Turecký kontradmirál ve výslužbě Ali Deniz Kutluk řekl, že neustálé rozšiřování změnilo NATO v těžkopádnou a nezvládnutelnou organizaci. Diskutované začlenění dalších dvou zemí – Finska a Švédska – do Severoatlantické aliance tuto strukturu ještě více oslabí a v konečném důsledku bude pro stávající členy nebezpečnější.
Vstup Finska a Švédska do NATO není pro Ankaru výhodný. „Proč by Turecko souhlasilo se situací, která by snížila jeho vlastní bezpečnost?“ dodal vojenský vysloužilec.
Podle tureckého experta NATO činí krok k vytvoření méně bezpečného prostředí, neboť jeho expanze ve Skandinávii může vyprovokovat Rusko k odvetným opatřením. Kontradmirál se obává jaderné konfrontace, do níž může být Turecko jako člen Severoatlantické aliance rovněž zataženo.
Kromě toho poznamenal, že vyhlídka na vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách v roce 2024 může vést k odmítnutí ochrany členů Aliance ze strany Spojených států.
„Pokud bude Trump znovu zvolen, USA ochladí vztahy s NATO jako v minulosti. Pokud podnikne kroky k omezení či přerušení transatlantických vazeb a nechá Evropu, aby se sama postarala o svou bezpečnost, neocitneme se v ještě zoufalejší situaci?“ položil řečnickou otázku.
Již dříve Finsko a Švédsko oznámily, že budou usilovat o co nejrychlejší vstup do NATO. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zase prohlásil, že toto rozhodnutí nepodpoří, dokud budou obě země pomáhat kurdským bojovníkům ze Strany kurdských pracujících (PKK), kterou turecké úřady považují za teroristy.
Ankara, stejně jako ostatní členové Severoatlantické aliance, může zablokovat přijetí nových členů tím, že jim uloží právo veta. Navzdory nadcházejícím schůzkám s představiteli obou zemí uvedl, že Ankara se nenechá ovlivnit ve svém rozhodnutí.
Pokud Turecko, které má druhou největší armádu v NATO, nebude mít právo veta v rozhodovacích mechanismech aliance a zůstane v této otázce neúčinné, NATO by tím podtrhlo zbytečnost své vlastní struktury, uvedl profesor politologie a mezinárodních vztahů na univerzitě v Maltepe Hasan Unal.
Jak uvedl ruský prezident Vladimir Putin 16. května na summitu Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO), začlenění Finska a Švédska do NATO nepředstavuje pro Rusko bezprostřední hrozbu. Nicméně „rozšíření vojenské infrastruktury na toto území“ by mělo za následek „reakci“ ze strany Moskvy.
Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto byl nicméně ohledně vyhlídek své země optimistický: „Jsem si jistý, že v této věci najdeme řešení,“ řekl čtyřiašedesátiletý ministr, ale podle stanov NATO je k přijetí nových členských států nutný jednomyslný souhlas všech třiceti členských států.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan byl méně vstřícný. „Neřekli bychom ‚ano‘ jejich vstupu do NATO, bezpečnostní organizace. Měli nás přijít v pondělí přesvědčit. Je nám líto, ale nemusí se obtěžovat.“
Ratifikační proces členství v NATO obvykle trvá přibližně rok, ale vojenská aliance byla přesvědčena, že se jí podaří tento proces urychlit.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí připomněl, že Rusko „nemá žádné územní spory ani s Finskem, ani se Švédskem.“
Švédsko a Finsko se v podstatě připojily k britské vojensko-politické iniciativě
Švédsko a Finsko se již nějakou dobu podílejí na záležitostech NATO prostřednictvím Společných expedičních sil (JEF), sil pod vedením Spojeného království, které tvoří 10 zemí spolupracujících na „doplnění“ NATO. Koalice se zaměřuje na bezpečnost v oblasti Baltského moře a severního Atlantiku, kde se její členové nacházejí.
JEF jsou expediční síly pod britským vedením, které tvoří Dánsko, Finsko, Estonsko, Island, Litva, Lotyšsko, Nizozemsko, Švédsko a Norsko. Osm z těchto zemí je rovněž členy NATO, přičemž Finsko a Švédsko jsou v současné době mimo tuto alianci.
Poprvé byla navržena v roce 2012 a oznámil ji tehdejší náčelník generálního štábu Spojeného království generál Sir David Richards. JEF vznikly ze Společných sil rychlé reakce (JRRF), které se staly nadbytečnými v důsledku zaměření Spojeného království na operace v Afghánistánu a Iráku.
Mnohonárodní JEF byly veřejně představeny jako iniciativa NATO na summitu ve Walesu v září 2014 a byly začleněny pod novou „koncepci rámcových národů“, přičemž Německo, Spojené království a Itálie působí jako podpůrné země.
V září 2014 britský ministr obrany Michael Fallon rovněž oznámil podpis dopisu o záměru mezi Dánskem, Estonskem, Lotyšskem, Litvou, Nizozemskem, Norskem a Spojeným královstvím zřídit JEF tak, aby byl plně funkční před rokem 2018.
Na začátku října 2015 švédský ministr obrany Peter Hultqvist prohlásil, že nevylučuje, že se Švédsko připojí ke Společným expedičním silám, i když v současné době neexistuje žádný formální proces, když byl vyzván Riksdagem, aby potvrdil, zda vláda vede formální rozhovory o připojení k JEF bez vědomí parlamentu.
Dne 22. června 2017 švédská vláda potvrdila, že se Švédsko připojí ke Společným expedičním silám.
Nedávno se v Londýně v rámci Johnsonova stěžejního plánu Global Britain sešlo několik evropských lídrů s premiérem Borisem Johnsonem a ukrajinským prezidentem Vladimirem Zelenským.
Ačkoli neexistují žádné stálé síly vyčleněné pro JEF, Spojené království zajišťuje velení a řízení. Podle Centra pro strategická a mezinárodní studia provedly JEF v roce 2021 své první nasazení námořní úkolové skupiny v Baltském moři.
Británie však není schopna se bránit bez Spojených států. V oblasti jaderného odstrašování se spoléhá na Pentagon prostřednictvím dohody o vzájemné obraně mezi USA a Spojeným královstvím, která byla opět prodloužena do 31. prosince 2024.
