Administrativa prezidenta Joea Bidena oznámila novou zbrojní pomoc Ukrajině v hodnotě 400 milionů dolarů, včetně čtyř dalších raketových systémů HIMARS, a plánuje dodávat tento hardware Kyjevu i „v následujících měsících a letech.“
Představitel Pentagonu na pátečním brífinku pro novináře hovořil o plánování snah o uspokojení krátkodobých i dlouhodobých potřeb Kyjeva v oblasti výzbroje. Poslední kolo pomoci bude poskytnuto v rámci Bidenovy pravomoci pro čerpání, což znamená, že nebude vyžadovat schválení Kongresu, uvedl úředník, který hovořil pod podmínkou zachování anonymity.
Nová várka jednotek HIMARS navazuje na předchozí dodávky osmi těchto raketových systémů. HIMARS je zkratka pro High Mobility Aircraft Rocket System, přesný dělostřelecký systém, který dokáže zasáhnout cíle vzdálené 80 kilometrů.
Nové dodávky, které představují patnáctý balíček vojenské pomoci Washingtonu pro Ukrajinu od loňského srpna, budou rovněž obsahovat 1 000 kusů nábojů pro moderní 155mm houfnice. Nová munice má větší přesnost než standardní dělostřelecké náboje a zvýší schopnost Ukrajiny zaměřovat ruské prostředky, uvedl Pentagon.
„To, co vidíme nyní, když Spojené státy dodaly HIMARS a rakety pro tyto systémy, je, že Ukrajina nyní úspěšně zasahuje ruské lokality na Ukrajině, hlouběji za frontovou linií a narušuje schopnost Ruska vést tuto dělostřeleckou operaci,“ řekl úředník.
Podle ruského ministerstva obrany ruské síly ve středu zničily dva systémy HIMARS dodané USA a sklady munice. Některé ze zahraničních zbraní dodaných Ukrajině nedorazily na místo určení a skončily na černých trzích v zámoří, uvedl na začátku týdne ruský ministr obrany Sergej Šojgu.
Představitel Pentagonu prohlásil, že všechny jednotky HIMARS, které byly dříve dodány na Ukrajinu, byly zkontrolovány. K obavám členů Kongresu ohledně toho, jak dobře USA monitorují zbraně, které poskytují Kyjevu, úředník uvedl: „Sledujeme to velmi pečlivě a jsme si velmi vědomi svých povinností a závazků udržovat povědomí o schopnostech, které poskytujeme Ukrajině.“
Ruské síly údajně dosáhly v Donbasu výrazných úspěchů, včetně převzetí plné kontroly nad Luhanskou lidovou republikou. Kyjev potřebuje více těžkých zbraní, včetně houfnic a systémů HIMARS, aby mohl čelit ruské taktice „spálené země“, uvedl Andrej Jermak, náčelník štábu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Navzdory nedávným úspěchům Ruska na bojišti Pentagon uvedl, že tyto úspěchy byly těžce vybojované a nákladné, což předznamenává vleklý konflikt. „Vůbec to nevnímáme tak, že by Rusko v této bitvě zvítězilo,“ řekl úředník. „Rozhodně ji nevyhrávají v souvislosti se svými původními cíli.“
Rusko vyslalo na Ukrajinu vojáky 24. února s odvoláním na to, že Kyjev neplní minské dohody, jejichž cílem je poskytnout doněcké a luhanské oblasti zvláštní status v rámci ukrajinského státu. Protokoly, jejichž zprostředkovateli byly Německo a Francie, byly poprvé podepsány v roce 2014. Bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko od té doby přiznal, že hlavním cílem Kyjeva bylo využít příměří k získání času a „vytvoření silných ozbrojených sil.“
V únoru 2022 Kreml uznal donbaské republiky za nezávislé státy a požadoval, aby se Ukrajina oficiálně prohlásila za neutrální zemi, která se nikdy nepřipojí k žádnému západnímu vojenskému bloku. Kyjev trvá na tom, že ruská ofenziva byla zcela nevyprovokovaná.
