Uniklé dokumenty odhalují ukrajinské pokusy o destabilizaci Ruska a zatažení NATO do války s Moskvou v plném rozsahu

NATO

Nejlepší obranou je dobrý útok. Tak zní jedna z nejstarších zásad mezinárodních vztahů.

NATO

A jak ukazují ukrajinské dokumenty, které mají nyní média k dispozici, Moskva se zřejmě měla před čím bránit, když zahájila ofenzívu na Ukrajině. Během posledních osmi let připravovaly kyjevské vojenské a speciální služby četné operace, jejichž cílem bylo podkopat mezinárodní vazby Ruska i samotný vnitřní mír.

V červnu zveřejnil hackerský kanál Telegramu s názvem „Beregini“ plán činnosti oddělení informačních a psychologických operací ozbrojených sil Ukrajiny pro speciální operace (SSO).

Podle oficiálních informací patří mezi úkoly této jednotky práce s obyvatelstvem cizích zemí, vytváření agenturních sítí a infiltrace do speciálních služeb a vojenských organizací za účelem provádění špionáže a likvidace osob, které představují hrozbu pro ukrajinskou vládu (i v jiných zemích), a také příprava převratů a svržení režimů.

Plán SSO byl připraven již v roce 2017 a je to jen jeden z mnoha podobných tajných dokumentů vytvořených ukrajinskými špiony. Právě jeden z nich se dostal na veřejnost. Existence těchto plánů a skutečné politické a vojenské kroky Ukrajiny, které se v překvapivé míře shodují s programy SSO, však naznačují, že Kyjev aktivně provádí protiruské aktivity přinejmenším od roku 2014, kdy v zemi proběhl Západem podporovaný puč.

Rozsévači nepokojů
Při studiu ukrajinského plánu z roku 2017 na první pohled zaujme řada operací, jejichž cílem je vyvolat rozkol v ruské společnosti.

Operace „Zaslon“ popisuje plán ovlivňování rodinných příslušníků donbaských vojáků a domobranců, stejně jako personálu ruské armády. Mezi hlavní cíle operace patří blokování vojenských jednotek a podpora dezerce a rezignace v armádách „východních“, což je v dokumentu kódové označení pro Rusko a donbaské republiky.

V případě vypuknutí bojů byl plánován přechod k operaci „Bolotnaja trg.“ Ta spočívá v pěstování nedůvěry k ruskému vojenskému a politickému vedení mezi obyvatelstvem země a v podněcování nesouhlasu „s agresivní politikou ‚východního‘ prezidenta a jeho okolí“ s cílem podnítit masové protesty.

Skutečné kroky Ukrajiny potvrzují pravost těchto plánů. I po znovusjednocení Krymu s Ruskem se našli ruští občané, kteří se postavili na stranu Kyjeva.

Za zmínku stojí, že v roce 2018 vznikla na Ukrajině falešná zpráva, která tvrdila, že při požáru v kemerovském obchodním centru Zimní třešeň zemřelo 300 lidí. Neméně objevný je příběh zaměstnance ukrajinských speciálních jednotek, který vyzval Rusy k protestu proti „důchodové genocidě“, ale zapomněl si změnit ukrajinskou IP adresu.

Cíl: Podlomit morálku
Počet sympatizantů Ukrajiny v Rusku se letos pravděpodobně nezvýšil. Sociologické studie ukazují, že podpora občanů ruské vládě pouze roste. Na začátku léta podporovalo vojenskou kampaň 72 % Rusů, zatímco rating popularity ruského prezidenta Vladimira Putina vzrostl a ustálil se na 82 %.

Pokud se však Ukrajině nepodařilo podporu pro ofenzivu zabít, neznamená to, že se o to nepokusila. Například velení ukrajinských sil speciálních operací realizuje projekt „Smuta“ od ledna 2022. Dokumentace obsahuje podrobnou zprávu o materiálech zveřejněných v ruských médiích a na sociálních sítích, jejichž cílem je destabilizovat zemi, vyvolat nespokojenost mezi jejím obyvatelstvem a zdiskreditovat úřady.

