Od minulého měsíce začali vrcholní Ukrajinští představitelé prosazovat poplašnou zprávu, že „třetí světová válka již začala“ – jak na začátku září prohlásil šéf Ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Alexej Danilov. Tato slova zazněla poté, co se ukázalo, že Ukrajinská armáda prohrává, a nyní časopis Time potvrdil, že armáda nemá dostatek lidí, aby se Rusům ubránila. Kyjev samozřejmě musí najít nové způsoby, jak získat větší přímou podporu klíčových Evropských mocností.
„Pokud si někdo myslí, že třetí světová válka ještě nezačala, pak je to obrovský omyl. Už začala. Již nějakou dobu probíhala v hybridním období a nyní vstoupila do aktivní fáze,“ řekl tehdy Danilov před Kyjevským bezpečnostním fórem (začátkem září). O více než měsíc později začali stejná varování opakovat i někteří Evropští představitelé.
Příznačně tento týden Německý ministr obrany Boris Pistorius v rozhovoru pro média uvedl, že obyvatelé Německa si musí začít zvykat na myšlenku přízraku války v Evropě.
„Musíme si zvyknout na to, že v Evropě může hrozit válka,“ řekl v rozhovoru pro celostátní vysílání. „Německo se musí umět bránit. Musíme být připraveni na válku.“
Reagoval na otázky související s pomalým vyzbrojováním Německa po Ruské válce na Ukrajině a nyní s vyhlídkou, že se konflikt mezi Gazou a Izraelem přelije do širší regionální války na Středním východě.
Podle jeho názoru bude mít konflikt na Blízkém východě a ruská válka proti Ukrajině důsledky pro Německou společnost. Zejména Německo musí být schopno se bránit, což se týká jak Bundeswehru, tak společnosti.
„Musíme se stát schopnými bojovat,“ řekl Pistorius.
„Bohužel vše, co se kazilo 30 let, nelze napravit za 19 měsíců,“ připustil Pistorius v čerstvých výrocích. Přesto se však proti kritikům ohradil:
Pistorius odmítl obvinění, že federální vláda reagovala na takzvaný bod zvratu příliš pomalu. Zdůraznil, že byl nejen zřízen zvláštní fond pro Bundeswehr ve výši 100 miliard eur, ale že došlo i ke změnám ve státních orgánech.
Německo se mezitím zařadilo mezi ty západní mocnosti, které považují konflikty na Blízkém východě a ve Východní Evropě za vzájemně související, přičemž Rusko je hlavním špatným aktérem, který napětí vyostřuje (Kreml se zase vyjadřuje stejně o Západu, a zejména o USA).
V pondělí Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková na zasedání ministrů zahraničí EU v Lucemburku prohlásila, že prezident Vladimir Putin má z krize na Blízkém východě radost. „Vidíme, že Ruský prezident má vzhledem k situaci na Blízkém východě určitě radost. Proto se na Ukrajinu díváme ještě pozorněji než v minulosti,“ uvedla.
Také Zelensky vyjádřil zvýšené obavy, že světové mocnosti upírají pozornost na události v Gaze. Ministr obrany Pistorius se však spolu s Baerbockovou snažili Ukrajince ujistit, že Berlín na základě konfliktu mezi Izraelem a Gazou svou podporu Kyjevu nesníží.
Nový „obrat“ Německa směrem k obnově armády by mezitím mohl přispět k úsilí nových populistických politiků o omezení této nové expanze oživujícího se vojensko-průmyslového komplexu Berlína:
Politika Wagenknechtové zjevně rezonuje s Německou veřejností. Nedávný průzkum mezi Německými voliči ukázal, že 14 % z nich by volilo její stranu, což ji řadí jen o jeden procentní bod za vládní Sociální demokraty (SPD) a o dva body před stranu Zelených. O šíři koalice Wagenknechtové vypovídá, že pokud lze věřit prvním průzkumům, odebrala by hlasy nejen své bývalé politické domovině, ale také středopravé CDU, levicovým Zeleným a probyznysové FDP. Nejvíce ze všeho se však Wagenknechtová snaží oslovit část voličů AfD. Velká část úspěchu strany v posledních volbách podle ní pochází od Němců, kteří „nevolí AfD proto, že je pravicová. Volí AfD, protože jsou naštvaní“. Snaha Wagenknechtové odčerpat AfD protestní voliče se v současnosti jeví jako jediný reálný plán, jak zmírnit volební úspěch krajně pravicové strany.
Krajně levicová a krajně pravicová hnutí v Německu a obecně v Evropě zůstávají nedůvěřivá vůči zvyšování vojenských výdajů, zejména v doprovodu výzev politiků, aby se společnost „připravila na válku“ – a zároveň umlčují hlasy, které usilují o příměří a diplomatickou ústupovou cestu.
Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
