Násilné trestné činy se ve Švédsku stávají běžnou záležitostí, což šokuje obyvatele této proslulé klidné skandinávské země, kde se hrůzné násilné činy staly „až příliš známými“, uvádí Common Sense Media, součást švédské neziskové organizace.
Od roku 2018 zaznamenaly švédské úřady odhadem 500 bombových útoků a stále častěji se objevují případy, které označují jako střelbu gangů. V roce 2020 země zaznamenala rekordních 124 vražd a mnoho obyvatel bylo šokováno v dubnu, kdy násilné nepokoje zranily více než 100 policistů.
Nárůst kriminality ve Švédsku však není v Evropě anomálií, neboť počet vražd se v posledním desetiletí zvýšil v celé Evropské unii, od Maďarska a Německa po Dánsko a Finsko. Analýza údajů o kriminalitě v EU a OSN, kterou provedla společnost RealClearInvestigations, ukazuje, že stejně jako ve Švédsku je širší vlna kriminality silně spjata s imigrací.
„Údaje na úrovni zemí EU sledují údaje o přistěhovalectví, které umožňují sledovat mnoho různých míst v průběhu času způsobem, který při pohledu na jednotlivé státy USA jednoduše nejsme schopni provést,“ řekl Carl Moody, profesor ekonomie na William & Mary College, který se specializuje na kriminologii.
Podle odborníků na trestní soudnictví mohou být přesné údaje z Evropy vodítkem pro Spojené státy, které se potýkají s řadou patologických jevů, od rostoucí násilné trestné činnosti a masových přestřelek až po sociální rozvrat způsobený pandemií koronaviru. Zkušenosti Evropy naznačují, že jednou z cest, kterou by se měli zabývat tvůrci politik a odborníci na trestní soudnictví, je kriminalita přímo spojená s přistěhovalectvím a obchodem s drogami přes propustnou americko-mexickou hranici.
V současné době však statistiky kriminality v USA obecně neumožňují vědcům učinit definitivní závěry o tom, do jaké míry mohou mít nelegální přistěhovalci vliv na nárůst násilné trestné činnosti. Vzhledem k politické citlivosti této otázky téměř žádní státní úředníci nesledují imigrační status vězňů ve svých věznicích.
Během deseti let od roku 2012 do roku 2021 se do Evropské unie přistěhovalo přibližně 41 milionů lidí a z toho asi 3,8 milionu, tedy více než 9 %, podle odhadů nelegálně. Příliv převážně legálních příchozích do Švédska činil v letech 2012 až 2019 v průměru téměř 130 000 osob ročně, než země začala v roce 2020 přistěhovalectví omezovat.
Bývalá švédská premiérka Magdalena Anderssonová uvedla, že rostoucí problémy země s gangy a násilím jsou způsobeny neschopností integrovat obyvatele narozené v zahraničí, jejichž počet se za posledních dvacet let zdvojnásobil na přibližně dva miliony lidí (což představuje téměř 20 % celkové populace). Šéfka švédských zpravodajských služeb Linda H. Staafová v roce 2019 pro BBC uvedla, že mnoho pachatelů trestných činů má podobný profil. „Vyrostli ve Švédsku a pocházejí ze socioekonomicky slabých skupin, socioekonomicky slabých oblastí a mnozí z nich jsou možná druhou nebo třetí generací přistěhovalců,“uvedla.
Společnost RCI shromáždila údaje o vraždách v Evropské unii od Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu za 11 let, od roku 2010 do roku 2020, a porovnala je s rostoucím procentem obyvatelstva jednotlivých zemí narozeného v zahraničí. I po zohlednění rozdílů mezi jednotlivými zeměmi údaje ukazují, že každé zvýšení počtu přistěhovalců o jeden procentní bod je spojeno s nárůstem počtu vražd o 3,6 procenta.
„Tyto výsledky jsou v souladu s dalšími studiemi v různých evropských zemích, které ukazují, že přistěhovalci – jako skupina – páchají trestnou činnost ve vyšší míře než rodilá populace,“ uvedl Tino Sanandaji z Institutu pro výzkum hospodářských a obchodních dějin ve Švédsku.
Přestože počet obyvatel Evropské unie je o více než třetinu vyšší než počet obyvatel Ameriky, odhadovaný počet 3,8 milionu nelegálních přistěhovalců za deset let je nižší než odhadovaný počet 5 milionů nelegálních přistěhovalců, kteří vstoupili do Spojených států od nástupu prezidenta Bidena do funkce před necelými dvěma lety.
Počet vražd v celé EU vzrostl mezi lety 2019 a 2020 přibližně o 8 %, přičemž v Německu a Maďarsku došlo k 25% nárůstu. Ve Švédsku se zvýšil o 11 %. Rostoucí kriminalita se tam i jinde stala klíčovým politickým tématem, což přispělo k zářijovému vítězství konzervativnějších stran ve Švédsku a Itálii, které z kriminality učinily klíčový bod svých platforem.
Stále platí, že naprostá většina obyvatel narozených v zahraničí a jejich dětí se nepodílí na trestné činnosti, ale důkazy ukazují, že mnoho obětí trestné činnosti jsou také nově příchozí. V některých případech se stali oběťmi rodilých obyvatel, kterým vadí jejich přítomnost, a podle kriminologů by tato zpětná reakce měla být klasifikována jako kriminalita související s přistěhovalectvím. Například k násilným nepokojům, k nimž došlo v dubnu po celém Švédsku, došlo poté, co švédsko-dánský antiislamista a jeho stoupenci spálili na shromáždění korán.