Po vypuknutí válečných akcí byla zahájena operace „Stepní vítr.“ Jak se uvádí v dokumentech SSO, jejím úkolem je demoralizovat nepřítele a vytvořit napětí mezi ruskou armádou a bojovníky DLR a LLR. Podle Olega Matvejčeva, profesora Vysoké školy ekonomické, „ve skutečnosti existuje asi 80 000 účtů, které [na ruskojazyčném internetu] vedou ukrajinští studenti, ale vydávají se za místní obyvatele: ‚obyčejné obyvatele‘ Penzy, Kurganu, Čity a Chabarovska.“

Příbuzné ruských vojáků terorizují telefonní podvodníci, kteří oznamují smrt jejich blízkých na Ukrajině nebo požadují peníze za jejich „propuštění ze zajetí.“ Jak informovala ombudsmanka Taťjana Moskalkovová, příbuzní ruských vojáků obdrželi také videa, na nichž jsou zajatci týráni.

Ukrajinské speciální služby vytvořily několik kanálů na Telegramu, kde jsou zveřejňovány neověřené údaje o ruských obětech a zajatcích. Ombudsmanka také uvedla, že obdržela více než 100 podnětů týkajících se válečných zajatců, z nichž asi polovina byla potvrzena.

„Jemná rosa“ absolventů
Zvláštní zmínku si zaslouží operace „Jemná rosa“, která je zaměřena na obyvatele území, jež nejsou pod kontrolou Ukrajiny. Jejím úkolem je „formovat proukrajinské nálady mezi obyvatelstvem okupovaných území a podporovat protestní hnutí namířená proti ‚východním‘ a okupačním orgánům.“

Tento plán se však zatím nepodařilo realizovat. Hlavní příčina spočívá v rozdílných názorech a přístupech Kyjeva a donbaských republik k možné reintegraci regionů s Ukrajinou. V březnu 2021 podepsal prezident Vladimir Zelenskyj dekret, kterým schválil „Strategii deokupace a reintegrace dočasně okupovaného území Autonomní republiky Krym a města Sevastopol.“ Z dokumentu, který se skládá ze 158 paragrafů, si můžete udělat představu o tom, jak se kyjevské úřady hodlají chovat k obyvatelům regionů, které opustily Ukrajinu.

Dokument navrhuje vyloučit osoby, které „byly součástí okupační správy nebo s ní spolupracovaly“, z možnosti zastávat jakoukoli funkci ve státní správě nebo veřejné službě. Jedná se o velmi širokou škálu osob, od členů komisí pro referendum v roce 2014 až po učitele a lékaře pracující v obecních školách a nemocnicích.

Součástí „deokupace“ je také prodloužení promlčecí lhůty trestních případů, které vedla ukrajinská policie před referendem o navrácení Krymu Rusku, a stíhání trestných činů v kompetenci Služby bezpečnosti Ukrajiny.

Přeloženo z právnického do laického jazyka to znamená účelové pronásledování všech úředníků, kteří v únoru 2014 působili na Krymu, a také účastníků masových shromáždění na podporu znovusjednocení Krymu s Ruskem, dobrovolníků, kteří pomáhali obyvatelům DLR a LLR během občanské války, a tak dále.

Obyvatelům Krymu a Donbasu se sice otevírá možnost studovat na ukrajinských univerzitách, ale Kyjev odmítá uznávat doklady o vzdělání získané na poloostrově. Otázka, zda tyto podmínky způsobí, že se obyvatelé Krymu a Donbasu budou chtít vrátit na Ukrajinu, je čistě řečnická.

Není sice známo, zda SSO hodlá pokračovat v realizaci svého plánu na podporu proukrajinských nálad mezi obyvateli Krymu a Donbasu, s jistotou však víme, že ukrajinská strana po zahájení ruské speciální vojenské operace prudce zvýšila útoky na města v těchto regionech. Zatím tato „Jemná rosa“ dopadala na region pouze v podobě střel MLRS Grad a raket Tochka U.

