být online platformami posouzeny a potlačeny. Musí to tedy brát vážně a zajistit, aby jejich algoritmy a služby nebyly v této souvislosti zneužívány.“
Druhým bodem je, že platformy musí prosazovat své vlastní podmínky používání: „Na všech těchto platformách je podněcování k násilí zakázáno v souladu s vlastními podmínkami dané platformy. Musí důsledně prosazovat svá vlastní pravidla.“
Zatřetí musí spolupracovat s policií: „Spolupráce s orgány činnými v trestním řízení na vnitrostátní úrovni je v tomto ohledu zásadní“; příkazy „vnitrostátních orgánů činných v trestním řízení adresované online platformám, aby sdílely informace, musí být respektovány“; „jde o oboustranný proces“ – platformy, které mají podezření na spáchání trestného činu, musí „proaktivně“ „informovat vnitrostátní orgány a vnitrostátní orgány činné v trestním řízení.“
Komise je „v úzkém kontaktu“ s Arcom, francouzským regulačním orgánem pro média, který ve Francii prosazuje dodržování směrnice DSA, a na tentýž den měla naplánováno „další setkání“ s francouzskými orgány.
Článek 34 směrnice DSA stanoví, že největší platformy musí posoudit „systémová rizika“, včetně „jakýchkoli skutečných nebo předvídatelných negativních dopadů na občanskou diskusi a volební procesy, jakož i na veřejnou bezpečnost.“
Článek 35 stanoví, že musí tato rizika minimalizovat, což může znamenat „úpravu procesů moderování obsahu“ a „rychlé odstranění nahlášeného obsahu nebo zablokování přístupu k němu.“
Článek 10 zákona stanoví, že platformy musí vyhovět „příkazu k poskytnutí konkrétních informací o jednom nebo více konkrétních jednotlivcích, kteří službu využívají“ – tj. o svých uživatelích.
Článek 18 stanoví, že platforma, která má podezření, že „došlo, dochází nebo pravděpodobně dojde k trestnému činu představujícímu ohrožení života nebo bezpečnosti osoby či osob“, musí „neprodleně informovat orgány činné v trestním řízení nebo soudní orgány“ a „poskytnout veškeré dostupné relevantní informace.“
25. září přijala Evropská rada pro digitální služby osvědčené postupy pro podávání zpráv podle článku 18; mezi uvedené přestupky patří „veřejné podněcování k násilí nebo nenávisti.“
Článek 14 směrnice o digitálních službách (DSA) však stanoví, že při prosazování svých pravidel musí platformy „náležitě zohledňovat“ „svobodu projevu.“
Z nařízení DSA není jasné, kdo rozhoduje o tom, co představuje podněcování k násilí, ale kandidát na prezidenta za francouzskou stranu Renaissance pro rok 2027 a bývalý premiér Gabriel Attal má zřejmě široký výklad. Ve stejný den, kdy promluvil Regnier, Attal v rozhovoru pro RTL uvedl, že problémem jsou lidé, kteří sledují videa z rabování: „Máme tu mladé lidi, kteří jsou doma a vidí své spolužáky, jak se chystají rabovat, a mají dojem, že jim to projde bez trestu – vidí to na sociálních médiích. Tak se tam vydají také.“
Vyzval k „dočasnému, cílenému blokování v oblastech, kde dochází k nepokojům.“
Attalova logika spočívá v tom, že záběry rabování samy o sobě představují podněcování k násilí – což znamená, že video zachycující nepokoje je něco, co musí platforma „zmírnit“ tím, jak jej uživatelům prezentuje, nebo jej smazat.
Není to poprvé, co se EU odvolala na směrnici o digitálních službách (DSA), aby během krize ve Francii vyvinula tlak na platformy. V červenci 2023, během nepokojů souvisejících s případem Nahel, tehdejší komisař Thierry Breton prohlásil: „Platformy, které podporují obsah podněcující nenávist, vzpoury a škody, včetně škod na majetku, budou povinny takový obsah okamžitě odstranit,“ a varoval, že platformám by mohl hrozit „případný zákaz působení v rámci našich jurisdikcí.“
V té době napsalo Bretonovi téměř 70 organizací na ochranu lidských práv, aby vyjádřily své obavy ohledně tohoto postoje.
29. září 2026 francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval k tomu, aby se směrnice DSA uplatňovala „mnohem častěji, mnohem rychleji a mnohem důrazněji.“
V květnu 2026 vyšlo najevo, že Evropská komise zaměstnává 127 lidí na dohled nad online projevy a plánuje přijmout dalších 60. Úředník Komise tehdy uvedl, že 17 vyšetřování již prokázalo, že směrnice DSA „funguje.“
Otázka položená na tiskové konferenci se týkala zahraničního vměšování – odpovědí však byl seznam toho, co musí platformy během protestů dělat pro EU a policii, pokud jde o jejich vlastní uživatele, aniž by byla zjištěna jakákoli zahraniční operace. Směrnice DSA se ukazuje jako užitečný nástroj, který mohou úřady využívat v mnoha různých situacích.
V souvislosti s nepokoji znamená zmírnění rizika omezení dosahu všeho, co platforma považuje za „podněcování k násilí“ – a nejdůvěryhodnějším závěrem je, že se jedná o vše, co bylo natočeno na ulici a zveřejněno online. Povinnost nahlásit znamená, že policie bude informována o osobách, které daný obsah zveřejnily.
Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
