Rusko opět snížilo množství plynu proudícího do Evropy prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1. Země nyní snížila tok plynu o 80 %, což v Evropě způsobilo energetickou krizi před chladným zimním obdobím.
Podle ruské státní energetické korporace Gazprom společnost snížila dodávky plynu plynovodem Nord Stream 1 na 33 milionů metrů krychlových denně (mcm/d) neboli 12 miliard metrů krychlových ročně (bcm/rok), což je pouhých 20 procent kapacity plynovodu.
Stalo se tak necelý měsíc poté, co Gazprom v červnu dvakrát snížil průtok plynu plynovodem Nord Stream 1 – ze 167 mil. m3/d (61 mld. m3/rok) na 100 mil. m3/d (36,5 mld. m3/rok) a později na 67 mil. m3/d (24,5 mld. m3/rok), tedy na 40 % kapacity.
Nord Stream 1 je hlavní trasou, kterou ruský zemní plyn vstupuje do Evropy. Přiškrcení toku plynu tímto plynovodem přichází poté, co Gazprom i Ukrajina zastavily přísun plynu do Evropy jinými plynovody.
První z nich tak učinil uzavřením úseku plynovodu Jamal-Evropa, který vede přes Polsko. Ukrajina tak učinila tím, že přerušila tok ruského plynu přes jeden ze dvou tranzitních bodů do Evropy, čímž zabránila tomu, aby se třetina ruského plynu, který do Evropy proudí přes Ukrajinu, dostala na místo určení.
Evropa není schopna vytvořit zásoby plynu na zimu bez ruského paliva
Od začátku ruské války proti Ukrajině Kreml omezil nebo zcela přerušil vývoz zemního plynu do 12 evropských zemí, a to buď kvůli jejich odmítnutí platit za plyn v rublech, nebo jako odvetu za to, že tyto země uvalily na Rusko přísné hospodářské sankce.
Kvůli omezení dodávek plynu do Evropy se několik členů Evropské unie obává, že nebudou schopni včas nahromadit zásoby plynu na zimu, aby se jejich občané mohli zahřát.
Obávají se také, že nebudou mít dostatek plynu, aby umožnily zranitelným odvětvím hospodářství pokračovat v provozu. Pokud by k tomu došlo, evropský hospodářský růst, který již nyní trpí nevyřešenými problémy v dodavatelském řetězci a rostoucí inflací, by dostal další vážný zásah.
„Plyn je nyní součástí ruské zahraniční politiky a možná i ruské válečné strategie,“ poznamenal Klaus Müller, šéf Spolkové agentury pro sítě, německého regulačního úřadu pro energetiku.
Rusko trvá na tom, že nový pokles průtoku plynu plynovodem Nord Stream 1 je způsoben nutností údržby turbíny kompresorové stanice a že další turbína, která byla odeslána na opravu do Kanady, ještě nebyla uvedena do provozu. Rusko tvrdí, že papírování pro návrat turbíny vyvolalo otázky týkající se západních sankcí, což brání jejímu návratu do plynovodu.
Evropští představitelé se proti tvrzení Ruska ohradili a trvají na tom, že nic nebrání tomu, aby se turbína vrátila do plynovodu.
„To, co zde vidíme, je ve skutečnosti mocenská hra, a my se tím nenecháme ohromit,“ prohlásila mluvčí německé vlády Christiane Hoffmannová.