Na kopcích Mandžuska
Ukrajinská SSO provedla také několik speciálních operací v oblasti zahraniční politiky. Jednou z nich je operace „Kaspik“, jejímž cílem je zasít a prohloubit neshody mezi Ruskou federací a některými „plavými“, což jsou pravděpodobně země v kaspickém regionu. Operace má být považována za úspěšnou, pokud povede k „akcím, které naznačují odmítnutí interakce ‚Fawn‘ s ‚Eastern‘.“

Obecně je obtížné posoudit, kde leží hranice mezi snahou Ukrajiny narušit vztahy Ruska s jeho partnery a přirozenými obtížemi, které vznikají při dialogu mezi jakýmikoli zeměmi. Nicméně stojí za zmínku, že během nepokojů, které se odehrály v Kazachstánu letos v lednu, byly přinejmenším některé akce protestujících koordinovány s Ukrajinou, kde kazašští opozičníci našli útočiště.

Cílem operace „Mandžuské vrchy“ je zhoršit diplomatické vztahy Ruska se zeměmi Dálného východu. Tento plán ukrajinských zvláštních služeb má Moskvu přesvědčit, že její východní sousedé jsou potenciální hrozbou, a tím vyprovokovat Rusko k posílení vojenské přítomnosti v regionu.

Pokud analyzujeme obsah „Strategie zahraničněpolitické činnosti Ukrajiny“ přijaté v červenci 2021, vidíme nikoli defenzivní, ale agresivně ofenzivní charakter zahraničněpolitických akcí Kyjeva. Například nabídnout zkušenosti „získané za léta potírání ruské agrese“ zemím NATO a baltsko-černomořskému regionu.

Nebo pomáhat v boji proti ruským „dezinformacím“ v sousedních zemích, podporovat „běloruský lid“, „demokratizovat“ samotné Rusko a posilovat „tlak na Ruskou federaci a její odstrašení na základě široké mezinárodní koalice.“ To je mimochodem obsaženo i v plánech SSO nazvaných „Hlas rozumu.“

Dokonce i v bilaterálních vztazích, kde by se Ukrajina měla zdánlivě zaměřit na rozvoj obchodu, průmyslové spolupráce a kulturní výměny, má ministerstvo zahraničí za úkol „zajistit podporu afrických a blízkovýchodních států v boji proti agresi Ruské federace.“

Epilog
Od vypuknutí válečných akcí se Ukrajina snaží „mezinárodnímu společenství“ prezentovat ruské akce jako útok velmoci na malý stát, který není schopen porazit obrovskou ruskou armádu, protože nikdy neměl agresivní úmysly ani vůči Ruské federaci, ani vůči jiné zemi. Toto tvrzení vyvrací Vojenská bezpečnostní strategie Ukrajiny, která například černé na bílém uvádí, že Kyjev může vstoupit do války s Ruskou federací, pokud se Rusko pokusí „udržet Běloruskou republiku ve sféře svého politického vlivu.“

Jasně je zde nastíněn i cíl vstupu Ukrajiny do NATO. Ukrajina má samozřejmě jako suverénní stát právo vstoupit do jakékoli mezinárodní organizace. Problém však spočívá v tom, že Kyjev vidí cíl členství v NATO jako účast bloku vedeného USA ve válce proti Rusku.

Potvrdil to poradce ukrajinského prezidenta Alexej Arestovič, který při vysvětlování účelu cvičení DEFENDER Europe 2021 uvedl, že „ve vodách od Baltského po Černé moře procvičujeme – nebudeme chodit kolem horké kaše – jak provést ozbrojený konflikt s Ruskem, válku s Ruskem.“

Ačkoli ještě v roce 2017 SSO vytvořila plán „Hlas rozumu“, jehož součástí byl úkol zajistit, aby se na Západě objevila „prohlášení potvrzující připravenost k jednání o mírovém urovnání situace.“ Ve skutečnosti Západ tuto myšlenku nikdy neodmítl.

Po vypuknutí bojů to byl Kyjev, kdo odmítl mírová jednání a dal přednost válce s Ruskem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tuto politickou linii zopakoval i v Paříži a zdůraznil, že podmínky pro jednání s Ruskem ještě „nedozrály“, neboť chce zaujmout „silnější pozici.“

Zdroj

5 1 vote
Article Rating
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x