Mezinárodně schválená nekonečná genocida v Gaze

Existuje skandální paralela mezi odvážným odporem Židů ve Varšavském ghettu a Palestinců v Gaze. Mění se pouze jméno pána smrti: dříve Hitler, nyní Netanjahu.

Lidstvo čelí jedné ze svých nejtemnějších nocí, kdy noční můry osvětlují zmučené svědomí živých slabými záblesky světla. Ne všichni tímto trápením trpíme, ale troufám si tvrdit, že se týká většiny z nás. Poslední dva týdny se vracíme k hrůzám genocidy. Je pravda, že v imperialistickém systému, v jakém žijeme, se to opakovaně děje. Ale jen velmi zřídka k ní dochází v tak masivním měřítku, jakého jsme svědky v těchto dnech, kdy je bombardována Gaza, třetí město na planetě s největší hustotou obyvatelstva na kilometr čtvereční, hned po Singapuru a Hongkongu.

Počet Palestinců zabitých při těchto útocích již přesáhl 6 000 osob v Gaze, z nichž většinu tvoří děti, starší osoby a ženy, k čemuž je třeba připočíst více než 100 Palestinců zabitých na Západním břehu Jordánu. Toto číslo však zcela jistě nezahrnuje počet obětí, které stále leží pod troskami – které není možné odstranit kvůli nedostatku odpovídajícího vybavení a paliva – mnoha budov všeho druhu: domů, škol, chrámů, krytů OSN a nemocnic, na které zaútočil neonacistický Izraelský režim.

Na Washingtonem hegemonizovaném Západě převládá názor, že tento brutální útok nařízený Netanjahuem je „oprávněnou odpovědí“ na „nevybíravé vraždění“ civilistů, kterého se dopustil Hamás, když pronikl na okupovaná Palestinská území. Toto vyprávění však zcela přehlíží, že tato akce, jakkoli byla zavrženíhodná, byla reakcí na desetiletí nepřetržitých zvěrstev a porušování lidských práv, jichž se bez přerušení dopouštěly všechny Izraelské vlády a entita, která se porušením mnoha rezolucí Rady bezpečnosti OSN stala tím, čemu se právem říká „darebácká“; entitou, jejíž politika, jak připomněl významný Izraelský novinář Gideon Levy, vedla k nelidskému věznění dvou milionů lidí po dobu téměř dvaceti let, kteří byli přelidněni a zbaveni pravidelných dodávek vody, potravin, elektřiny, léků a nejzákladnějších prostředků potřebných k civilizovanému životu. Z takové krutosti nemohlo vzejít nic dobrého.

Historie této zločinné etnické čistky sahá daleko do minulosti. Připomeňme si, že od samého vzniku Izraele jeho vláda zničila minimálně 500 Palestinských vesnic, což vyvolalo počátek nekonečného přílivu uprchlíků – v prvních měsících jich bylo 800 000 -, jejichž domovy byly zničeny, úroda zničena a půda ukradena a kteří byli nuceni opustit zemi svých předků. Postupem času Tel Aviv s neskrývanou podporou Spojených států a většiny nehodných Evropských vlád vytrvale pokračoval v politice dobývání a krádeže území. Přibližně 700 000 osadníků se usadilo na pozemcích patřících Palestinským rodinám za plné podpory nesprávně pojmenovaných „Izraelských obranných sil“, které jsou ve skutečnosti brutální armádou agrese a okupace částí sousedních zemí.

Tito osadníci nemají nic společného s bukolickým obrazem, který šíří zkorumpovaný tisk Západu, a neméně zkorumpovaní jsou i jeho politici a vládci. Jsou to okupanti a skupiny, které mají permanentní vojenský výcvik, disponují válečnými zbraněmi a permanentně napadají, týrají, mučí a dokonce zabíjejí Palestince, kteří se odváží postavit na odpor proti jejich vyvlastnění za samolibého přihlížení Izraelských úřadů a bezpečnostních složek. To se děje v prostředí, jako jsou okupovaná území, kde žije téměř 7 milionů Palestinců, k nimž je třeba připočíst dalších téměř 6 milionů v diaspoře roztroušené po celém světě.

Spojené státy, Velká Británie a Francie vetovaly návrh Rady bezpečnosti na vyhlášení příměří v Gaze. Tento návrh předložilo Rusko. Totéž se stalo s dalším návrhem, který následující den předložila Brazílie. Je zřejmé, že se Izrael vydal cestou, která je velmi podobná „konečnému řešení“, jež navrhl Adolf Hitler k vyřešení „Německého problému“, totiž vyhlazení všech Židů. Hříčkou dějin je to nyní údajný představitel Židovského národa, Izrael, který zaujímá místo nacistického režimu a přijímá jeho zločinnou genocidní politiku za svou. Existuje skandální paralela mezi odvážným odporem Židů ve Varšavském ghettu a Palestinců v Gaze. Mění se pouze jméno pána smrti: Dříve Hitler, nyní Netanjahu.

Na závěr ještě poznámka o pokrytectví „Západních demokracií“, které kritizují „terorismus“ Hamásu, ale blaženě zavírají oči před mnohem závažnějším Izraelským „státním terorismem.“ A nejen to: jsou to tytéž vlády, počínaje vládou Spojených států, které rekrutovaly džihádistické teroristy z Afghánistánu, Talibanu; ty z Al-Káidy a Islámského státu (ISIS), aby se pokusili destabilizovat nebo svrhnout vlády, které jim nebyly po chuti, v různých částech světa, především v Sýrii, Iráku a Libyi.

Jinými slovy, když tyto skupiny slouží impériu a jeho přisluhovačům, stane se něco úžasného a z „teroristů“ se stanou ctnostní „bojovníci za svobodu.“ A ti, kdo mají tu drzost postavit se imperiálnímu útlaku, se ipso facto stávají „teroristy“, i když jejich jedinou zbraní jsou slova, jako v případě Heby abú Nady, Palestinské poetky, která byla před několika dny zabita při jednom z nedávných bombardování Gazy a jejíž poezie zní takto:

„Noc ve městě je temná, až na odlesky raket;

ticho, až na zvuk bombardování;

děsivá, kromě uklidňujícího příslibu modlitby;

černá, s výjimkou světla mučedníků.

Dobrou noc.“

Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.

Zdroj