Pokračující provokativní hrozby návštěvy předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové ve vojenském letadle na Tchaj-wanu, který Čína považuje za součást pevniny, rozdmýchaly již tak silné globální napětí a politickou a vojenskou krizi ve Washingtonu.
Pelosiová, která se již vydala na svou východoasijskou misi s šestičlennou delegací vedoucích představitelů Demokratické strany v Kongresu, záměrně odmítla vyloučit přistání na Tchaj-wanu, a to navzdory varování Pekingu, že se proti takové cestě postaví.
Ať už se návštěva Pelosiové uskuteční, nebo ne, již nyní posloužila k tomu, aby se konfrontace USA s Čínou, kterou Washington označil za hrozbu pro svou asijsko-pacifickou a globální hegemonii, přiblížila potenciálně katastrofální jaderné válce.
Oficiální prohlášení, které Pelosiová vydala v neděli po zastávce na Havaji, naznačovalo jednání na vysoké úrovni s vojenskými veliteli z amerického velitelství pro Indopacifik o příletu na Tchaj-wan v doprovodu amerických stíhaček.
Pelosiová uvedla, že její mise se zaměří na „vzájemnou bezpečnost, hospodářské partnerství a demokratické vládnutí“ a navštíví Singapur, Malajsii, Jižní Koreu a Japonsko. O Tchaj-wanu nepadla žádná zmínka, což je v souladu s utajením této cesty.
Pokračovala: „Po zastávce na Havaji, kde jsme natankovali pohonné hmoty, jsme byli poctěni brífinkem vedení USINDOPACOM a také návštěvou památníku Pearl Harbor.“ Indopacifické velitelství by se přímo podílelo na případné operaci doprovodu delegace Pelosiové na Tchaj-wan a z Tchaj-wanu.
Pelosiová odmítla zveřejnit jakékoli informace o načasování své cesty s tím, že by to znamenalo ohrožení její bezpečnosti – naznačila, že by ji Čína mohla ohrozit. Podle zpráv místních médií je dnes a zítra v Singapuru.
O víkendu o tom informoval deník Wall Street Journal, který agituje za uskutečnění cesty: „Probíhaly logistické přípravy na zastávku na Tchaj-wanu pro případ, že by bylo rozhodnutí o cestě na Tchaj-wan definitivně přijato, uvedli lidé obeznámení s touto záležitostí.“
Americká letadlová loď USS Ronald Reagan s jadernými zbraněmi a její úderná skupina, včetně torpédoborce a křižníku s řízenými střelami, se nyní nachází v Jihočínském moři na dostřel od Tchaj-wanu.
Kvůli zřejmému nebezpečí vojenského střetu s neznámými následky zjevně vypukly v Bidenově administrativě a Pentagonu rozpory ohledně vyslání Pelosiové na Tchaj-wan.
Tuto krizi pravděpodobně ještě zhoršuje skutečnost, že 79letý americký prezident Joe Biden prodělal během několika dní již druhou infekci COVID-19 poté, co se snažil původní onemocnění bagatelizovat jako lehké.
Minulou středu Biden novinářům řekl, že si myslí, že americká armáda se domnívá, že návštěva Pelosiové na Tchaj-wanu „není právě teď dobrý nápad.“ Bílý dům zároveň trval na tom, že nemá žádnou pravomoc nad rozhodnutím Pelosiové letět na Tchaj-wan, a to ani ve vojenském letadle.
Pentagon provedl přípravy na let, který má před sebou. Předseda sboru náčelníků štábů USA generál Mark Milley minulý týden prohlásil, že americké ozbrojené síly jsou připraveny „udělat vše, co je nezbytné k zajištění bezpečného a spolehlivého průběhu návštěvy“.
Nebezpečí vojenského střetu bylo zdůrazněno, když čínská vláda minulý čtvrtek ve státních sdělovacích prostředcích oznámila, že v Tchajwanském průlivu, asi 120 kilometrů od tchajwanského pobřeží, pořádá vojenské cvičení s ostrou palbou. Videozáznam z těchto cvičení byl později odvysílán v hlavní čínské televizní síti CCTV. Tchajwanský průliv je v nejužším místě široký pouhých 130 kilometrů.
V oznámení se uvádí, že manévry, které se uskuteční v neděli místního času v průběhu 13 hodin, budou mít omezený rozsah a budou se konat u ostrova Pingtan v provincii Fujian. Uvedlo však, že jakýkoli vstup do vod Tchajwanského průlivu mezi Tchaj-wanem a pevninou bude zakázán.
