Přední členové NATO tlačí Kyjev k mírovým jednáním

Zelenskyj,Sunak

Francouzští a němečtí politici doporučili ukrajinskému prezidentovi Zelenskému, aby vzal v úvahu mírová jednání, uvádí nová zpráva deníku Wall Street Journal.

Zelenskyj,Sunak

Německo, Francie a Velká Británie vidí v prohloubení vazeb mezi NATO a Ukrajinou způsob, jak přimět Kyjev k zahájení mírových rozhovorů s Ruskem ještě v tomto roce, citoval WSJ představitele těchto tří zemí, protože někteří západní partneři Kyjeva mají stále větší výhrady k jeho schopnosti převzít kontrolu nad územími, která se oddělila od Ruska.

Tento týden britský premiér Rishi Sunak nastínil rámec dohody, která by Ukrajině poskytla podstatně větší přístup k modernímu vojenskému vybavení, zbraním a munici, aby se údajně mohla po skončení války bránit. Prohlásil, že tento koncept by měl být zařazen na program výročního summitu Severoatlantické aliance v červenci.

V den ročního výročí ukrajinsko-ruské války Paříž a Berlín návrh podpořily a všechny tři vlády v něm vidí způsob, jak zlepšit důvěru Ukrajiny a nabídnout ukrajinské vládě pobídku k zahájení rozhovorů s Moskvou, citoval WSJ francouzské, německé a britské představitele.

Podle zprávy byli představitelé opatrní a zdůraznili, že rozhodnutí o tom, kdy a za jakých podmínek zahájit mírová jednání, je zcela na Ukrajině.

Sunak v pátek prohlásil, že Západ by měl Ukrajině poskytnout zbraně, které by jí poskytly „rozhodující výhodu“ na bojišti, například bojová letadla.

Ztráty Ukrajiny budou neúnosné
Zpráva tvrdí, že veřejná rétorika však maskuje prohlubující se soukromé pochybnosti politiků ve Velké Británii, Francii a Německu, že Ukrajina bude schopna „vyhnat Rusy z východní Ukrajiny a Krymu“, a přesvědčení, že Západ může pomoci udržet válečné úsilí jen tak dlouho, zejména pokud se konflikt ustálí v patové situaci, cituje WSJ tři představitele.

„Stále opakujeme, že Rusko nesmí vyhrát, ale co to znamená? Pokud bude válka s touto intenzitou pokračovat dostatečně dlouho, ztráty Ukrajiny se stanou neúnosnými,“ uvedl vysoký francouzský představitel, kterého citoval WSJ. „A nikdo nevěří, že se jim podaří získat zpět Krym.“

Tato rétorika výrazně kontrastuje s veřejnými komentáři amerického prezidenta Joea Bidena a dalších západních představitelů, kteří tento týden vyzvali k jednotě tváří v tvář tomu, co označili za „ruskou agresi.“ Nikdo z nich se nezabýval možností, že by Kyjev v blízké budoucnosti zahájil jednání s Moskvou.

Při setkání tří prezidentů v Paříži na začátku tohoto měsíce francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz podle osob obeznámených s rozhovorem údajně ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému řekli, že musí začít přemýšlet o mírových rozhovorech s Moskvou.

Macron při večeři v Elysejském paláci podle těchto zdrojů poskytl poněkud chmurnější poselství a Zelenskému řekl, že i tak zarytí protivníci, jako je Francie a Německo, museli po druhé světové válce uzavřít mír.

Podle stejných zdrojů, které citoval WSJ, Macron Zelenskému sdělil, že byl vynikajícím bojovým vůdcem, ale že nakonec bude muset přejít k politickému státnictví a činit obtížná rozhodnutí.

Ukrajina může začít uvažovat o jiném výsledku
Generál Petr Pavel, zvolený prezident České republiky a bývalý velitel NATO, na mnichovské konferenci prohlásil: „Můžeme se dostat do situace, kdy osvobození některých částí ukrajinského území může přinést více ztrát na životech, než bude pro společnost únosné… Může nastat okamžik, kdy Ukrajinci mohou začít přemýšlet o jiném výsledku.“

Francie a Německo daly najevo, že v příštích týdnech, dokud bude válka pokračovat, nebudou Ukrajině poskytovat nové typy zbraní. Británie sice učí ukrajinské piloty létat na proudových stíhačkách, ale úřady tvrdí, že jde o součást dlouhodobější strategie.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken minulý týden v Mnichově rovněž prohlásil, že válka musí skončit takzvaným „trvalým mírem“: „To znamená zajistit, aby Ukrajina měla schopnost odrazovat od agrese a v případě potřeby se jí účinně bránit.“

„Musíme přemýšlet – a přemýšlíme – o tom, jak bude vypadat poválečná budoucnost, abychom zajistili bezpečnost a stabilitu pro Ukrajince a bezpečnost a stabilitu v Evropě,“ dodal.

Zpráva argumentovala tím, že kterýkoli člen NATO by v zásadě mohl návrh Velké Británie, Francie a Německa vetovat, ale organizace funguje na základě konsensu a taková snaha by se ani neprojednávala na summitu, pokud by neměla širokou podporu v rámci aliance.

Nabídka je pod úrovní požadavku Ukrajiny na úplné členství v NATO. Podle náměstka ukrajinského ministra zahraničí Andrije Melnyka by však omezenější dohoda mohla být krokem správným směrem, pokud bude součástí procesu, který někdy v budoucnu vyústí v členství.

„Chtěli bychom mít bezpečnostní záruky na cestě do NATO,“ prohlásil Zelenskyj na páteční tiskové konferenci.

Podle představitelů všech tří zemí, které cituje WSJ, by navrhovaná dohoda neobsahovala žádné závazky týkající se armády na Ukrajině po vstupu do NATO.

Zároveň by Kyjevu neposkytla ochranu podle takzvaného článku 5, který všem členům ukládá povinnost přijít na pomoc jinému členovi, pokud je napaden a žádá o pomoc. Prohlásili však, že by Ukrajině poskytli vojenské prostředky k odstrašení případné budoucí „ruské agrese.“

Ačkoli konkrétní podmínky nebyly dokončeny, několik z těchto představitelů uvedlo, že Ukrajina by mohla získat přístup k široké škále standardních zbraňových systémů NATO a těsněji začlenit své ozbrojené síly do dodavatelského řetězce západního obranného průmyslu.

Středoevropští představitelé zatím tento návrh zvažovali jen okrajově, ale obecně se zdráhají podepsat jakýkoli dlouhodobý status NATO pro Ukrajinu, který by nedosahoval plného členství v alianci, uvádí se v závěru zprávy.

Prosím, lajkujte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.

Zdroj

0 0 votes
Article Rating
Subscribe
Upozornit na
guest
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Veteran Soldát
Host
Veteran Soldát
11 měsíců před

Dohoda se Západem? Ani náhodou, zase by to byl podvod. Ukrajina potřebuje vydechnout, protože mele z posledního. Západ potřebuje čas, aby dovyrobil a doplnil zbraně a Ukrajina zmobilizovala (= pochytala) další odhodlané obránce vlasti (= nacistického režimu). A za nějaký čas by to začalo znovu. Kdepak, kapitulace, změna režimu (= denacifikace a demilitarizace). To je jediný možný mír s tímto nazi státem.

1
0
Would love your thoughts, please comment.x