„Brusel se již léta více snaží chránit nelegální migranty před vyhoštěním než chránit Evropany před důsledky nelegální migrace. Tento text konečně znamená změnu směru,“ uvedl europoslanec za stranu Patriots a bývalý šéf agentury Frontex Fabrice Leggeri.
Plenární zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku ve středu odhlasovalo konečné přijetí přelomové směrnice EU o vyhošťování, tzv. nařízení o navracení. Jeho cílem je harmonizovat a zjednodušit pravidla pro dobrovolný i nedobrovolný návrat v rámci celé EU ve snaze zvýšit dosavadní nízký počet vyhoštění, neboť pouze asi čtvrtina žadatelů o azyl, jimž byla žádost zamítnuta, je skutečně donucena opustit EU.
Tato směrnice formálně není součástí stěžejního azylového právního předpisu známého jako Migrační pakt, který vstoupil v platnost minulý týden, ale má jej spíše doplňovat poté, co členské státy a pravicové strany kritizovaly Pakt za to, že neřeší nedostatky v oblasti vyhošťování.
Nyní se to konečně má změnit. Parlament přijal konečné znění tímto poměrem hlasů: 418 pro a 218 proti, což je jeden z nejzřetelnějších důsledků vzestupu národně konzervativních stran v evropských volbách v roce 2024. „Éra Willkommenskultur skončila, začala éra hromadných deportací,“ komentovala to strana Švédští demokraté, jejíž europoslanec Charlie Weimers sehrál klíčovou roli jako stínový zpravodaj frakce ECR.
Done deal: Mass deportations from Europe will soon become reality✈️ pic.twitter.com/rQ66WpZL3P
— Charlie Weimers MEP 🇸🇪 (@weimers) June 17, 2026
V rámci ojedinělého projevu jednoty evropské pravice byla směrnice přijata nejen národními konzervativními skupinami (PfE, ECR a ESN), ale také EPP, která ve velké většině případů hlasuje společně s levicovými stranami. Členové EPP, zejména německá vládní strana CDU, se zřejmě konečně smířili s realitou očekávání voličů a snaží se znovu získat důvěru lidí tím, že v otázce imigrace zaujímají pravicovější postoj.
„EPP se podařilo zbavit se stockholmského syndromu, kterým trpěla, a podpořit požadavky sil hnutí Patriotů,“ uvedl Jordan Bardella, předseda frakce Patrioti pro Evropu (PfE).
Stínovou zpravodajkou skupiny Patriots pro tuto záležitost byla nizozemská europoslankyně Marieke Ehlersová, která rovněž „sehrála vedoucí roli“ při hledání konsensu přijatelného jak pro suverenistické strany, tak pro EPP. Tento konsensus nahradil dřívější, mnohem slabší text, který měl být přijat prostřednictvím koalice levice a EPP.
„Nyní panuje shoda na zpřísnění evropské migrační politiky,“ uvedl Bardella, načež místopředsedkyně strany PfE Kinga Gál dodala: „To vše by bez Patriots nebylo možné.“
🚨 | The Patriots have delivered.
Return hubs. No more endless legal delays. Power back to our capitals.
Europe finally has a Return Regulation that sends illegal immigrants home. We fought for it. We won it. pic.twitter.com/fUf4zgrkVa
— Patriots for Europe (@PatriotsEP) June 17, 2026
Jakmile Rada rovněž schválí konečné znění, směrnice o vydávání vstoupí v plnou platnost 1. července 2027, což znamená, že členské státy EU budou mít jeden rok na to, aby před jejím plným zavedením připravily technickou, právní a administrativní infrastrukturu.
Co je nového v nařízení o navracení?
Nejdůležitější je, že nový zákon zavede mezi členskými státy povinnost vzájemného uznávání a výkonu rozhodnutí o vyhoštění, což znamená, že migranti nebudou moci obcházet rozhodnutí o navracení tím, že se přestěhují do jiné země EU a zahájí řízení znovu. Rozhodnutí o navracení vydané v jedné zemi bude právně platné ve všech členských státech.