Čínský úřad pro námořní bezpečnost uvedl, že jeho pobřežní stráž v pondělí rovněž uspořádá cvičení v Jihočínském moři u provincie Kanton. Státní média dále odvysílala záběry čínského torpédoborce střílejícího ze svých zbraní v Jihočínském moři, kterým pravděpodobně proplouvá skupina letadlových lodí USS Ronald Reagan.
K napětí přispívá i to, že tchajwanská vláda provádí rozsáhlá obranná cvičení, včetně cvičení leteckého poplachu ve velkých městech, která nařídila milionům obyvatel, aby se za houkání sirén ukryli.
Ostrovní armáda simulovala útok na námořní základnu Su’ao, hlavní vojenský přístav na severovýchodě Tchaj-wanu. Stíhačky Mirage 2000 a F-16 se snažily zachytit válečná letadla útočící z východu, vrtulníky napadaly ponorky a torpédoborce s řízenými střelami střílely z děl, raket a torpéd.
Minulé úterý si tchajwanská prezidentka Tsai Ing-wen osobně prohlédla vojenské cvičení s ostrými střelbami. Cvičení prokázalo „schopnost a odhodlání naší armády bránit naši zemi“, řekla Tsai vojákům. Vláda města Tchaj-pej uvedla, že účelem náletových cvičení bylo naučit veřejnost, kde se nacházejí protiatomové kryty „pro případ války.“
Bez ohledu na zjevné nebezpečí, včetně nebezpečí pro samotnou 82letou Pelosiovou, ji přední představitelé amerického Kongresu a bezpečnostního aparátu vyzvali, aby odjela, a prohlásili, že Pekingu by nemělo být dovoleno „diktovat“ podmínky angažmá USA na Tchaj-wanu.
Předseda republikánské menšiny v Senátu Mitch McConnell v úterý prohlásil, že „pokud nyní neodejde, odevzdala Číně svého druhu vítězství“. Předseda sněmovní menšiny Kevin McCarthy dodal, že pokud bude zvolen předsedou sněmovny, chtěl by tam vést kongresovou delegaci.
Toto bití na válečný buben je dvoustranné. Demokratický předseda sněmovního výboru pro ozbrojené síly Adam Smith prohlásil: „Je to tak: „Nemyslím si, že bychom měli nechat Čínu, aby nám něco takového diktovala.“
Bonnie Glaserová a Zack Cooper z bezpečnostního oddělení v deníku The New York Times osvětlují krizi, která zmítá Bílým domem. Varovali před vyvoláním potenciální války. „Jediná jiskra by mohla tuto hořlavou situaci zažehnout v krizi, která přeroste ve vojenský konflikt. Návštěva Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu by ji mohla poskytnout,“ uvedli.
Čínský prezident Si Ťin-pching se minulý týden v telefonickém rozhovoru s Bidenem důrazně postavil proti návštěvě Pelosiové, druhé v pořadí na post prezidenta USA, na ostrově. Návštěva by byla jasným porušením politiky jedné Číny, podle níž USA od roku 1979 neuznávají Tchaj-wan jako samostatnou zemi.
Ve včerejším úvodníku deníku China Daily, oficiální vládní publikace, se dále objevilo varování:
„Navrhovaná návštěva předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiové na ostrově, pokud se uskuteční, bude představovat závažné porušení svrchovanosti a územní celistvosti Číny a vážně otřese politickými základy čínsko-amerických vztahů.“
Aféra Pelosiové však není ojedinělá. Po sobě jdoucí americké administrativy, od Obamy a Trumpa až po Bidena, stále více narušovaly politiku jednotné Číny, včetně vysílání vojáků, vojenské pomoci a delegací na Tchaj-wan.
V současné době míří přes Jihočínské moře úderná skupina Ronald Reagan, která provádí „námořní úderné cvičení“, údajně na „rutinní hlídce“, uvedl velitel Hayley Sims, důstojník pro styk s veřejností 7. flotily USA se sídlem v Japonsku.
Zdaleka se nejednalo o rutinní záležitost, ale ministr námořnictva Carlos Del Toro byl na palubě letadlové lodi, kde vydal prohlášení, v němž obvinil nejmenované země ze „zkreslování“ námořních operací USA s cílem „nárokovat si zdroje jiných zemí.“
Skutečnost je taková, že Washington je agresorem, který pokračuje ve třech desetiletích nekonečných válek s cílem zajistit si globální nadvládu. Stejně jako dohnal Rusko ke katastrofální invazi na Ukrajinu rozšířením NATO k ruským hranicím a budováním ukrajinské armády, USA mění Tchaj-wan v odrazový můstek pro válku s Čínou.
Bidenova administrativa reaguje na prohlubující se sociální, ekonomickou a politickou krizi doma tím, že válku využívá jako prostředek k odvedení pozornosti od rostoucích bojů dělnické třídy a zaměřuje se na domnělého zahraničního nepřítele.