Rostoucí počet vražd v Evropě je srovnatelný s počtem vražd ve Spojených státech, kde města jako Filadelfie, Chicago, St. Louis a Los Angeles zaznamenávají stovky vražd ročně. Vraždy v USA jsou také ve srovnání s Evropou mnohem více koncentrovány v malých oblastech – více než polovina vražd v USA se odehraje v pouhých 2 % okresů. Evropa má však dlouhodobě mnohem vyšší celkovou míru násilné kriminality než USA.
Zprávy evropských médií a vládní mluvčí se k tomuto problému často vyjadřují obezřetně. Většinu trestných činů opakovaně připisují „gangům“, jejichž příslušnost je zřídkakdy upřesněna, a „násilí se zbraní“ mezi neoznačenými pachateli.
Švédská agentura pro prevenci kriminality donedávna nenabídla komplexní pohled na tuto problematiku od roku 2005. V říjnu však agentura přiznala, že Švédsko se ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi řadí v počtu vražd na „velmi vysoké“ příčky: počet vražd zde dosahuje 4 na milion obyvatel, zatímco na celém kontinentu je to 1,6 na milion obyvatel.
V roce 2020 zveřejnil švédský profesor sociologie Göran Adamson studii o kriminalitě, která prokázala jednoznačnou souvislost s přistěhovalectvím. Došel k závěru, že v letech 2002 až 2017 tvořili 58 % podezřelých z trestné činnosti ve Švédsku přistěhovalci. Toto číslo vzrostlo v případě vražd, pokusů o vraždu a zabití, kde byli přistěhovalci identifikováni jako podezřelí v 73 % případů, a loupeží, kde byli přistěhovalci podezřelí v 70 % případů.
Adamson řekl RCI, že zatímco příslušníci některých skupin přistěhovalců, jako jsou Vietnamci, jsou méně náchylní k páchání trestné činnosti ve srovnání s rodilými Švédy, u jiných, například u přistěhovalců z Blízkého východu a Afriky, což jsou regiony, které představují většinu přistěhovalců do Švédska, je tato pravděpodobnost mnohem vyšší. Celkově Adamsonova studie dospěla k závěru, že počet vražd ve Švédsku se v důsledku přistěhovalectví zčtyřnásobil. V důsledku toho považuje statistickou analýzu RCI za „věrohodnou.“
K podobným závěrům o imigraci a kriminalitě dospěli i výzkumníci v Dánsku. Index ukazuje, že kriminalita v roce 2020 byla o 51 % vyšší u mužů přistěhovalců a o 149 % vyšší u mužských potomků s nezápadním původem než u celé mužské populace.
Podle nedávných výzkumů je také v Norsku a Finsku vyšší výskyt trestné činnosti v populaci přistěhovalců. Podobné údaje o občanském statusu zatčených nebo vězněných osob se v USA sbírají jen zřídka. jeden ze států, kde se údaje sbírají, Texas, ukazuje, že nelegální cizinci jsou odsouzeni za vraždy o 32 % častěji než zbytek texaské populace. V případě sexuálních útoků je to o 91 % více.
Střelba ve Švédsku se začala ze Stockholmu šířit i do menších měst a obcí, i když stejně jako v USA se soustřeďuje spíše do určitých čtvrtí. V tomto smyslu jsou přistěhovalci nejčastěji oběťmi i pachateli většiny rostoucího násilí.
„V posledních desetiletích se ti, kdo páchají trestné činy, stále více shlukují jak geograficky, tak sociálně,“ zjistila Adamsonova studie. „Riziko, že se stanete obětí trestného činu, je stále nerovnoměrněji rozloženo.“
Tyto poznatky pronikly do skandinávských politických debat a pravicoví kandidáti učinili z rostoucí kriminality ústřední bod svých kampaní v roce 2022. Na progresivní levici mají kritici tendenci takové statistické studie odmítat jako „rasistické.“
Švédští představitelé se snaží od těchto zjištění odvrátit pozornost, přičemž ministerstvo zahraničí v září zdůraznilo, že většina přistěhovalců nejsou zločinci. Současně však trvali na tom, že přistěhovalci nejsou zodpovědní za prudký nárůst hlášené kriminality, a přiznali, že lidé, kteří se nenarodili v zemi, jsou podezřelí z trestných činů 2,5krát častěji než rodilí Švédové.
Voliči na to reagovali odpovídajícím způsobem. Až do letošního roku dominovala švédské politice sociálnědemokratická strana, která vládla téměř půl století, od roku 1932 do roku 1976, a v letech 2014 až 2022 se opět držela u moci.
V září však byla svržena, když voliči zvolili koalici pravého středu složenou z pravicových Švédských demokratů a dalších stran pravého středu. Předseda Umírněné strany Ulf Kristersson byl 17. října jmenován premiérem.
Adamson ve své studii vyzval Švédy, aby k dění přistupovali s nadhledem, a tvrdil, že pohled na věc skrze politicky citlivou multikulturní optiku zamlžuje obraz a podkopává politické přístupy, které by mohly problém řešit.
„Sociálnědemokratické názory z 60. let jsou nyní považovány za krajně pravicové – psychologické trauma jako z filmu Ingmara Bergmana,“ napsal Adamson a dodal, že „antiintelektualismus definoval švédský migrační diskurz po celá desetiletí.“