Směrnice rovněž umožňuje mnohem delší zadržení migrantů, u nichž je řízení o vyhoštění ještě v běhu, a to však pouze v určitých případech (například v případě rizika útěku, nespolupráce nebo bezpečnostních obav), přičemž maximální doba zadržení se při dostatečném odůvodnění prodlužuje ze 3 měsíců až na 24 měsíců.
Cílem je zajistit, aby migranti nezmizeli na území EU v době, kdy úřady vyřizují administrativu a čekají na souhlas cílových zemí. Problémem však je, že podle Migračního paktu nesmí být nezletilí ani osoby s jakýmikoli zdravotními problémy (včetně duševního zdraví) za žádných okolností zadržováni, což je ustanovení, které bude nepochybně zneužíváno.
Dalším důležitým bodem je zavedení „návratových center“ v třetích zemích, která členským státům umožní přesunout návratové řízení mimo své území tím, že budou migranty posílat do zabezpečených zařízení mimo území EU, kde budou čekat na dokončení procesu, čímž se zajistí, že po vyřízení administrativy neuniknou provedení rozhodnutí.
Ačkoli se jedná o jeden z nejkontroverznějších aspektů tohoto zákona, stále zdaleka není tak přísný, jak původně požadovala většina členských států a konzervativních stran. Původní záměr spočíval v tom, aby se stejný formát uplatňoval i u příjezdových řízení, což by zajistilo, že žadatelé o azyl vstoupí na území EU teprve poté, co jim bude azyl udělen. V případě zamítnutí by již byli připraveni k deportaci zpět do svých domovských zemí.
Komise však s touto verzí zásadně nesouhlasila a prosadila mnohem užší rozsah, který umožňuje zadržování pouze těch migrantů, u nichž již bylo vydáno rozhodnutí o návratu, zatímco migrační pakt zakazuje faktické uzavření hranic a zavazuje členské státy k provádění příjezdových a azylových řízení na svém území.
A konečně směrnice zavádí delší a potenciálně neomezeně trvající zákazy vstupu pro nelegální migranty, kteří jsou považováni za riziko pro národní bezpečnost. I toto ustanovení bylo v konečném znění zmírněno, neboť původní návrh Parlamentu by umožňoval doživotní zákazy pro ty, kteří se opakovaně pokoušejí nelegálně vstoupit do EU nebo odmítají spolupracovat s úřady a snaží se obejít rozhodnutí o návratu.
Pravicové strany chtěly zavést doživotní zákaz vstupu již po jediném nelegálním vstupu (podle „australského modelu“), ale tato možnost nebyla ani zvážena. Ve své současné podobě Migrační pakt nelegální vstupy vůbec nekriminalizuje, ale nutí členské státy, aby na migranty zadržené na jejich území uplatňovaly běžné azylové řízení, stejně jako v případě, že by o azyl požádali legálně na hranicích.
Podpořte Nás A Přispějte Malým Darem Na Chod Aktax.Cz
Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
Slabota.
Mezitím na Ukrajině došlo k dalšímu zvýšení napětí. Včera jsme se podivovali nad jistou zdrženlivostí Kremlu a den poté hořely Kyjev a další města na mnoha místech. Dokonce došlo k zásahu pravoslavného komplexu. U toho je třeba se pozastavit. Ruská armáda si za cíle vybírá především vojenské a průmyslové podniky či velitelství. Ukrajinci se neštítí zamířit na civilní cíle. Kyjevskopečerská lávra (pravoslavný kostel) proslul informacemi cca dva roky starými o vyhánění tamních kněží ohrožovaných Zelenského režimem z důvodu předešlé správy komplexu ruským patriarchou. Nyní byla zasažena, což vyvolalo další agresivní reakci Petra Pavla okamžitě volající po tvrdé reakci. Kdyby český prezident nečetl jen Seznam, dozvěděl by se, že církevní budovu zapsanou na seznamu UNESCO poškodila americká raketa Patriot z protiletecké baterie. A ty používá ukrajinská armáda.